Premiér Andrej Babiš představil registrační systém k očkování na dlouhém stohu papíru. Zdroj: Profimedia.cz
Digitalizace v rukou státu představuje tragický a odstrašující případ. Za poslední půlrok se s technickými potížemi potýkalo hned několik důležitých systémů státní správy, e-shopem na dálniční známky počínaje a evidencí skutečných majitelů zřejmě nekonče. Výpadky a chybové hlášky se stávají spíše pravidlem než výjimkou, hodnotí oslovení IT experti.
Ačkoliv digitalizace státní správy je jeden z klíčových bodů vládní inovační strategie „The Country for the Future“ (Země pro budoucnost), dosavadní výkon nepřináší příliš přesvědčivé výsledky. Vláda má na kontě dlouhý výčet systémů, které se během spouštění potýkaly s výpadky a technickými problémy.
V CRS se mi podařilo najít chybu, díky které je možné projít registračním formulářem i přesto že rodné číslo odpovídá mému věku tj. 24 let. PIN 2 také přišel. pic.twitter.com/020UJ388VZ
— Filip Šedivý (@filipsedivy) January 15, 2021
Chronologicky se „kiksů“ dočkaly například e-shop na dálniční známky, registrační systém na očkování, portál AIS MPO pro žadatele o covidovou kompenzaci, aplikace ke sčítání lidu či evidence skutečných majitelů. Zdaleka nešlo jen o dočasnou nedostupnost služeb – u přihlašování k očkování se ukázalo, že stát pokulhává i na poli technického designu a bezpečnosti. Hned po lednovém spuštění systém například nešifroval rodná čísla nebo umožňoval zdatnějším lidem „obejít“ věkový limit pro registraci, přestože se o vakcínu mohli hlásit jen senioři starší 80 let.
Zastaralost státní infrastruktury nicméně stojí za nemalým počtem problémů, což nejčerstvěji potvrdil nefunkční registr skutečných majitelů. „Ukázalo totální přetížení základních registrů, které bylo způsobeno velmi archaickým hardwarem,“ přiblížil jeden z problémů pirátský poslanec a IT expert Ondřej Profant.
Další nepovedený start. Babiše ani jiná jména si v evidenci majitelů nevyhledáte
Vyhledávání v Evidenci skutečných majitelů firem přestalo hned po startu fungovat. Ministerstvo spravedlnosti v tiskovém prohlášení sdělilo, že samotný systém je dál funkční, ale bylo vypnuto vyhledávání v evidenci pro veřejnost. Důvodem jsou technické úpravy systému kvůli začátku platnosti nové legislativy. Do databáze měl být zapsaný i premiér Andrej Babiš (ANO) jako koncový příjemce benefitů koncernu Agrofert.
Jako příklad uvedl zastaralé plotnové pevné disky, které státní správa používá. Přitom se na serverech i v noteboocích už nějakou dobu běžně používají moderní SSD (solid-state drive), což jsou mnohem rychlejší disky bez pohyblivých mechanických částic. „To je prostě ostudné selhání,“ dodal pro CNN Prima NEWS na konto státní IT infrastruktury.
Nejde ovšem nutně o selhání státních techniků jako spíše lidí, kteří stojí v čele jednotlivých resortů. Ti podle pirátského poslance nekladou příliš velkou prioritu na technickou vybavenost státu.
„Přesoutěžit takovou věc třeba s rozpočtem ministerstva vnitra není velký problém. Ministr se stará o své bezpečnostní složky, ale zcela ignoruje potřeby eGovernmentu. Tady se stále čeká, až se všechno nějak stane úřednickým samospádem, až skončí všemu životnost,“ nešetřil kritikou Profant.
Při výpadku portálu AIS MPO, přes který se posílaly žádosti o kompenzace, argumentovala externí firma „shořelým serverem“, což se u odborníků potkalo spíše s pobavením než pochopením. „Při zanedbaném technickém stavu se havárie, jakou je vyhoření serverovny, může bohužel stát. Není ale možné, aby kvůli tomu zkolaboval celý systém provozované služby, a dokonce došlo ke ztrátě dat,“ uvedl k lednovému incidentu ředitel společnosti Altron Martin Souček.
Digitalizace státní správy je tragická, hodnotí expert
Příčin, proč stát na poli digitalizace pokulhává, je ale více. Často vše začíná při vymýšlení samotného projektu. „Problém nastává už při vypisování výběrových řízení a jejich zadávání nekompetentními úředníky. S tím je přímo spojený i nedostatek expertů, kteří by na takové úkoly měli dohlížet. Mezi hlavní problémy dále patří zastaralé servery, špatná architektura i dílčí chyby při psaní aplikací. Špatně nastavená pravidla a složitá administrativa tak řadu zaběhnutých firem přímo odrazují – raději dají přednost komerčním zakázkám, než aby riskovaly poškození reputace,“ vysvětluje Václav Svátek, zakladatel technologické společnosti ČMIS zabývající se hostingem a serverovými službami.
Co se týče tolik diskutovaného výkonu a kapacity serverů, ty se dají poměrně levně navýšit. Tak to dělají i mnohé komerční projekty jako e-shopy, pokud očekávají zvýšený nápor. Státní správa se místo toho často spoléhá na vlastní a většinou i archaické stroje, které mnohdy dosluhují i deset let.
Premiér Andrej Babiš představuje registrační systém k očkování na stohu papíru. Zdroj: Profimedia.cz
Premiér Andrej Babiš představuje registrační systém k očkování na stohu papíru. Zdroj: Profimedia.cz
Další vrstvou problému je i způsob, jak státní správa hospodaří s penězi, když se nakonec přece jen pokusí o modernizaci systémů. „Například aktuální Národní plán obnovy počítá s investicí do IT architektury za 750 milionů až miliardu korun, přitom by mohlo stačit maximálně 100 milionů korun. Samotná výběrová řízení a smlouvy pak představují samostatnou smutnou kapitolu,“ doplnil Svátek.
Špatně zadané zakázky v kombinaci s nízkou kvalifikací úředníků mohou projekty výrazně prodražit. Firmy z komerčního sektoru kvůli nejasným parametrům a nepřesnostem v zadání riskují pokuty, zatímco společnosti žijící ze státních zakázek často pokutu už započítají do ceny. „Ta je pak složena ze skutečných nákladů, nákladů na pokutu za nesplnění zakázky a zisku ze zakázky,“ upřesnil Svátek pro CNN Prima NEWS.
