Vědci bijí na poplach. Již léta se domnívali, že zcela zásadní systém oceánských proudů zpomaluje, podle jejich nového zjištění ale dokonce již kolabuje, informuje americká CNN. Pokud by se tak skutečně stalo, mělo by to nedozírné důsledky na klima na Zemi. Teploty v Evropě by se podle odhadů vědců mohly během sta let propadnout až o 30 stupňů Celsia, zatímco jinde by měly rapidně stoupnout.
Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), která představuje systém oceánských proudů v Atlantiku, a jejíž součástí je také Golfský proud, funguje jako obří globální dopravní pás. Odvádí teplou vodu z tropů směrem k severní Evropě, kde se voda ochlazuje, stává se slanější a klesá, načež se vrací zpět na jih, připomíná CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Na Česko se ženou mračna z pouště. Auta může pokrýt prach ze Sahary, říká meteorolog
Vědci již desítky let bijí na poplach, pokud jde o stabilitu cirkulace, protože změnou klimatu se rozpouští ledovce, což narušuje rovnováhu teploty vody a soli, která určuje sílu proudů. Vědci nyní přišli se zcela novým způsobem modelování budoucnosti.
V superpočítači zkoušeli složité klimatické modely a simulovali postupný nárůst množství sladké vody v AMOC. Výsledky je šokovaly. Čím sladší voda byla, systém proudů v jejich modelu slábl, až se náhle zhroutil.
Katastrofa pro klima v Evropě
„Můžeme říct, že v rámci klimatických změn směřujeme k bodu zvratu,“ řekl spoluautor studie mořský a atmosférický výzkumník z Utrechtské univerzity v Nizozemsku René van Westen. Studie však neuvádí, kdy by mělo lidstvo této hranice dosáhnout. K tomu bude podle van Westena dalších výzkumů.
Pokud by systém proudů zkolaboval, dopady by podle studie mohly být katastrofální. V některých částech Evropy by mohlo dojít k poklesu teplot až o 30 stupňů Celsia v průběhu jednoho století. To by vedlo k razantní změně klimatu, která by se projevila během pouhého desetiletí nebo dvou. Jižní polokoule by se naopak měla oteplit. Například v Amazonii by se mohlo převrátit období dešťů a sucha, což by způsobilo vážné narušení ekosystému.
ČTĚTE TAKÉ: OBRAZEM: V Kalifornii řádil hurikán. Ulicemi tekly proudy bahna, bez proudu byl milion lidí
Kolaps oceánských proudů by také mohl způsobit prudký vzestup hladiny moří o přibližně jeden metr, uvedl van Westen. „Studie potvrzuje, že AMOC má svůj bod zvratu, za kterým kolabuje,“ řekl CNN oceánograf z Postupimské univerzity v Německu Stefan Rahmstorf. Podle něj studie představuje významný pokrok v tom, co lidstvo o AMOC ví.
Kolaps již v roce 2025?
Jiná vědecká práce z roku 2021 zjistila, že AMOC je nejslabší za posledních tisíc let. A obzvláště alarmující – a také poněkud kontroverzní – zpráva zveřejněná v červenci loňského roku dospěla k závěru, že AMOC by mohla být na cestě ke kolapsu potenciálně již v roce 2025.
Přesto u některých vědců nadále přetrvává nejistota. Vedoucí vědecký pracovník Planetárního vědeckého institutu v Arizoně Jeffrey Kargel uvedl, že má podezření, že teorie „zůstane poněkud kontroverzní, dokud za rok neuvidíme důkazy“.
„Důležitou nezodpovězenou otázkou je, zda s pokračujícím oteplováním našeho klimatu dojde k náhlým změnám AMOC,“ dodal Kargel.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Meteorolog CNN Prima NEWS nastínil, jaké bude v příštích dnech počasí
