klimatické změny

Do voleb v Německu zbývají tři dny. Po nich a po vytvoření nového kabinetu skončí šestnáctiletá vláda kancléřky Angely Merkelové, kterou by chtěla nahradit kandidátka německých Zelených Annalena Baerbocková. Na jaře se to zdálo reálné, podle posledních průzkumů již méně. „Ale i s 16 či 18 procenty by Zelení dosáhli svého nejlepšího výsledku v historii a byl by to úspěch,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslanec německého Spolkového sněmu a lídr hamburské kandidátky Manuel Sarrazin.

Asi hodinový projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové vyvolal rozporuplné reakce. Poslanci ocenili její snahu dovést do úspěšného konce boj s pandemií COVID-19. Výtky naopak měli k jejím slovům o změnách klimatu. Podle mnohých totiž chyběly konkrétní návrhy. „Byla to v zásadě jedna velká nuda. Ohlasy politiků jsou takové, že si z toho dělali legraci,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Nejen němečtí řidiči, ale také ti, co v sousední zemi tankují, mohou v následujících letech pocítit dopady výrazného zaostávání vlády kancléřky Angely Merkelové za vlastními klimatickými předsevzetími. Až o 45 tisíc korun ročně více by mohla vydat za pohonné hmoty rodina se dvěma auty z venkova.

Na anglické pláži New Brighton poblíž Liverpoolu se objevilo 26 soch dětí z ledu, které vytesali umělci ze skupiny Sand In Your Eye. Chtěli tak upozornit na riziko klimatických změn a na blížící se klimatický summit OSN s názvem COP26, na kterém budou letos v listopadu diskutovat světoví lídři o ekologických snahách.

Nově zvolený americký prezident Joe Biden oznámil, že se Spojené státy po několika letech znovu připojí k Pařížské dohodě o změnách klimatu. Od té v roce 2017 odstoupila stále ještě úřadující americká hlava státu Donald Trump. Biden informaci zveřejnil na svém twitterovém účtu.

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom německá agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám.

Útok se udál v neděli 22. listopadu ráno místního času na pláži Cable Beach na pobřeží Indického oceánu v západní části Austrálie. Na místo jako první dorazila policie, která pětapadesátiletého muže vytáhla z vody. Následně napadeného ošetřovala do příjezdu záchranářů. Muž měl vážná zranění a podle policie zemřel na místě.

Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance. Za vysokým počtem obětí může stát náhoda, ale i klimatická změna.

Luxusním sídlům na australském pobřeží New South Wales hrozí, že se sesunou do oceánu. Obyvatelé zhruba 40 domů podél pláže Wamberal se kvůli možnému nebezpečí evakuovali. Rezidenti se bouří a nevěří úřadům, že pomohou jejich domy zachránit.

Věda může lidstvo zachránit i vyhubit. Stála za objevem penicilinu i atomové bomby. Je velkým dobrodružstvím malých kroků. Denně v laboratořích i terénu přibývají malé poznatky, které mohou vyústit ve fenomenální objevy. Každý týden vám představíme výběr nejzajímavějších objevů na vědeckém poli, které by neměly uniknout vaší pozornosti.