klimatické změny

Po radikálních protestech v ulicích a známých evropských galeriích přišly na řadu i koncerty. Dva klimatičtí aktivisté z Letzte Generation (Poslední generace) chtěli minulou středu narušit koncert v německé Elbphilharmonie. Podle svého plánu se přilepili k zábradlí u dirigentského pultu. To ale nebylo připevněné k zem, a tak jejich protest neměl dlouhého trvání. Za potlesku diváků tak dvojice rychle skončila v zákulisí.

V neděli skončila velká klimatická konference COP27. Zástupci států světa se na ní shodli, že do roku 2100 by se měly emise snížit na naprosté minimum. Stále se ale vracíme k fosilním palivům. Přesto je možné, že do 80 let se emise opravdu sníží. O výsledcích konference diskutovali v pořadu 360° Jan Dusík, Romana Březovská a Jiří Gavor.

Na největších českých univerzitách se v týdnu konala další série okupačních stávek proti změně klimatu. Někde se souhlasem vedení fakult, jinde bez. Média a sociální sítě tak znovu zaplavily fotografie posedávajících nebo ve spacácích ležících studentů, kterým nedá spát změna klimatu. A tak nocují na fakultách. Je to ale spíše devalvace pojmu studentský protest, který měl v českém prostředí doposud velkou váhu. To si vážně studenti myslí, že jakákoli vláda změní názor na základě bandy mladých lidí, co se v noci válí na dlaždičkách?

Permafrost, zmrzlá vrstva půdy, která se nachází pod velkou částí Ruska, Kanady či Aljašky taje znepokojujícím tempem. Globální důsledky v nadcházejících desetiletích jsou nepředvídatelné, mohou však hrát v klimatických změnách zásadní roli. Již dnes je pociťují lidé žijící poblíž polárních regionů. Okolí jejich domovů začínají totiž pohlcovat bažiny a dochází v nich k sesuvům půdy.

Zakladatel Amazonu a miliardář Jeff Bezos řekl CNN, že chce většinu svého jmění do konce života rozdat na boj s klimatickou změnou a podporu lidí, kteří mohou „sjednotit lidstvo v hlubokém sociálním a politickém rozkolu“. Agentura Bloomberg Bezosovo jmění nyní odhaduje na 124 miliard dolarů (asi 2,92 bilionu korun).

Studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zahájili v pondělí dopoledne v atriu budovy v Joštově ulici okupační stávku za klima. Děkan Stanislav Balík sice atrium nechal uzavřít, během dopoledne však někdo prostor otevřel a studenti se tam přesunuli ze suterénních prostor, kde si před tím vytvořili nouzové zázemí – přinesli si karimatky, polštáře či jiné lůžkoviny. Studentské demonstrace za klima v pondělí probíhají i v Praze a několika krajských městech. Děkan ČTK vpodvečer řekl, že nechal odpoledne v atriu odpojit elektřinu, topení a vypnout wifi.

Současný světový systém stojí na kolonialismu a genocidě za účelem hromadění bohatství rozvinutého světa a je potřeba jej kompletně změnit, domnívá se aktivistka Greta Thunbergová. I klimatická krize má podle ní kořeny v rasistické a utiskující těžbě pro krátkodobé zisky několika lidí. Nejvýraznější klimatologická aktivistka posledních let to prohlásila u příležitosti vydání své knihy. V ní také označila ponechání civilizace v rukou kapitalistického konzumerismu za chybu.

Aktivisté se postarali o další podivný čin, kterým chtěli upozornit na změny klimatu. V muzeu v německé Postupimi chrstli na obraz Clauda Moneta ze série s názvem „Les Meules“ bramborovou kaši. Škody zatím nejsou vyčísleny.

Ve wolfsburgském showroomu nových vozů Porsche se k podlaze přilepilo několik ekologických aktivistů požadujících zavedení plošného snížení rychlosti na dálnicích na 100 km/h. Zástupci automobilky jim umožnili pokračovat v pokojném protestu, což však přilepeným způsobilo obtíže spojené s biologickými potřebami.

Je jí 19 let a tvrdí, že potřebné změny „přijdou pouze tehdy, pokud bude dostatečný tlak veřejnosti. A ten může začít tvořit každý z nás“. Sama ovšem nikdy neměla v úmyslu v čele takového hnutí stát. „Je to příliš velká zodpovědnost,“ hodnotí pro britský zpravodajský web BBC Thunbergová roli, do které se fakticky nakonec dostala.

Počty volně žijících živočichů na planetě se za poslední půlstoletí zmenšily o dvě třetiny a obrovský úbytek bude pokračovat nejen kvůli znečištění, ale i kvůli stále citelnějším dopadům globálních změn klimatu. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jejíž autoři v pravidelných intervalech zkoumají vývoj populací více než 5 000 druhů obratlovců.

Silné monzunové deště a sesuvy půdy na pomezí Indie a Nepálu zabily v posledních dnech už 48 lidí. S odkazem na nedělní prohlášení úřadů o tom informovala agentura AFP. Sesuvy na západě Nepálu zavalily stovky domů a vzaly 22 životů. V severoindickém státě Uttarpradéš od pátku zemřelo 26 lidí.