Jedna z obětí, Jan Šula krátce po zatčení NKVD. Zdroj: archiv Ústavu pro studium totalitních režimů
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) získal digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině. Mezi nimi jsou i dokumenty týkající se Čechoslováků, kteří pracovali například pro sovětské bezpečnostní složky. Dosud přitom byly k dostání pouze spisy z vykonstruovaných politických procesů. Na projekt poskytlo finance české ministerstvo kultury.
„Během prvního měsíce jsme získali kopie 74 spisů sovětských bezpečnostních složek z regionálních archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny. Celkem je to 14 995 stran,“ uvedl historik ÚSTR Adam Hradilek, který se dlouhodobě zabývá perzekucí československých občanů a krajanů na území bývalého Sovětského svazu. Dokumenty se digitalizují na pracovišti zřízeném ÚSTR v Národním memoriálním muzeu obětí okupačních režimů v ukrajinském Lvově.
„Do této doby jsme měli dokumenty jen ke krajanům, kteří byli v Sovětském svazu ve vykonstruovaných politických procesech nespravedlivě odsouzeni k smrti či k nuceným pracím v gulagu. Nyní jsme poprvé získali i spisy k těm, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, spolupracovali s nacisty nebo se dokonce podíleli na pronásledování Židů,“ doplnil Hradilek.
Digitalizace spisů usnadní vyhledávání
Projekt Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB obdržel koncem minulého roku od ministerstva kultury tříletý grant. „Cílem je vytvořit on-line archiv dokumentů a fotografií NKVD, KGB a dalších sovětských bezpečnostních složek, v němž se dá vyhledávat podle obsahu dokumentů, jmen nebo časových a geografických údajů,“ doplnil Hradilek.
Zájemci o digitalizované historické dokumenty tak budou mít nově přístup kromě spisů z ukrajinských archivů, kterých bude ještě přibývat, také k tisícům spisů, které ÚSTR získal v rámci projektu Čechoslováci v gulagu – dokumentace politických represí v SSSR.
ÚSTR letos v únoru podepsal smlouvu se Státní archivní službou Ukrajiny, díky níž se podařilo dosáhnout dohody se Státním archivem Zakarpatské oblasti v Užhorodě, kde se nacházejí spisy vedené na zhruba 5 500 československých občanů vězněných v gulagu. Digitalizace těchto spisů začne po uvolnění regulací souvisejících s epidemií koronaviru.
