SSSR

Sovětský vůdce Nikita Chruščov přesně před 70 lety daroval Krym Ukrajině. Rusové to dodnes berou jako křivdu, nikdy poloostrov nepřestali považovat za svůj. Právě proto jej Vladimir Putin před deseti roky vojensky obsadil, nároky Moskvy považuje za nezpochybnitelné. Dávají jeho historické argumenty smysl? A co si o připojení k Rusku myslí sami obyvatelé Krymu? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá analytik a znalec postsovětského prostoru Pavel Havlíček.

Před 145 lety se narodil sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin. Na svědomí má životy milionů nespravedlivě odsouzených, mezi něž patří i překvapivě vysoké množství Čechů či občanů Československa. Co byli zač? Jak vypadaly jejich konce? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje Štěpán Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz.

Před 105 lety se narodil ruský spisovatel a disident Alexandr Solženicyn. Nositel Nobelovy ceny za literaturu proslul jako autor díla Souostroví Gulag, popisujícího hrůznost sovětských věznic a lágrů. Jak se z nebojácného bojovníka proti bolševické totalitě mohl ke konci života stát poskok Vladimira Putina? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to vysvětluje novinář, překladatel a znalec ruských poměrů Libor Dvořák.

Mezinárodní olympijský výbor se stále nerozhodl, zda příští rok umožní ruským sportovcům účast na olympijských hrách v Paříži. A tak se země snaží protrhnout izolaci, ve které se ocitla kvůli pokračující vojenské agresi na Ukrajině, jinak. Na podzim 2024 Rusko plánuje uspořádat vlastní sportovní akci, podobnou právě olympiádě. Její rozpočet činí stovky milionů dolarů, které mají přilákat největší hvězdy sportu z ciziny.

Zemřel vojenský pilot Oldřich Pelčák, bylo mu 79 let. Informaci o jeho úmrtí v sobotu zveřejnil na Facebooku Vojenský historický ústav a sdíleli ji i další spolky a lidé zabývající se letectvím a kosmonautikou. Pelčák ve druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Na palubu kosmické lodi Sojuz 28 však nakonec nastoupil Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil téměř osm dní na oběžné dráze.

Rusové byli už 15. srpna přesvědčeni, že dojde k okupaci Československa. Když dorazila vládní delegace do Moskvy, Husák jako jediný komouš na Brežněva vyjel. K 55. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa to v pořadu Nový den řekl hudebník a aktivista Michael Kocáb. Ve vysílání CNN Prima NEWS také srovnal tehdejší události s dnešním děním na Ukrajině. Ze strany Ruska je podle něj možné očekávat především „lež a úskoky“.

Prezident Ludvík Svoboda je běžně označován za jednoho z politiků, kteří v srpnu 1968 selhali. Historik Jiří Fidler, kterému o někdejším válečném hrdinovi právě vychází kniha, to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS odmítá. Tvrdí, že Svoboda sovětským okupantům naopak statečně překazil plány. Že nebyl agentem NKVD, byť se to o bělovlasém generálovi často tvrdí. A že důvod invaze do Československa byl možná úplně jiný, než si myslíme.

„Stalin musí pracovat pro Rusko, pomáhat nám ve vítězství. Sám by si to přál,“ nadšeně uzavírá Pjotr Akopov, komentátor ruské zpravodajské agentury RIA Novosti, svůj text věnovaný výročí smrti sovětského tyrana. Jeho nadšená výzva však mizí v tichu. Jak je diktátor, jenž zemřel před 70 lety, vnímán v současném Rusku a proč pro některé představuje opozici vůči dnešnímu Putinovu režimu?

Ukrajině chybí v boji proti ruské invazi moderní bojová letadla a helikoptéry. Stroje, kterými disponují, jsou často desítky let staré a je jich málo. Některé z vrtulníků obránců navíc byly původně navrženy pouze pro dopravu, kvůli čemuž jsou pro Rusy snadným terčem. Při útocích na pozice okupantů z toho důvodu musejí létat téměř při zemi. Svědectví o každodenní realitě jednoho z ukrajinských leteckých útvarů přinesl reportér americké CNN Sam Kiley.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv opět pohrozil Západu. Ve svém sobotním prohlášení na sociální síti Telegram obvinil Spojené státy a jejich spojence ze snahy zosnovat rozpad Ruska, což označil za „šachovou partii se smrtí“. Medveděv se řadí k zastáncům tamní aktuální politiky.

V roce 1987 byl Gorby v Praze – a my jako gymnazisté jsme ho šli vítat. Bylo to povinné, ale tohle jsem nebral jako újmu. Ten pán měl ve srovnání se zaprděnými českými bolševiky jisté kouzlo. A nebylo to jenom v tom, že měl padnoucí oblek, uměl mluvit a provázela ho sympatická manželka Raisa. Mimochodem.... do té doby soudruzi své ženy radši a oprávněně schovávali doma. Prostě vedle západních státníků vypadal jako rovnocenný partner a ne „ďáďa Váňa“ v kvádru z partijovky. Nejlepší na něm ale bylo, že se před ním ti naši Husákové, Biľakové, Štrougalové a další Brežněvovi pohrobci klepali strachy.

Řezy ze svíčkové plněné husími játry a k tomu smažené hranolky. Přesně tak pohostil v dubnu 1987 vůdce československých komunistů Gustáv Husák vůdce sovětských komunistů Michaila Sergejeviče Gorbačova. Husák ale hybatele demokratizačních proměn v Sovětském svazu očekával v obavách.