druhá světová válka

Bernard Morgan slavil 18. narozeniny v den, kdy se přihlásil do armády. O dva roky později se jako nejmladší seržant Royal Air Force (RAF) vylodil se svou jednotkou na Den D v Normandii. A byl to právě mladý dešifrant kódů, který o zhruba 48 hodin dříve než zbytek světa věděl, že 2. světová válka končí. Rozluštěnou německou zprávu, o níž 50 let nesměl promluvit, má dodnes v držení. Nabídky muzeí odmítá, chce, aby si tuto část historie po jeho smrti uchovala rodina. Veterán – který za skutečné hrdiny považuje padlé vojáky, letce, námořníky a civilisty – 7. února oslavil 100. narozeniny.

Stál víc než vývoj atomové bomby a patřil k nejsložitějším vojenským výtvorům minulého století. Americký bombardér Boeing B-29 nezískal přízvisko Superfortress náhodou. Kolos dokázal unést devět tun bomb a v závěru druhé světové války smazal zápalnou municí několik japonských měst z mapy. Obzvlášť dva letouny, Enola Gay a Bockscar, se zapsaly do dějin jako nosiči jaderné zkázy. Kuriozitou je, že kokpit bombardéru inspiroval ikonickou vesmírnou loď Millenium Falcon ve Hvězdných válkách.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Ráno 6. srpna, 1945. Ticho rozetnuly sirény a nad japonským městem Hirošima se objevil americký bombardér B-29 Enola Gay. Z nebes začal padat „Chlapeček“, který pár set metrů nad zemí explodoval. Jaderné inferno ten den zabilo 70 tisíc lidí, stejný počet jich zemřel v dalších letech na následky ozáření. Těm, kteří přežili, se říká hibakuša a dodnes varují před hrozbou atomové války. Ve spolupráci s japonskými organizacemi přinášíme výběr svědectví těch, kteří o vlásek unikli hrozivé smrti.

Přesně před 80 lety začala bitva, která nemá v dějinách obdoby. Zoufalá snaha nacistického Německa zvrátit druhou světovou válku na východní frontě skončila pro Třetí říši neúspěchem – i přesto, že na straně Rudé armády padlo u města Kursk výrazně více vojáků. Monumentální střet, kdy obě strany vyrukovaly s tou nejlepší válečnou technikou a dvoumilionovou lidskou masou, si vyžádal statisíce mrtvých. Krvavý výsledek ovšem definitivně zajistil iniciativu Sovětskému svazu a zpečetil osud Hitlerovy armády na východním bojišti.

Ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru přinesla mimo jiné přehodnocení zahraniční politiky Finska. Tato severská země se v úterý stává oficiálně členem NATO. Jde tak o definitivní zánik dlouhodobé finské neutrality, známé také pod pojmem „finlandizace“. Jak vůbec vznikla? Nutno podotknout, že Finové během 20. století několikrát bojovali o vlastní existenci. V časech druhé světové války se nejdřív bránili Sovětskému svazu, nakonec na straně spojenců dopomohli k porážce nacistického Německa.

Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru. Na úterním velitelském shromáždění v sídle ministerstva obrany v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Členství v Severoatlantické alianci (NATO) označil za nejlepší možné odstrašení, které snižuje pravděpodobnost hrozeb. Urychlit chce také modernizaci. Zdůraznil, že je nutné jednat „tady a teď“. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potvrdila jednotu Západu po ruské invazi na Ukrajinu a uvedla, že události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci, a to nejvíce od druhé světové války.

Každý nový pokus, kdy se Ukrajinci snaží představit někdejšího vůdce nacionalistů Stepana Banderu jako národního heroje, sousední Poláky bolestně uráží. „Udělat z Bandery pozitivní osobnost, to je pro nás naprosto nepřijatelné. Ukrajinci už by si konečně měli najít jiného hrdinu,“ říká historik polského původu Józef Szymeczek v souvislosti s oslavami Banderových narozenin v ukrajinském parlamentu.

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla mimo jiné přehodnocení zahraniční politiky Finska. V posledních dnech se zdá, že jsou dříve neutrální Finové společně se Švédy den ode dne blíž vstupu do NATO. Jak ale vůbec ona finská neutralita – známá také jako finlandizace – vznikla? Nutno podotknout, že Finové během 20. století několikrát bojovali o vlastní existenci. V časech druhé světové války se nejdřív bránili SSSR, nakonec na straně spojenců dopomohli k porážce nacistického Německa.

Bývalý policejní instruktor a podplukovník v záloze Pavel Černý ve studiu CNN Prima NEWS představil zbraně, se kterými 27. května roku 1942 provedli českoslovenští vojáci Jozef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Atentát na Heydricha nebyl podle prezidenta Miloše Zemana jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí dějin Evropy a světa. Stál za následné oběti Čechů. Zeman tak po jednání se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou připomněl 80. výročí útoku na zastupujícího říšského protektora. Čaputová dodala, že úspěšný útok na Heydricha patřil mezi nejvýznamnější diverzní akce druhé světové války a díky Gabčíkovi nese i silnou slovenskou stopu.

Jana Kubiše měli ve škole za pěkné kvítko, patřilo k němu rošťáctví a nahánění děvčat. Jenže ševcův syn z Dolních Vilémovic u Třebíče to v životě neměl lehké – dávno před tím, než poslal do pekla nacistického tyrana Reinharda Heydricha, mu jako malému brzy zemřela maminka, vyrůstal v chudobě, musel se obejít bez táty zavřeného za choulostivý přečin. Dnes stojí před Janovým rodným domem busta. A hrdinova neteř se synovcem pro CNN Prima NEWS vyprávějí, že se rodina dočkala mnohé bolesti nejen za války, ale i po ní.