druhá světová válka

Lesy, polnosti i dědiny mezi Opavou a Ostravou jsou ještě 76 let po válce prošpikovány municí. Na sklonku druhé světové války byla totiž Ostrava poslední muniční základnou německé armády a do tvrdých bojů o zbrojní centrum Třetí říše se na jaře 1945 zapojilo až 400 tisíc německých a sovětských vojáků. S následky bitvy se region potýká dodnes, v sobotu 20. listopadu například stokilová puma ochromila část Ostravy. Letos se našlo i celé sovětské letadlo včetně kostry pilota.

Ve světě filmových hvězd se občas stane, že se do sebe dvě celebrity zamilují. Výjimkou nebyli ani francouzský herec Jean Gabin a německá zpěvačka a herečka Marlene Dietrichová. Ačkoliv se do sebe nezamilovali na první pohled, jejich láska pro ně byla výjimečná. Museli překonat dlouhé vzdálenosti a strasti druhé světové války. I přesto, že v těchto životních zkouškách uspěli, jejich vztah po válce nevydržel.

Ve věku 83 let v sobotu ráno zemřel Václav Zelenka, přeživší lidické dítě a dlouholetý starosta Lidic. Během svého života se věnoval šíření odkazu lidické tragédie mezi širokou veřejností, uvedla na webu Památníku Lidice Jana Chourová Plachá. Zelenka byl z jedním z několika dětí vybraných nacisty k poněmčení, 82 lidických dětí zahynulo v deportačním táboře v plynovém autě.

Jméno Magda Goebbelsová je asi málokomu zcela neznámé. Spolu s manželem, nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, zavraždili svých šest dětí. Řada detailů už ale tak známých není. Například to, že podporovala vznik izraelského státu, nosila Davidovu hvězdu a byla buddhistkou. Co stálo za proměnou ženy, která se narodila přesně před 120 lety?

Jednou z osobností, jimž se prezident Miloš Zeman letos rozhodl udělit státní vyznamenání, je válečný veterán Jan Horal. Pozoruhodný hrdina se zúčastnil bitvy u Dunkerku, v níž byl vážně zraněn. Během komunistické totality z emigrace šlechetně pomáhal perzekvovaným bojovníkům ze západní fronty, kteří si ho za to nesmírně vážili. Vedle toho všeho si ale taky trochu vymýšlel – roky v rozporu s realitou vyprávěl, že patřil k letcům RAF.

Lepšího hrdinu pro oslavy 28. října si snad ani nelze představit. „Příběh Petra Křivky je fascinující. Na konci první světové války bojoval za samostatné Československo. Posléze šel proti nacistům a ve Velké Británii dokonce patřil k vojenskému oddílu ochranky exilového prezidenta Edvarda Beneše,“ vypráví pro CNN Prima NEWS badatel a spisovatel Luděk Navara. Třetí odboj proti komunismu se ovšem Křivkovi stal osudný, v roce 1951 ho totalitní režim Klementa Gottwalda nechal popravit.

Odčinění historických křivd má mnoho podob. Zbrojní průmysl nacistické říše spolykal na 100 tisíc kostelních zvonů zrekvírovaných v Německu a v okupovaných zemích. Válku přežilo jen několik z nich, do Československa nebo Polska se ale nevrátily a byly zavěšeny na německé chrámy. „V naší diecézi máme šest desítek takových zvonů, všechny jsme se je teď rozhodli vrátit,“ oznámil v Píšti na Opavsku německý biskup Gebhard Fürst. Do obce o víkendu přivezl zrekvírovaný zvon z roku 1649.

Hermann Göring proslul jako nacista a později odsouzenec za válečné zločiny. Albert, jeho mladší a méně známý bratr, byl jeho protikladem – hrdinou holocaustu věnujícím se záchraně Židů a politických disidentů. Těch, které pronásledoval režim spoluvytvářený jeho sourozencem.

Vleklý spor o Slovanskou epopej se zřejmě blíží ke zdárné pointě – za pět let by snad měla najít důstojný domov v Praze, jak si to kdysi přál její tvůrce Alfons Mucha. Zasloužil se o to i vnuk legendárního malíře John Mucha, který v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví příběh, do něhož patří jak dědečkovo monumentální dílo, tak Gauguin bez kalhot, válečné hrdinství otce Jiřího, princ Charles, Jimi Hendrix, komunistické lágry, StB. Ale i Británie, která se podle Muchových slov mění v zemi podobnou totalitnímu Československu.

Nacistický režim zavraždil za svého dvanáctiletého trvání miliony lidí, další desítky milionů kvůli němu trpěly. Vítězné mocnosti se proto už za války rozhodly hrůzné skutky nacistů odhalit a potrestat. Ve své době bezprecedentní soudní řízení, při němž se světová veřejnost poprvé dozvěděla o obludných rozměrech nacistických zvěrstev, skončilo 1. října 1946. Výsledkem bylo mimo jiné 12 rozsudků smrti. Řada nejvyšších nacistických představitelů ale raději zvolila smrt než žalář.

Stačilo jen několik podpisů a o osudu československého pohraničí bylo rozhodnuto. Před 83 lety se nacistický vůdce Adolf Hitler domluvil se zástupci Velké Británie, Francie a Itálie, že si bez jediného výstřelu převezme Sudety a připojí je Německu. Českoslovenští vojáci, kteří byli po všeobecné mobilizaci připraveni se bránit, museli kvůli tomuto politickému aktu složit zbraně. K podpisu mnichovské dohody ve všech jazykových verzích došlo v noci na 30. září 1938.

Otázka, kterou si pravidelně pokládají historici i česká veřejnost – ubránilo by se Československo silám nacistického Německa? Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka by Adolf Hitler určitě vyhrál, tuzemští vojáci by se ale dokázali bránit několik týdnů. Pro CNN Prima NEWS ale dodal, že jde o irelevantní otázku, jelikož by se Československo v případě agrese zvenku pochopitelně bránilo. Takovou možnost ale nakonec ani nedostalo – nikdo nezaútočil.