druhá světová válka

Na čtyři tisíce podporovatelů SPD se v den 80. výročí od konce druhé světové války sešlo na pražském Staroměstském náměstí. Zástupci SPD i jiných uskupení, která půjdou do podzimních voleb na jejich kandidátkách, kritizovali zvyšování výdajů na obranu a vyzývali k uzavření míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Zdravici demonstrantům poslal i exprezident Miloš Zeman. V dopoledních hodinách na Vítkově promluvil prezident Petr Pavel, který sdělil, že „země osvobozené Sověty se dostaly pod jiné autoritáře“. Na Hradě následně jmenoval nové generály, včetně povýšení náčelníka generálního štábu Karla Řehky.

Měl to být den v Protektorátu Čechy a Morava jako kterýkoliv jiný. Jenže nepříznivé počasí nad jižním Polskem poslalo 20. listopadu 1944 spojenecké bombardéry nad Slezsko a Moravu, kde pak zahynuly stovky lidí. Nejvíce zasaženo bylo Brno, kde pod jednou ze škol zemřelo také 40 dětí.

Druhá světová válka je plná zapomenutých hrdinských příběhů. Výjimkou nebyl ani československý odboj proti nacistickým okupačním silám. Nejen o tom bude chystaná hra Forgotten but Unbroken, v níž zazní také známé české hlasy, jmenovitě Marek Vašut a Petr Rychlý. V pořadu Enter si ji blíže představíme, nebude chybět ani výzkum Masarykovy univerzity o dopadech hraní her na psychiku či přehled technologických novinek. Relaci můžete sledovat každou sobotu na CNN Prima NEWS od 22:40 a v úterní repríze od 23:40. Archiv odvysílaných epizod najdete také na webu cnn.iprima.cz.

Před 80 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčilo práci blížícím se spojeneckým vojskům, která pak definitivně vyhnala zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil redakci historik Jaroslav Bouček.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Ráno 6. srpna 1945. Ticho rozetnuly sirény a nad japonským městem Hirošima se objevil americký bombardér B-29 Enola Gay. Z nebes začal padat „Chlapeček“, který pár set metrů nad zemí explodoval. Jaderné inferno ten den zabilo 70 tisíc lidí, stejný počet jich zemřel v dalších letech na následky ozáření. Těm, kteří přežili, se říká hibakuša a dodnes varují před hrozbou atomové války. Ve spolupráci s japonskými organizacemi přinášíme výběr svědectví těch, kteří o vlásek unikli hrozivé smrti.

Mlýnek na maso, který v závěru druhé světové války nešetřil nacisty, Sověty ani prosté německé civilisty. Bitva o Berlín se stala chmurným symbolem konce dosud největšího lidského konfliktu v moderních dějinách. Ačkoliv boj o srdce Třetí říše skončil na začátku května (a nacistická posádka formálně kapitulovala 8. května 1945), ve městě střelba ustala až o několik dní později. Třebaže Rudá armáda měla neoddiskutovatelnou početní převahu, zoufalá a zarputilá obrana Berlína způsobila Sovětům nemalé ztráty.

Bernard Morgan slavil 18. narozeniny v den, kdy se přihlásil do armády. O dva roky později se jako nejmladší seržant Royal Air Force (RAF) vylodil se svou jednotkou na Den D v Normandii. A byl to právě mladý dešifrant kódů, který o zhruba 48 hodin dříve než zbytek světa věděl, že 2. světová válka končí. Rozluštěnou německou zprávu, o níž 50 let nesměl promluvit, má dodnes v držení. Nabídky muzeí odmítá, chce, aby si tuto část historie po jeho smrti uchovala rodina. Veterán – který za skutečné hrdiny považuje padlé vojáky, letce, námořníky a civilisty – 7. února oslavil 100. narozeniny.

Stál víc než vývoj atomové bomby a patřil k nejsložitějším vojenským výtvorům minulého století. Americký bombardér Boeing B-29 nezískal přízvisko Superfortress náhodou. Kolos dokázal unést devět tun bomb a v závěru druhé světové války smazal zápalnou municí několik japonských měst z mapy. Obzvlášť dva letouny, Enola Gay a Bockscar, se zapsaly do dějin jako nosiči jaderné zkázy. Kuriozitou je, že kokpit bombardéru inspiroval ikonickou vesmírnou loď Millenium Falcon ve Hvězdných válkách.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Ráno 6. srpna, 1945. Ticho rozetnuly sirény a nad japonským městem Hirošima se objevil americký bombardér B-29 Enola Gay. Z nebes začal padat „Chlapeček“, který pár set metrů nad zemí explodoval. Jaderné inferno ten den zabilo 70 tisíc lidí, stejný počet jich zemřel v dalších letech na následky ozáření. Těm, kteří přežili, se říká hibakuša a dodnes varují před hrozbou atomové války. Ve spolupráci s japonskými organizacemi přinášíme výběr svědectví těch, kteří o vlásek unikli hrozivé smrti.

Přesně před 80 lety začala bitva, která nemá v dějinách obdoby. Zoufalá snaha nacistického Německa zvrátit druhou světovou válku na východní frontě skončila pro Třetí říši neúspěchem – i přesto, že na straně Rudé armády padlo u města Kursk výrazně více vojáků. Monumentální střet, kdy obě strany vyrukovaly s tou nejlepší válečnou technikou a dvoumilionovou lidskou masou, si vyžádal statisíce mrtvých. Krvavý výsledek ovšem definitivně zajistil iniciativu Sovětskému svazu a zpečetil osud Hitlerovy armády na východním bojišti.