Francie a Německo dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy korun), Česká republika za 14,3 milionu eur (349 milionů korun), napsal v sobotu britský list The Daily Telegraph. Podle deníku, který se odvolává na analýzu Evropské unie, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.
EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy korun). Mezery v embargu se podařilo odstranit až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014.
Loni, tedy v době, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů korun).
O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země. Novináři tehdy uvedli, že export zahrnoval rakety, bomby, torpéda, pušky, pozemní vozidla i lodě. Český průmysl podle nich Moskvě dodával letouny, včetně těch bezpilotních, nebo letecké komponenty.
České ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy informaci nepotvrdilo. „Uvádět detaily o konkrétních vývozech nám bohužel zákon neumožňuje,“ řekl ČTK mluvčí úřadu Vojtěch Srnka. Obecně poznamenal, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.