Co s tělem dělá změna času? Spánek utrpí a přijde hlad, říká expert
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Změna času ovlivní spánek i pocit hladu.
Zimní režim je pro lidské tělo přirozenější.
Adaptace na posun trvá organismu několik dní.
Proč hrozí po změně času sezónní deprese?
Výběr redakce
Ručička hodinek se v noci na neděli posunula o hodinu zpět. Někteří lidé se těšili, že si o chvilku déle pospí, jiní mají po změně času problém dostat se zpět do rytmu. Může mít vůbec jedna hodina zásadní dopad na naše tělo? Popularizátorka vědy z Univerzity Palackého v Olomouci Vendula Lužná ve vysílání CNN Prima NEWS vysvětlila, že posun času neovlivní jen náš spánek, ale například i to, kdy budeme mít hlad.
Biologický rytmus se nám opozdil, jako kdybychom si přispali o hodinu déle. „Pokud jsme zvyklí pravidelně dodržovat režim, může mít tato náhlá změna efekt i v tom, že budeme mít dříve hlad,“ popsala Lužná a dodala, že oběd i večeři může naše tělo požadovat dříve.
ČTĚTE TAKÉ: Citlivé děti nejsou slabé. Jsou to průkopníci a obrovské mašiny, říká odbornice
„Večer nám možná nepůjde tak snadno usnout,“ sdělila dále odbornice. Zimní čas je pro lidské tělo přitom přirozenější. V letním období jsme totiž kvůli práci a škole nuceni vstávat do tmy a dlouhé večerní světlo nám navíc brání včas usnout. „My jsme takhle nastavení a je to pro naše vnitřní hodiny správně,“ komentuje dále Lužná přirozenost zimního času. Pokud bychom žili ve stálé tmě, naše tělo by se prý mírně opožďovalo každý den.
S hodinovým posunem se pak naše tělo podle odbornice vyrovnává i několik dní. „Obecně se říká, že přizpůsobení jedné hodině posunu trvá zhruba den. Někdy to však může trvat mnohem déle, a to zvláště při přechodu ze zimního na letní čas,“ říká Lužná. To je dáno tím, že při přechodu na letní čas předbíháme přirozené nastavení našeho těla.
Způsobuje změna času sezónní deprese?
Naše biologické hodiny jsou řízeny z centra mozku, které přijímá signál o světle. Ty se nastaví celkem rychle. Biologické hodiny se však nacházejí i v celém našem těle a jejich adaptace bez přímého slunečního světla může trvat déle. „Změnu času proto doprovázejí dlouhodobější problémy se zažíváním, nadýmání či plynatost,“ zmiňuje Lužná.
Odbornice se ve vysílání dotkla také tématu sezonních depresí. „Skokově bude odpoledne větší tma. Světlo a sluníčko zlepšují naši náladu, takže tento náhlý skok může mít vliv na naši psychiku,“ upřesňuje Lužná, proč mohou přijít i sezonní změny nálad.
Nejhůře pak změnu snášejí senioři a nemocní lidé. Vstávání malých dětí však posun času moc neovlivnil. „Rodiče malých dětí mají smůlu, ti si dneska moc nepřispali,“ dodala s humorem Lužná. Zároveň upozornila na to, že umělé světlo svou intenzitou nemůže nahradit sluneční svit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Plíseň na potravinách? Neopatrným lidem hrozí i rakovina, varují experti. Odkrojení nestačí
