Mikuláše v Česku doprovází anděl a čert. Zdroj: Profimedia.cz
6. prosinec se v Česku slaví jako den svatého Mikuláše. V předvečer tohoto svátku Mikuláš společně s anděly a čerty obchází domácnosti a roznáší dárky nejčastěji v podobě sladkostí. Jak tato tradice vůbec vznikla? A slaví se všude stejně?
Svatý Mikuláš z Myry byl biskup, který žil na přelomu 3. a 4. století našeho letopočtu. Narodil se ve městě Patara, což je jihozápadní část dnešního Turecka. Už za svého života byl velmi oblíbený mezi lidmi, proslul štědrostí k potřebným i jako zachránce utlačovaných.
Po smrti svých bohatých rodičů rozdal velkou část svého majetku chudým. Aby unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství. Zemřít měl někdy mezi lety 345 až 352, a to 6. prosince.
Jeho svátek tak vychází na tento den. V evropských státech je oslava tohoto svátku spojena s rozdáváním dárků dětem, a to buď v předvečer 5. prosince, nebo další den ráno.
Mikuláš je nejčastěji zobrazován jako starší biskup s dlouhým šedivým vousem. Mívá také dlouhý kabát a plášť, většinou v kombinaci barev bílá, červená či zlatá. Na hlavě má biskupskou čepici, v jedné ruce drží biskupskou hůl a v druhé obvykle velký pytel s dárky.
Tradice spojené s Mikulášovou osobou jsou ale velmi pestré a krajově i národnostně se liší. V USA se tato tradice postupně přetvořila ve fenomén Santy Clause.
Ten ale v současnosti už nenosí dárky 5. nebo 6. prosince, nýbrž až na Vánoce. I podobou se Santa od Mikuláše liší. Na rozdíl od něj je oblečen celý v červeném, jeho vzhled je charakteristický také tmavými holinami.
V Česku chodí Mikuláš v předvečer svého svátku, tedy 5. prosince. Doprovází ho obvykle skupinka andělů a čertů. Zatímco Mikuláš a andělé děti obdarovávají sladkostmi nebo ovocem, čerti mají úkol strašit zlobivé děti. Těm dávají brambory či uhlí, a ty nejzlobivější z nich dokonce hází do svých špinavých pytlů.
Krampus v Německu, Černý Petr v Nizozemsku
Od takto radikálních trestů se ale v Česku během posledních let spíš odstupuje. Podle mnoha psychologů totiž takové jednání může dětem způsobit trauma na celý život. Třeba v Rakousku či v Německu jsou ale tradice ještě drsnější.
Tam s Mikulášem 5. prosince chodí takzvaný krampus, což je o poznání děsivější verze českého čerta. Rakušané i Němci si dávají každoročně záležet, aby masky těchto monster vypadaly co možná nejreálněji. Nejen že krampus podle příběhů zlobivé děti hází do pytle, poté je dokonce sní. Kolem 22. prosince se pak přemění v normální lidskou bytost a nic si nepamatuje.
V Nizozemsku a Belgii Mikuláše doprovází Černý Petr. I on hází zlobivé děti do svého pytle. Jeho postava je však velmi kontroverzní, protože je chápána rasisticky a je asociována s otroctvím. Tento výklad je však chybný. Postava Černého Petra má totiž podle legend tmavou barvu pleti, protože chodí komínem a je tedy umouněný od popela.
