Filip Kalčák

Vojáci KLDR se po boku Rusů zapojili do bojů v Kurské oblasti, kde měli podle Ukrajinců o víkendu utrpět těžké ztráty. Informovala o tom americká CNN. Jde tak o další potvrzení, že severokorejští vojáci už působí v první linii bojů. Podobně jako Rusové prý útočí ve velkých vlnách.

V Sýrii se zatím děje přesně to, čeho se všichni obávali – místo uklidnění situace po pádu režimu Bašára al-Asada se v zemi rozhořel boj o moc. Vedle lokálních frakcí se do něj zapojují i zahraniční mocnosti. USA, Turecko a Izrael ale sledují své vlastní cíle a podle Washington Postu mohou do sebe navzájem narazit.

Ruská armáda v Doněcké oblasti údajně zakázala vojákům, aby řídili civilní vozidla. Web bne IntelliNews informoval o tom, že si nyní musejí volat taxíky. Opírá se o slova ruského blogera, který na Telegramu komentuje události na frontě.

Donald Trump se 20. ledna stane 47. prezidentem Spojených států. V minulosti řekl, že prvních 24 hodin se bude chovat jako diktátor. Podle BBC může chtít zásadní body svého programu uvést do praxe už první den. Co všechno má Trump v plánu?

Web BBC upozornil, že listopadové ztráty ruské armády na Ukrajině byly největší od začátku války. Moskva měla podle britského ministerstva obrany v minulém měsíci přijít asi o 45 680 vojáků. Během 28. listopadu pak ruská armáda údajně utrpěla vůbec největší denní ztráty. Na frontě tak postupuje za vysokou cenu.

Po pádu režimu Bašára al-Asada teď musí nově vládnoucí islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Syřany přesvědčit, že nepřichází další diktatura, ale opravdu nová budoucnost. Upozornil na to list The Washington Post, podle kterého se už objevují první náznaky, že rebelové mají k demokracii daleko.

Severoatlantická aliance vážně diskutuje o zvýšení minimálních cílů pro výdaje na obranu. Ze současných dvou procent HDP by se mohly zvýšit až na tři procenta, informoval list The Financial Times. Přitom ani současnou metu řada států včetně Itálie nebo Španělska nezvládá plnit.

Ukrajina bez další americké pomoci vystačí v boji s Ruskem s finančními a vojenskými zdroji zhruba do poloviny příštího roku. V rozhovoru pro El País to přiznal ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Zastavení pomoci ale neočekává, s novou administrativou Donalda Trumpa chce Kyjev jednat.

Vypuknutí povstání v Sýrii a svržení režimu Bašára al-Asada od sebe dělí pouhých 11 dní. A právě rychlost převratu mnohé zahraniční pozorovatele šokovala. Nebylo to ale poprvé, události v Sýrii silně připomínají – o něco déle trvající – puč v Afghánistánu z roku 2021. V Afghánistánu se prostor pro převrat otevřel po stažení spojeneckých vojáků, v Sýrii po oslabení mocenského angažmá Ruska kvůli vleklému konfliktu na Ukrajině.