GLOSA: Nechci desítku ani dvanáctku, zajímá mě obsah alkoholu. Pivo není soda
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Jedna značka dvanáctky může obsahovat 4,4 % alkoholu, jiná 5,1 %. Pro řidiče jsou to nebezpečné rozdíly.
Dvanáctka neznamená, že pivo obsahuje 12 % alkoholu.
Evropská komise nechce označení desítka či dvanáctka rušit, ale neměli by to udělat sami Češi?
Co je to stupňovitost piva? Alchymie, která mate pivaře.
Zrušit označování českých piv jako desítky a dvanáctky? Jsem pro, neboť pivařům by se leccos vyjasnilo. Leckterá dvanáctka je totiž pokud jde o obsah alkoholu silnější než jiná dvanáctka, takže spotřebitel je stupňovitostí piva jen zbytečně zmaten. Každý konzument by měl primárně znát především přesný obsah alkoholu v půllitru, jenže o takovém údaji pan hospodský kolikrát nemá ani páru. Například dvanáctka Plzeňský Prazdroj obsahuje 4,4 % alkoholu, avšak dvanáctistupňový Radegast již 5,1 % alkoholu. A to je sakra rozdíl, a pro řidiče i velmi závažná informace. Čtyři plzeňské dvanáctky totiž vyprchají z krve o celých 60 minut dříve než čtyři dvanáctistupňové Radegasty.
Kvašený slad s chmelem není limonáda, a pivo s označením 10°, 11° nebo 12°, to je pro konzumenty spíš matoucí informace. Tak třeba desítka Gambrinus obsahuje 4,3 % alkoholu, ovšem dvanáctka Plzeňský Prazdroj jen o trochu více (4,4 %), takže ve výčepu, kde nabízejí oba druhy, určitě neplatí: „Dám si desítku, abych dřív vystřízlivěl.“ V tomto případě se piják desítky zbaví alkoholu za téměř stejnou dobu jako piják dvanáctky.
Desítku tady nevedeme, pane!
Český pivař zaspal, když trvá na stupňovitosti oblíbeného nápoje, jak to prokázal i nedávnými protesty proti údajným plánům Evropské komise zapovědět označování piv číslicemi 10°, 11° nebo 12°. Byla to sice dezinformace, Brusel údaje o stupňovitosti zatím nezakazuje, ale možná by to byl pro českou pivní kulturu i pozitivní počin.
Restaurace Datlovna ve Frýdku-Místku, pátek 29. května večer. „Desítku tady nevedeme, pane,“ slyším od hospodského za pípou, když žádám tradičně nejslabší variantu chmelového moku. Prý nemají, ale přece zde točí i Plzeňský Prazdroj, který obsahuje jen 4,4 % alkoholu, zatímco desítka Gambrinus má vlastně téměř stejně (4,3 %). V tomto kraji nejvíce oblíbená dvanáctka Radegast (Ryze hořká 12) ovšem obsahuje 5,1 % alkoholu, a to je už sakra rozdíl oproti plzeňskému. Na Ostravsku podobně oblíbená dvanáctka značky Ostravar má stejně vysoké grády.
Alkoholmetr aneb Úvod do pivní reality
Nad pivem je možné podivovat se čemukoli. A já se teď divím českým pivařům a pivovarníkům, proč tolik trvají na označeních typu desítka, jedenáctka, dvanáctka, třináctka a podobně. Možná je to tradice, ale ta pomáhá mylné představě konzumentů, že desítka musí být o poznání slabším pivem než dvanáctka.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Nemusí. Oblíbený internetový Alkoholmetr dokonce přehledně uvádí, jak rychle alkohol vyprchá z krve (na 0,00 promile) po požití konkrétních značek českých i zahraničních piv. Například alkohol ze dvou plzeňských dvanáctek Pilsner Urquell (obsah alkoholu 4,4 %) odbourá muž o váze 75 kilogramů, který na jejich vypití potřeboval 50 minut, za 3 hodiny a 40 minut. Jenže pivo se stejným a takzvaně tradičním označením dvanáctka, které se vyrábí v Nošovicích pod značkou Radegast (5,1 %) či v Českých Budějovicích jako Budvar (5 %) bude stejný muž odbourávat o půlhodinu déle, tedy 4 hodiny a 10 minut.
Není prostě dvanáctka jako dvanáctka. A pro řidiče to může mít při dechové zkoušce až osudové následky, neboť tento rozdíl se s dalším počtem vypitých piv ještě prohlubuje. Muž o váze 75 kilogramů, který za dvě hodiny vypije 4 plzeňské dvanáctky, potřebuje na vystřízlivění 6 hodin a 30 minut. Avšak stejný pivař, jenž za stejný čas vypil 4 Radegasty, bude zcela střízlivý až o 60 minut později, za 7 hodin a 30 minut.
Čtěte také
Silná desítka a slabá dvanáctka
Zmatky, které způsobuje označení desítka a dvanáctka, prokazují i další příklady. A nejde o pivní latinu, tohle jsou čísla. Kdo si třeba oblíbil desítku Gambrinus (4,3 % alkoholu), potřebuje na odbourání alkoholu úplně stejný čas jako piják plzeňské dvanáctky. Častý hospodský výkřik typu „dneska si dám desítku, protože ráno řídím“, tak nemusí vůbec znamenat, že desítka je slabší než dvanáctka.
Najít však údaj o obsahu alkoholu (objemových procentech) na láhvi piva je někdy kříž. Často jde o údaj uvedený jen malým písmem. A také personál restaurací, hospod i jiných podniků o procentech alkoholu v jednotlivých druzích piva většinou nemá ani páru. Nevěříte? Schválně se zeptejte v oblíbené restauraci, kolik alkoholu obsahuje třeba plznička? Pokud nenatrefíte na opravdového znalce, dostanete škálu roztodivných odpovědí a procenta budou jen lítat.
Primární je alkohol, ne stupně
Rozdělování piva podle stupňovitosti by se nemělo moc líbit ani českým lékařům anebo Ministerstvu zdravotnictví České republiky. A dokonce ani pivařům, kteří by měli primárně dostávat informaci o takzvaném objemovém množství alkoholu (ABV, z anglického Alcohol by Volume), což je počet mililitrů čistého alkoholu (etanolu) na 100 mililitrů alkoholického nápoje.
Když si poručím dvanáctku, chci prostě vědět, zda obsahuje 5,1 % nebo 4,6 % či 4,4 % alkoholu. A když desítku, abych šetřil tělo od zbytečně vysoké dávky etanolu, tak si dám radši tu s obsahem alkoholu 3,8 % než 4,3 %.
Stupňovitost není pro laiky
A co je to vlastně ona stupňovitost piva? Co to znamená, když se čepuje desítka nebo dvanáctka? Upřímně, jde docela o vědu, které rozumí jen málokterý pivař. Dvanáctka obsahuje dvanáctiprocentní cukerný roztok, který vznikl ze sladů v takzvané mladině. „Mladina je cukernatý meziprodukt (sladká šťáva z obilí) okořeněný chmelem a vznikající v první fázi technologického procesu při výrobě piva,“ uvádí státní pivovar Budvar.
Teprve s přidáním kvasnic do mladiny se pak cukerný roztok proměňuje na alkohol. Odborně řečeno, dvanáctistupňové pivo obsahuje 12 procent zkvasitelného extraktu v původní mladině. A ještě jinak: 12 stupňů znamená, že v pivu je 12 procent extraktivních látek, z nichž se část proměnila na alkohol. A ještě jinými slovy: stupňovitost čili EPM (extrakt původní mladiny) je číslo, které označuje množství rozpuštěných cukrů, bílkovin a dalších látek v mladině čili před zahájením procesu kvašení.
Čtěte také
Dvanáctka nemá 12 % alkoholu
Stupňovitost, to je pivovarská alchymie. Dvanáctka ale v žádném případě neobsahuje 12 procent alkoholu, jak si myslí leckterý štamgast. Podle průběžných průzkumů pivovarníků z poslední dekády totiž 70 až 80 procent respondentů chybně uvádí, že stupňovitost piva označuje obsah alkoholu v procentech.
Chyba lávky. Nedávné bouře českých pivařů, kteří chtěli svoji milovanou desítku a dvanáctku ochránit před zloduchy z Evropské komise, nakonec spíše ukázaly, jak některým tuzemským milovníkům chmeloviny chybějí základní informace o stupňovitosti a obsahu alkoholu v pivu.
Pivovarnictví je věda, a to jsem diplomaticky opomenul další pojmy spojené s označováním českých piv. Co je to například ležák? Jde o dvanáctku anebo spíše o desítku? A kolik procent alkoholu by měl ležák obsahovat? Někdy příště. Anebo to, milí čtenáři, proberte nad půllitrem dvanáctky sami. Pardon, raději nad pivem, které teče z pípy, na níž bude jasně napsáno, kolik určitá značka obsahuje alkoholu. I takové hospody už lze v Česku najít, a přibývají. Hlavně nejmladší generace ctitelů českého piva už nechce zajíce v pytli, ale žádá šlechtěné štěně s rodokmenem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Komunisté a Írán: Plzeňské pivo pro šáha a klíče od Teheránu prezidentu Svobodovi
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
