názory

Chceš-li soupeře pošpinit, dej mu nálepku. Nazvi ho třeba lumpem, monstrem či gangsterem. Kdo se takového verbálního útoku dopustí, tak věří, že překlopí sympatie veřejnosti na svou stranu hřiště. Kdo by čekal, že k takovému manévru sáhne i generální ředitel Českého rozhlasu... Je to nízké, je to za hranou, ale není to jediné, co kolem Českého rozhlasu nevoní.

Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš zažívá (alespoň politicky) dobré období. Jeho hnutí vytrvale roste a stejně tak i jeho potenciální spojenci z řad současné opozice. Rýsuje se tak potenciální nová koaliční vláda. Babiš, který často osočuje svého rivala a nástupce Petra Fialu (ODS) ze slabošství, však kolem možné spolupráce s jinými opozičními stranami mlží, nebo dokonce mění názory o 180 stupňů a zase zpět. Naposledy to předvedl ohledně spolupráce s komunisty, respektive s jejich uskupením Stačilo!. Takové tanečky jsou však trapné, nedůstojné a voliče mohou pouze naštvat.

Asi žádný mladý člověk nemá rád, když starší oponent bagatelizuje jeho názory jen kvůli věku. Reakce lidoveckého senátora Jiřího Čunka na zbytečný a zcestný rýpanec Filipa Nerudy byla ovšem trefou do černého. Syn europoslankyně a členky Starostů Danuše Nerudové není zdaleka jediným uživatelem sociálních sítí, který má potřebu vnucovat parlamentním stranám, kam by se podle něj měly ubírat. Poté, co jej Čunek uzemnil, začal Neruda fňukat s tím, že šlo o zbytečný útok na jeho věk. Samotná podstata věci mu ale očividně uniká.

Debaty o platech politiků jsou v České republice tradičně plné populismu, závisti a naprosto zcestného uvažování. Poslanci, senátoři, ministři, premiér či prezident by měli pobírat vysoké platy. Pokud to tak nebude, jak potom přesvědčíme zástupce inteligence, úspěšné podnikatele či kreativní byznysmeny, aby do veřejných funkcí kandidovali? Neustálé vytváření obrazu líného a zlodějského politika nijak k rozkvětu naší republiky nepomůže.

Zelenskyj je největší frajer, který má koule, Putin je zrůda, krysa, kretén a zločinec. Přesně tak europoslanec Filip Turek mluvil o dvou státnících v březnu 2022, tedy krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu. Změnil patron Motoristů od té doby své názory? S největší pravděpodobností ne. Možná si jen uvědomil, o čem by měl mluvit více a o čem spíš minimálně, pokud se chce zalíbit svým voličům. Říct o něm, že je proruským politikem, by bylo nepřesné a zároveň i nespravedlivé. Turek se na druhou stranu podobným nálepkám nemůže moc divit – obzvlášť poté, co o Ukrajině v Evropském parlamentu hlasoval stejně jako Kateřina Konečná či Ivan David. Přitom by mu stačilo zopakovat pár bonmotů z března 2022...

Kdyby ve středu odpoledne v České republice přistál talíř plný zelených Marťanů, kteří by chtěli založit novou koalici s Jiřím Paroubkem, bylo by to asi pořád uvěřitelnější než události, k nimž došlo v úterý 24. září 2024. Den, během něhož se de facto zhroutila vládní pětikoalice, si budeme pamatovat jako jeden z nejpodivnějších dnů novodobé historie české politiky.

Ještě začátkem letošního roku Piráti překypovali optimismem. Nejmenší vládní strana nicméně v červnu schytala velkou ránu v podobě eurovoleb. Teď – po krajských a senátních volbách – do pirátské lodi vletěly další dvě dělové koule. Koráb Ivana Bartoše má v sobě díry a teče do něj voda. Ze sobotní atmosféry ve volebním štábu bylo cítit, že si Piráti tuto skutečnost dobře uvědomují.

I když se KSČM v posledních měsících kamufluje do značky mimořádně úspěšného projektu Stačilo!, svou pravou DNA nezapře. Stačí se podívat na webové stránky zmíněné koalice, přes které se velmi snadno můžete prokliknout na e-shop společnosti Futura. Ten nabízí trička s proslulými masovými vrahy, jako jsou zakladatel SSSR Vladimir Iljič Lenin nebo marxistický revolucionář Che Guevara. Kateřina Konečná má sice pravdu v tom, že se podobné produkty na západních tržnicích prodávají běžně, přesto však takové jednání poukazuje na nulovou sebereflexi českých komunistů.

Květnová rošáda TOP 09 na resortu pro vědu a výzkum se vydařila – pokud tedy situaci hodnotíme na základě počtu lajků. Nový ministr Marek Ženíšek má u svých příspěvků na sociálních sítích o něco více reakcí než jeho předchůdkyně Helena Langšádlová. Přesto se zkuste zamyslet. Kolikrát jste o Ženíškovi za posledních 100 dnů slyšeli? Mockrát asi ne. Na druhou stranu je třeba se obou politiků zastat. Ono bojovat o pozornost občanů z pozice zbytečného ministra, jehož resort ani nemá definované pravomoci v kompetenčním zákoně, je velmi složitým úkolem.

Obviňovat opozici, že odmítá korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí pouze z důvodu vlastních sobeckých záměrů, je nepřesný a zároveň nespravedlivý závěr. Původní návrh koaličních poslanců totiž skutečně vyvolával hned několik pochybností a nevyřčených otázek. Některé z nich se povedlo férově zodpovědět, mimo jiné díky zástupcům hnutí ANO, kterým se podařilo prosadit takzvané „přehlasování“. V čem tento pozměňovací návrh spočívá a proč je pro novelu volebního zákona zcela klíčový?

Co byste dělali, kdybyste byli politickým hnutím, které z jedné strany „vyžírá“ Andrej Babiš s Filipem Turkem a z té druhé Kateřina Konečná? Já ani vlastně sám nevím. Tomio Okamura a jeho SPD si po debaklu v evropských volbách asi dobře uvědomují, že by se příští rok vůbec nemuseli dostat do Sněmovny... No a tak přitvrdili. Nejdříve se „vypořádali“ se zabijáckými chirurgy tmavé pleti, nyní Okamura vytáhl do boje proti Ukrajincům, kteří údajně pytlačí ryby na Plzeňsku.

Ve Vítkovických železárnách vzplanul velký táborák, hořela někdejší kovárna i kalírna. V plamenech však byla i určitá symbolika, že jde také o poslední rozloučení s ostravským hutnictvím. Éra uhlí, železa a oceli v tomhle městě prostě definitivně skončila, tohle je kremace a těžký průmysl už je na druhém břehu. Jenže Ostrava musí žít i bez hutnictví, pro město to nejsou a zřejmě ani nebudou úplně šťastné roky.