názory

Dříve největší „darebák“ Fialova kabinetu, nyní nejpopulárnější subjekt vládní koalice. Hnutí STAN v průzkumech stabilně převyšuje ODS. Jak je to možné? Vít Rakušan a spol. totiž zmodernizovali své marketingové nástroje, zároveň šlápli na brzdu, pokud jde o antikampaň, a soustředí se především na sebe. No a ono to funguje… Několik měsíců před klíčovými volbami se zdá, že Starostům ke druhému místu postačí, když s úsměvem počkají na chyby, které napáchá koalice Spolu.

Zatímco se Jiří Pospíšil (TOP 09) a spol. radují z rozhodnutí policie, která „vyhověla“ podání trestního oznámení a požádala Sněmovnu o vydání Tomia Okamury, z politického a marketingového hlediska je očividné, že vítězem je právě šéf SPD. Ten díky „rozmáznutí“ chirurgů z dovozu ušetří miliony korun na předvolební kampani. Představitelé vládní koalice se navíc chytili do neřešitelné pasti – prohrají, když podpoří vydání Okamury k trestnímu stíhání, a prohrají i v případě, když budou proti.

Zatímco Češi slaví třetí cenný kov hokejové dvacítky v řadě, Kanada tradičně svůj sportovní neúspěch svádí na všechny okolo a veřejný prostor zaplavuje mořem slz. Mimořádně vtipná a bizarní situace dokazuje skutečnost, že se hokejová velmoc stále nenaučila prohrávat, přičemž trpí nedostatkem nadhledu a hladina její sebereflexe se blíží nule.

Motoristé sobě... V roce 2022 nenápadná pražská revolta proti cyklopruhům Zdeňka Hřiba a Jana Čižinského. O dva roky později pak sebevědomá strana s celorepublikovým přesahem a početnou členskou základnou, která chce v příštích volbách vysát ODS a skončit ve vládě s hnutím ANO. Jsou občanští demokraté definitivně ztraceni, jak tvrdí Petr Macinka? To ukážou právě sněmovní volby 2025. Sobotní kongres Motoristů, kteří se nyní vezou na popularitě Filipa Turka, by nicméně měl pro Petra Fialu a spol. sloužit jako poslední budíček.

Dejte ANO dostatek hlasů, abychom mohli složit jednobarevnou vládu. Tuto větu od Andreje Babiše slýcháme vcelku pravidelně, když s blížícími se sněmovními volbami neochotně reaguje na dotazy novinářů ohledně koaličního potenciálu. Kdysi krajně divoká představa už nemusí být takovým sci-fi jako dříve. Jak je možné, že má ANO stále dominantnější pozici na české politické scéně?

Chceš-li soupeře pošpinit, dej mu nálepku. Nazvi ho třeba lumpem, monstrem či gangsterem. Kdo se takového verbálního útoku dopustí, tak věří, že překlopí sympatie veřejnosti na svou stranu hřiště. Kdo by čekal, že k takovému manévru sáhne i generální ředitel Českého rozhlasu... Je to nízké, je to za hranou, ale není to jediné, co kolem Českého rozhlasu nevoní.

Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš zažívá (alespoň politicky) dobré období. Jeho hnutí vytrvale roste a stejně tak i jeho potenciální spojenci z řad současné opozice. Rýsuje se tak potenciální nová koaliční vláda. Babiš, který často osočuje svého rivala a nástupce Petra Fialu (ODS) ze slabošství, však kolem možné spolupráce s jinými opozičními stranami mlží, nebo dokonce mění názory o 180 stupňů a zase zpět. Naposledy to předvedl ohledně spolupráce s komunisty, respektive s jejich uskupením Stačilo!. Takové tanečky jsou však trapné, nedůstojné a voliče mohou pouze naštvat.

Asi žádný mladý člověk nemá rád, když starší oponent bagatelizuje jeho názory jen kvůli věku. Reakce lidoveckého senátora Jiřího Čunka na zbytečný a zcestný rýpanec Filipa Nerudy byla ovšem trefou do černého. Syn europoslankyně a členky Starostů Danuše Nerudové není zdaleka jediným uživatelem sociálních sítí, který má potřebu vnucovat parlamentním stranám, kam by se podle něj měly ubírat. Poté, co jej Čunek uzemnil, začal Neruda fňukat s tím, že šlo o zbytečný útok na jeho věk. Samotná podstata věci mu ale očividně uniká.

Debaty o platech politiků jsou v České republice tradičně plné populismu, závisti a naprosto zcestného uvažování. Poslanci, senátoři, ministři, premiér či prezident by měli pobírat vysoké platy. Pokud to tak nebude, jak potom přesvědčíme zástupce inteligence, úspěšné podnikatele či kreativní byznysmeny, aby do veřejných funkcí kandidovali? Neustálé vytváření obrazu líného a zlodějského politika nijak k rozkvětu naší republiky nepomůže.

Zelenskyj je největší frajer, který má koule, Putin je zrůda, krysa, kretén a zločinec. Přesně tak europoslanec Filip Turek mluvil o dvou státnících v březnu 2022, tedy krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu. Změnil patron Motoristů od té doby své názory? S největší pravděpodobností ne. Možná si jen uvědomil, o čem by měl mluvit více a o čem spíš minimálně, pokud se chce zalíbit svým voličům. Říct o něm, že je proruským politikem, by bylo nepřesné a zároveň i nespravedlivé. Turek se na druhou stranu podobným nálepkám nemůže moc divit – obzvlášť poté, co o Ukrajině v Evropském parlamentu hlasoval stejně jako Kateřina Konečná či Ivan David. Přitom by mu stačilo zopakovat pár bonmotů z března 2022...

Kdyby ve středu odpoledne v České republice přistál talíř plný zelených Marťanů, kteří by chtěli založit novou koalici s Jiřím Paroubkem, bylo by to asi pořád uvěřitelnější než události, k nimž došlo v úterý 24. září 2024. Den, během něhož se de facto zhroutila vládní pětikoalice, si budeme pamatovat jako jeden z nejpodivnějších dnů novodobé historie české politiky.

Ještě začátkem letošního roku Piráti překypovali optimismem. Nejmenší vládní strana nicméně v červnu schytala velkou ránu v podobě eurovoleb. Teď – po krajských a senátních volbách – do pirátské lodi vletěly další dvě dělové koule. Koráb Ivana Bartoše má v sobě díry a teče do něj voda. Ze sobotní atmosféry ve volebním štábu bylo cítit, že si Piráti tuto skutečnost dobře uvědomují.