Poprava nacistů v Norimberku trvala 94 minut, těla zmizela během tajné operace
Tam, kde v roce 1935 nacisté přijali norimberské rasové zákony, které vedly ke krutému a nelidskému zacházení s miliony lidí, zaplatilo za svůj podíl na válečných hrůzách krátce po půlnoci 16. října 1946 deset z nich cenu nejvyšší. Popraveni byli na improvizované šibenici v tělocvičně místní věznice. Někteří zvrácenou ideologii hlásali ještě v hodině smrti, další přísahali, že o ničem nevěděli. Někdo vydechl naposledy už za pár sekund, další se dusili dlouhé minuty.
Nacistický netvor Hermann Göring: Nakradl stovky obrazů a šibenici unikl na poslední chvíli
Dlouhá léta působil jako druhý muž v hierarchii nacistického Německa. Život Hermanna Göringa, který zemřel přesně před 80 lety, byl plný paradoxů. Po první světové válce byl oslavován jako hrdina, po té druhé skončil před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v historii. Uvnitř byl odpornou zrůdou, navenek zase chytrým a zábavným společníkem, jenž miloval luxus a opulentní životní styl. Jak vypadal definitivní pád vojáka a politika, který během své kariéry nakradl tisíce kusů drahého umění a před popravou unikl jen díky kyanidové kapsli?
Hermann Göring: Pravá ruka Hitlera, hrdina první světové i narkoman, který vyhrožoval Háchovi
Hermann Göring, který zemřel před 80 lety, působil dlouhá léta jako muž číslo dva v hierarchii nacistického Německa. Jeho šílený život byl plný paradoxů. První světovou válku přežil jako hrdina, po té druhé stanul před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v dějinách. Uvnitř odporná zrůda, navenek ale chytrý a zábavný společník, jenž miloval luxus a drahé umění. Jak vypadala cesta na vrchol muže, který Emilu Háchovi vyhrožoval zničením Prahy a kvůli své závislosti na morfiu skončil několikrát v psychiatrické léčebně?
Nacisty zabavené zvony se vrací do Česka. Göring jich chtěl uchovat jen deset
Odčinění historických křivd má mnoho podob. Zbrojní průmysl nacistické říše spolykal na 100 tisíc kostelních zvonů zrekvírovaných v Německu a v okupovaných zemích. Válku přežilo jen několik z nich, do Československa nebo Polska se ale nevrátily a byly zavěšeny na německé chrámy. „V naší diecézi máme šest desítek takových zvonů, všechny jsme se je teď rozhodli vrátit,“ oznámil v Píšti na Opavsku německý biskup Gebhard Fürst. Do obce o víkendu přivezl zrekvírovaný zvon z roku 1649.
