Hermann Göring: Pravá ruka Hitlera, hrdina první světové i narkoman, který vyhrožoval Háchovi
Hermann Göring, který zemřel před 80 lety, působil dlouhá léta jako muž číslo dva v hierarchii nacistického Německa. Jeho šílený život byl plný paradoxů. První světovou válku přežil jako hrdina, po té druhé stanul před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v dějinách. Uvnitř odporná zrůda, navenek ale chytrý a zábavný společník, jenž miloval luxus a drahé umění. Jak vypadala cesta na vrchol muže, který Emilu Háchovi vyhrožoval zničením Prahy a kvůli své závislosti na morfiu skončil několikrát v psychiatrické léčebně?
Göring se narodil 12. ledna 1893 v bavorském Rosenheimu. V mládí měl na něj velký vliv jeho kmotr, který měl paradoxně židovský původ. Šlo o bohatého podnikatele, který se později stal milencem Göringovy matky. I díky tomu mladý Hermann strávil velkou část svého dětství v přepychu. Rodina díky židovskému kmotrovi bydlela několik let na hradě Veldenstein poblíž Norimberku a hodně času trávila také na hradě Mauterndorf nedaleko rakouského Salcburku.
ČTĚTE TAKÉ: Tajemství dávné hrůzy. V Göringově domě našli zakopané lidské kostry bez rukou a nohou.
Pohádkový život v těchto středověkých sídlech ovlivnil Göringovu pozdější až chorobnou zálibu v pompéznosti a luxusu. Od útlého věku měl také zájem o vojenskou kariéru – hrával si s cínovými vojáčky a studoval germánské legendy. V šestnácti letech začal chodit na vojenskou akademii v Berlíně, kterou absolvoval s vyznamenáním. Už v roce 1912 se stal v rámci Německého císařství členem pruské armády.
Když v roce 1914 vypukla první světová válka, Göring se nadchl pro letectví. Přestože mu bylo jen něco přes 20 let, brzy se proslavil jako letecké eso – sestřelil 22 nepřátelských letounů a takzvanou velkou válku přežil jako německý hrdina ověšený nejvyšším vojenským vyznamenáním. Jenže výsledek a zejména způsob ukončení první světové války Göring nebyl schopen překousnout. Stejně jako mnoho dalších Němců podlehl narativu, že k porážce jeho státu nedošlo na bojišti, nýbrž v berlínské vládě. Zradit měli Židé.
Ve zvrácené představě o nadřazenosti germánské rasy Göringa utvrdily i jeho poválečné kontakty ve Švédsku. Jedna z leteckých zakázek ho v roce 1920 zavedla na švédský hrad Rockelstad, kde se zamiloval do německo-švédské šlechtičny Carin. Ta se kvůli charismatickému muži rozvedla, následně se vzali a přestěhovali se do Mnichova. Právě tam se Göring v roce 1922 seznámil s Adolfem Hitlerem. Stalo se tak na jednom z politických shromáždění v té době neznámé NSDAP.
Pivní puč, závislost na morfiu a vzrůst NSDAP
Dvojice mužů si rychle padla do oka. Předseda NSDAP válečného hrdinu v zatím maličké straně nadšeně uvítal – díky jeho vojenské minulosti a prestiži jej jmenoval velitelem SA, což byla ozbrojená organizace, které se lidově říkalo „hnědé košile“. Göringa zase zaujaly Hitlerovy radikální postoje i originální způsob vystupování. V roce 1923 došlo k prvnímu pokusu Hitlera o uzurpování moci. Státní převrat, který podle hostince, v němž začal, obdržel hanlivé označení „pivní puč“, však skončil naprostým debaklem.
Čtěte také
Němečtí policisté průvod nacistů doslova rozstříleli. Göring schytal kulku a byl těžce raněn. Život mu paradoxně zachránil židovský lékař, ke kterému ho donesli spolubojovníci. S pomocí manželky Carin se mu podařilo uprchnout do Rakouska, čímž se na rozdíl od Hitlera vyhnul zatčení. V nemocnici v Innsbrucku pak podstoupil operaci. Kvůli nesnesitelným bolestem mu lékaři začali podávat morfium. To u něj vyvolalo těžkou a prakticky doživotní závislost.
Jeho abstinenční záchvaty byly tak silné, že byl během následného pobytu ve švédském exilu opakovaně hospitalizován v psychiatrické léčebně, kde ho drželi ve svěrací kazajce. Částečný zlom ve zdravotním stavu Göringa přišel až v roce 1927, kdy se mohl po vyhlášení amnestie vrátit domů. V Německu ho opět přivítal Hitler, který byl propuštěn z vězení předčasně za dobré chování. Po debaklu s pivním pučem se nacisté rozhodli, že musí změnit strategii.
Tentokrát chtěli uzurpovat moc legální cestou. Hitler tak postavil Göringa do voleb jako kandidáta. V roce 1928 získala NSDAP 2,6 procenta hlasů a dvanáct poslaneckých mandátů, jeden z nich náležel právě Göringovi. K raketovému růstu preferencí NSDAP během počátku 30. let přispěla velká hospodářská krize. Nacisté představovali líbivá a razantní řešení. Díky tomu v červencových volbách 1932 zvítězili, když obdrželi 37,3 procenta a 230 mandátů. Hitler se stal německým kancléřem, Göring předsedou parlamentu i důležitým ministrem kabinetu.
Pseudošlechtic a strůjce nacistické expanze
V osobním životě se však Göring musel vyrovnávat s těžkou ztrátou – začátkem 30. let mu zemřela jeho žena Carin. Následně po ní pojmenoval luxusní sídlo, které začal budovat za státní peníze poté, co se nacisté chopili moci. Na Carinhallu, ležícím severně od Berlína, žil Göring způsobem novodobého pseudošlechtice, jak byl ostatně zvyklý už v minulosti. V důsledku zhýralého života na vlastním zámku výrazně nabral na váze, vážil až 140 kilogramů.
Čtěte také
V případě další nacistické expanze se stal Göring jednou z klíčových postav. V roce 1933 založil gestapo, tedy tajnou policii, která v budoucnu proslula těmi nejodpornějšími zločiny na území nacistického Německa a zejména na okupovaných územích. O rok později hrál zásadní roli při takzvané noci dlouhých nožů – krvavé politické čistce, během níž se nacisté vypořádali s vlastní vnitřní opozicí i konzervativními konkurenty. Právě Göring osobně sepisoval seznam lidí určených k likvidaci. V roce 1935 zase jakožto předseda parlamentu vyhlásil rasistické norimberské zákony.
Neméně aktivní byl i v německé agresivní politice vůči zahraničním sousedům. Známé jsou například záběry z mnichovské konference v září 1938, kdy Göring jásal nad rozbitím Československa. Když pak v březnu 1939 Emil Hácha odmítl podepsat dokument, kterým by souhlasil s faktickou legalizací německé okupace, byl to Göring, který si československého prezidenta vzal stranou, aby mu jako německý ministr letectví s úsměvem oznámil, že pokud nepodepíše, Luftwaffe srovná Prahu se zemí. Až poté se Hácha podrobil.
U Göringa nicméně perfektně platilo přísloví, že žádný strom neroste do nebe. Druhá světová válka, kterou Německo samo rozpoutalo, nakonec nacisty doslova smetla a vedla k závěru, který si Göring ještě koncem 30. let dovedl asi těžko představit.
Druhou část jeho šíleného příběhu naleznete na webu CNN Prima NEWS již ve čtvrtek ráno.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hitler mohl mít mikropenis, odhalila analýza DNA. Vzorek pochází z krve v jeho bunkru
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
