Nacistický netvor Hermann Göring: Nakradl stovky obrazů a šibenici unikl na poslední chvíli


Dlouhá léta působil jako druhý muž v hierarchii nacistického Německa. Život Hermanna Göringa, který zemřel přesně před 80 lety, byl plný paradoxů. Po první světové válce byl oslavován jako hrdina, po té druhé skončil před soudem jako válečný zločinec, který se podílel na největší genocidě v historii. Uvnitř byl odpornou zrůdou, navenek zase chytrým a zábavným společníkem, jenž miloval luxus a opulentní životní styl. Jak vypadal definitivní pád vojáka a politika, který během své kariéry nakradl tisíce kusů drahého umění a před popravou unikl jen díky kyanidové kapsli?

Když 1. září 1939 Německo napadlo Polsko a rozpoutalo druhou světovou válku, Adolf Hitler oficiálně jmenoval Göringa svým prvním nástupcem. V té době byl Göring doma možná ještě populárnější než samotný vůdce. Jeho Luftwaffe výrazně přispěla k dobytí Polska, Belgie, Nizozemska i Francie. Za odměnu ho Hitler v létě roku 1940 povýšil do nově vytvořené hodnosti říšského maršála. Lidé s nadsázkou spekulovali o tom, že Göring chtěl mít prostě jen hezčí uniformu než polní maršálové.

PŘEČTĚTE SI PRVNÍ ČÁST PŘÍBĚHU: Pravá ruka Hitlera, hrdina první světové i narkoman, který vyhrožoval Háchovi

Je pravdou, že v dobách své největší slávy měnil své uniformy až pětkrát denně. Stejně posedlý byl Göring sbíráním umění. Ve svém luxusním sídle Carinhall postupně nahromadil tisíce nejrůznějších kusů, včetně vyšších stovek obrazů – většinu z nich ukradl svým nepřátelům. Známý je také kuriózní případ, kdy koupil od padělatele Hana van Meegerena obraz Krista a cizoložnice. Za tento falzifikát zaplatil astronomickou částku 1,65 milionu nizozemských guldenů, což odpovídá současné hodnotě okolo 200 milionů korun.

Naprostá zrůdnost Göringovy povahy se ukázala v roce 1941, kdy podepsal příkaz Reinhardu Heydrichovi ohledně takzvaného konečného řešení židovské otázky – plánu na systematické a hromadné vyvraždění Židů v Evropě. Na základě tohoto rozkazu se v lednu 1942 uskutečnila konference ve Wannsee poblíž Berlína, která dala zelenou německým vyhlazovacím táborům.

Největší nacistická ryba před soudem

Situace na bojišti se však brzy začala obracet. Göringova pověst výrazně utrpěla ještě v roce 1940, když Německo nedokázalo uspět v letecké bitvě o Velkou Británii. Největší rána pro šéfa Luftwaffe přišla začátkem roku 1943, kdy tvrdil, že pomocí leteckého mostu dokáže spasit obklíčenou německou armádu u Stalingradu. Nic takového se mu ovšem nepodařilo a v sovětském zajetí skončilo kolem 100 tisíc německých vojáků.

Göringova pozice v nacistické hierarchii se pak horšila s každým dalším spojeneckým bombardováním Německa, kterému už jeho zdecimované letectvo nemělo jak odporovat. Z válečného hrdiny první světové války, pýchy národa a muže číslo dva Třetí říše se rázem stala tragikomická figura, která ke konci druhé světové války upadla do těžké deprese.

Když se Rudá armáda v roce 1945 začala blížit k německým hranicím, Göring si sbalil svá kradená umělecká díla, velkolepý Carinhall nechal srovnat se zemí a ukryl se v nacistickém horském sídle Obersalzberg na jihu Německa při hranicích s Rakouskem. V dubnu obdržel zprávu, že se Hitler stále nachází v berlínském bunkru, kde plánuje spáchat sebevraždu.

Vidina, že by Göring po Hitlerově smrti mohl převzít kompletní vedení, říšského maršála zaujala natolik, že o den později zaslal vůdci velmi necitlivou zprávu, v níž ho upozornil, že pokud od něj nedostane rychlou odpověď, bude ho považovat za mrtvého a převezme otěže velení. Tento vzkaz Hitlera rozzuřil natolik, že Göringa zbavil všech funkcí a vydal rozkaz k jeho popravě.

Göring tak musel znovu přesídlit, tentokrát se uchýlil na hrad Mauterndorf nedaleko rakouského Salcburku, kde strávil podstatnou část svého dětství. Kousek odtamtud ho také začátkem května zadržela americká armáda. Nutno zmínit, že Adolf Hitler spáchal sebevraždu 30. dubna, Joseph Goebbels 1. května, Martin Bormann 2. května a Heinrich Himmler 23. května. Göring byl proto jednoznačně největší nacistickou rybou, kterou se Spojencům povedlo dotáhnout před soud.

Důkazy spojené s holokaustem

Z Göringova chování před norimberským tribunálem bylo poznat, že si vůbec neuvědomoval vážnost situace. Před novináři se choval jako politická hvězda, přičemž sebevědomě prohlašoval, že by Spojenci měli využít jeho zkušenosti v poválečné obnově Německa. Tyto výroky zněly absurdně v kontrastu s objevem vlaku přervaného uměním, které si Göring nakradl za války, a zejména pak s ohledem na množící se důkazy spojené s holokaustem.

Norimberský soud odstartoval v listopadu 1945 a Göring, jakožto bývalý druhý muž nacistického Německa, se podle očekávání stal hlavní postavou tohoto procesu. Nicméně soudem očividně pohrdal, další obviněné Němce, mezi které patřili například Rudolf Hess, Joachim von Ribbentrop či Karl Dönitz, rádoby mentoroval a radil jim, jak mají vypovídat.

Smích a pocit, že má situaci pod kontrolou, Göringa opustily až ve chvíli, kdy představitelé obžaloby přímo v soudní místnosti pustili šokující záběry z osvobozených vyhlazovacích táborů. Göring nicméně jakoukoliv účast na holokaustu popíral a veškerou vinu svaloval na již zemřelé nacisty v čele s Hitlerem. To mu ovšem nebylo nic platné.

Vinen ve všech bodech obžaloby

Po několika měsících pečlivého dokazování přišel 1. října 1946 konečně rozsudek. Göring byl uznán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k trestu smrti oběšením, stejně jako dalších deset prominentních nacistů. Jako voják žádal alespoň o popravu zastřelením, což ale soud odmítl. K popravě mělo dojít 16. října ráno. U stráží nicméně panovaly velké obavy, že se odsouzení budou chtít vyhnout spravedlnosti tak, že spáchají sebevraždu.

Stráže tak celou noc z 15. na 16. října do cel svítily. Odsouzení zároveň nesměli spát na břiše, aby bylo neustále vidět, co dělají s rukama. Přesto to byl právě třiapadesátiletý Göring, který začal krátce před 23. hodinou podezřele kašlat a chrčet. Než stráže stačily zasáhnout, byl už po smrti. A příčina? Otrávil se kyanidovou kapslí, přičemž dodnes není jasné, jak se k ní dostal. Existuje mnoho teorií.

Göring zmínil ve svém dopise na rozloučenou, že měl hned několik kapslí ještě před zatčením. Například Himmler také spáchal po zatčení sebevraždu, když použil kyanid ukrytý v ústech. Další teorie říká, že Göring získal jed od samotných dozorců, které měl zmanipulovat díky svému šarmu. Možné to je. Přestože byl Göring naprosto zrůdnou osobou, navenek se jednalo o charismatického a vtipného muže, který v nacistických řadách platil za největšího frajera.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hitler mohl mít mikropenis, odhalila analýza DNA. Vzorek pochází z krve v jeho bunkru