Odčinění historických křivd má mnoho podob. Zbrojní průmysl nacistické říše spolykal na 100 tisíc kostelních zvonů zrekvírovaných v Německu a v okupovaných zemích. Válku přežilo jen několik z nich, do Československa nebo Polska se ale nevrátily a byly zavěšeny na německé chrámy. „V naší diecézi máme šest desítek takových zvonů, všechny jsme se je teď rozhodli vrátit,“ oznámil v Píšti na Opavsku německý biskup Gebhard Fürst. Do obce o víkendu přivezl zrekvírovaný zvon z roku 1649.
Výroba zbraní vyžaduje i drahé kovy, proto se za II. světové války obrátila pozornost nacistů na kostelní věže, v nichž bimbaly bronzové zvony. Zvonovina je velmi pružným a zároveň pevným materiálem, ideálním například pro výrobu munice. Realizací zákona o „čtyřletém hospodářském plánu na shromáždění neželezných kovů“ z roku 1940 byl pověřen přímo říšský maršál Hermann Göring.
„Polní maršál Göring nechal svěsit v Německu i v okupovaných zemích drtivou většinu zvonů, které byly roztaveny pro zbrojní průmysl. Nacisté byli nepřátelští vůči víře, takže Göring akci využil také ideologicky,“ připomněl v Píšti na Opavsku biskup Gebhard Fürst z diecéze Rottenburg-Stuttgart. Göring se v roce 1940 nechal slyšet, že zničí všechny zvony v Německu, až na deset či dvanáct výjimek, které zachová jako kuriozity.
Hitler v Praze a Brně aneb Jak vůdce nacistů dohlédl od šunky a piva na vznik protektorátu
Německá okupace začala brzy zrána 15. března 1939. A večer už Adolf Hitler pojídal šunku na Pražském hradě, tamtéž pak 16. března vyhlásil protektorát a 17. března vyrazil do Brna. Dramatické okamžiky rozhodující o dalším osudu českého národa se ale prolínaly i s bizarnostmi. „Na Pražském hradě připravili pro Hitlera večeři. Důstojníci říšské branné moci, kteří na Hrad dorazili před Hitlerem, si ale mysleli, že je recepce určena jim, a během několika minut všechno snědli,“ zjistil přední český znalec protektorátu Jan B. Uhlíř.
Vojenská mašinérie třetí říše nakonec zabavila asi 100 tisíc zvonů. Nejen v Německu, ale i v obsazených Sudetech, Protektorátu Čechy a Morava i v okupovaném Polsku (Generální gouvernement). „Byl to akt bezpráví, jehož se dopustil bezprávní stát,“ říká německý biskup Fürst. Až téměř z německo-francouzských hranic proto o víkendu přivezl zvon zrekvírovaný v Píšti v roce 1942, nádhernou zvonařskou práci ulitou v roce 1649 opavským mistrem zvonařem Hansem Knaufem jako „zvon míru“. Jen rok před vznikem zvonu totiž skončila ničivá třicetiletá válka, která i na Opavsku mnohé vesnice úplně vyhladila.
30 tisíc zvonů z protektorátu
Projekt biskupa Fürsta dostal podobný název: Zvony míru a pokoje pro Evropu. „Dlouho jsem netušil, že ve věžích některých kostelů v Německu stále bijí zvony rekvírované za války. Zcela náhodou jsem v roce 2011 tuhle informaci dostal o jednom našem zvonu v katedrále sv. Martina v Rottenburgu, který pocházel z městečka Gorzów Śląski v dnešním Polsku,“ vypráví biskup. A tehdy se rozhodl, že dějinnou nespravedlnost napraví. „Jedinou možností je zvony vracet tam, odkud byly odvlečeny,“ říká biskup Fürst.
Hitlerův režim zničil čtyři z pěti kostelních zvonů. A protektorát dohromady přišel asi o 33 tisíc zvonů. Víme třeba, že od července do srpna 1942 odplulo z přístaviště Praha-Maniny pět lodí s nákladem 9801 zvonů, a to o celkové hmotnosti 1562 tuny. Cílem byl Hamburk, kde zvony končily například za branami firmy Norddeutsche Affinerie, která dodnes patří k největším světovým zpracovatelům šrotu.
„Po válce bylo v Hamburku nalezeno asi 1300 zvonů z okupovaných území, které nebyly zničeny. Britská vojenská správa ale nesouhlasila s jejich navracením do východní Evropy,“ říká ředitel projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu Hans Schnieders. Polovina z těchto zvonů následně skončila na věžích katolických kostelů a druhá na věžích evangelických chrámů v západní části Německa.
Podepsaný krasavec z Píště
Biskup Fürst zmapoval asi 1200 kostelů v diecézi a našel 67 zrekvírovaných zvonů. Všechny budou postupně vráceny do svých „rodišť“ a prázdná místa po nich zaplní nově odlité Zvony míru a pokoje. Zvon z roku 1649 z Píště byl nalezen v kostele v Grötzingenu, což je předměstí Karlsruhe. Na Opavsko se tak vzácný zvonařský výrobek nyní přesunul až z německo-francouzských hranic.
Největší výsadková operace měla urychlit konec druhé světové války. Skončila debaklem
Byla to ambiciózní operace, která měla urychlit konec druhé světové války. Po sérii úspěchů v Normandii už spojenečtí velitelé přemýšleli, jak co nejrychleji porazit třetí říši. Proto odstartovali největší výsadek ve vojenské historii, který měl v okupovaném Nizozemsku vytvořit koridory pro pozemní armádu až do Berlína. Tehdy ale Spojenci netušili, že hluboko za nepřátelskou linií odpočívají elitní německé oddíly. Nákladná operace Market Garden skončila pro Spojence velkým debaklem.
Splést se jeho objevitelé nemohli, zvon je od svého vzniku podepsán, jmenovitě je uveden i název obce Pyschcz, čili Píšť. „WACZLAW STARSSY LICHNOWSKI Z WOSSSZICZ A NA OWSYSSCZYCH A PISSCZI G. K. M: KNIZETE OPPAWSKEHO A KRNOWSKEHO,“ lze vyčíst z bronzových písmen. Zvon vznikl ve zlomu dvou ér, renesance se právě měnila v baroko. Zatím je bronzový unikát vystaven v kostelní lodi, na věž se vrátí až po stavebních úpravách.
Je to běh na dlouhou trať. Odlití šesti desítek nových zvonů, které nahradí zvony vrácené do Polska a České republiky, je nákladný projekt, biskupství Rottenburg-Stuttgart ho financuje částkou 400 tisíc eur ročně. Biskup by rád všechny zvony vrátil do šesti let. „Zda se k akci připojí i další němečtí biskupové, v tuto chvíli nevím. V Německu ale stále zvoní stovky nacisty zrekvírovaných zvonů v katolických i evangelických chrámech.“ Biskup Fürst aktuálně vrací zvon i do polského města Frombork na břehu Baltu, na Opavsko pak přiveze mimořádně cenný zvon z roku 1507, jenž bude vrácen do Oldřišova. A zvon z roku 1511 do Třebomi, rovněž na Opavsko.
Bez paměti se nikdy neposuneme dopředu
Makové koláče, lidové kroje, hasiči v pozoru, všudypřítomné kamery a hned dva biskupové, ten z Německa a s ním ostravsko-opavský biskup Martin David. Bohoslužba spojená s navrácením vzácného zvonu z roku 1649 má mnohem větší význam než nějaká veselá obecní slavnost. Biskup Gebhard Fürst říká, že je to náprava 79 let starého bezpráví z roku 1942. Další průlom v německo-českých vztazích. A připomíná slova papeže Františka: „Dnes je snadné upadnout do pokušení se slovy, že se ty věci staly dávno a my musíme hledět dopředu. Proboha, ne! Bez paměti se nikdy neposuneme dopředu.“
Rekvírování zvonů v Píšti v roce 1942 si dokonce několik pamětníků matně vybavuje, třeba 82letá Anežka Tylečková. „Byla jsem malé děcko, bydleli jsme tady kousek, jak se říkalo na Kozím rynku. Ten zvon jsem jako děcko poslouchala každý den, než ho odvezli,“ říká. Starobylý zvon z roku 1649 potvrdil její křest a slýchávala ho před každou mší svatou, a pak zase v závěru bohoslužby. Po téměř osmdesáti letech je zvonařské dílo nazpět, což považuje za malý zázrak. „A už se těším, až nám zase zazvoní,“ dodává.
