Houbaři hlásí žně. Češi si v košících letos odnesou až čtyři miliardy korun

„Růst nastartovala vlhčí zima s většími srážkami a hlavně deštivé jaro, což bylo skvělé pro půdní profil. Pravdou je, že chladné počasí sezónu opozdilo zhruba o dva, tři týdny, tak jako je celkově opožděná celá vegetace. Ale v podstatě začaly růst skoro všechny letní houby, na které jsme zvyklí,“ řekl redakci CNN Prima NEWS mykolog Libor Tmej z Mykologického klubu Choceň.

Med citelně zdražuje a bude hůř. Jak poznat pravý od pančovaného a na co dávat pozor?

Rádce

Cena kilogramu medu se na pultech českých obchodů v dubnu meziměsíčně zvýšila o osm procent. Podle Českého statistického úřadu se prodával v průměru za 164 korun, přičemž v březnu to bylo o 12 korun méně. Podle včelařů se však letos očekává mimořádně nízká úroda, což ceny této oblíbené potraviny bude i nadále tlačit vzhůru.

V jehličnatých lesech toho podle odborníka ještě tolik neroste, lidé by se proto měli zaměřit spíše na listnaté oblasti, od podhůří po nížiny či hráze rybníků. V tuto chvíli plní košíky nejčastěji dva druhy hřibů – dubový a kovář. Poměrně běžný je i hřib koloděj, houbaři mohou narazit také na křemenáče, kozáky a klouzky. Celkový výčet letních hub je ale mnohem delší a pestřejší.

„Rostou vynikající jedlé lupenaté houby, na poradnách jsme měli například holubinky – mandlové, namodralé a bukovky. Objevují se rovněž lišky, obecné i bledé. Nyní roste také naše nejlepší houba – muchomůrka růžovka. Nechybí ani žampiony polní či ovčí. Kdo se zaměří na stromy, může narazit na zajímavý a chutný choroš, který se jmenuje sírovec žlutooranžový. Na pařezech se dá nalézt zase opěnka měnlivá – drobná houba rostoucí ve velkých trsech. Je toho celá řada,“ pokračoval mykolog Tmej.

Nadšení houbařů může ale pokazit suché letní počasí. Tropické teploty nad 30 stupňů Celsia totiž houbám příliš nesvědčí. „Může to být pro některé druhy dost limitující a bude to na růst působit hodně negativně. Otázka je, jak dlouho budou tropy trvat – jestli přijdou bouřky a deště, mohlo by se to vzpamatovat,“ doplnil Tmej s tím, že délku houbařské sezóny diktuje právě počasí, konkrétně počet srážek a vlhkost.

Pokud přijde suchý červenec nebo srpen, houby jednoduše neporostou a objeví se až s podzimními dešti. V tu dobu může odstartovat nová sezóna. „Pokud nepřijdou větší mrazy nebo budou jen přízemní, některé podzimní druhy by mohly teoreticky růst až do Vánoc,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.

K dosavadnímu rekordu pomohly povodně

Ani letošní příznivá kombinace počasí zřejmě nepomůže překonat dosavadní houbařský rekord z roku 2013. Tehdy se Čechům podařilo nasbírat zhruba 33 tisíc tun hub. Stejný objem by je na trhu či v obchodě stál okolo 5,4 miliardy korun, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda. Cesta k dosavadnímu rekordu ale byla vydlážděná povodněmi.

„Není zcela náhodné, že rok 2013 byl zároveň v posledním desetiletí rekordní – přesněji, rekordně katastrofální – také z hlediska pojišťoven. Alespoň tedy jejich plnění v souvislosti s živelními pohromami. Před osmi lety totiž ČR zasáhly rozsáhlé povodně, ty byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka. Později přišly ještě silné bouřky,“ vysvětlil Kovanda. Živelní pojistné škody za daný rok podle něj dosáhly 7,8 miliardy korun.

Naopak roky, které jsou příznivé z hlediska živelního plnění pojišťoven, bývají pohromou po houbaře. Příkladem je rok 2018 – byl nevídaně suchý, teplý a takřka nepršelo. „Pojišťovny daný rok na pojistném plnění v důsledku živelních pohrom vydaly klientům pouze 3,6 miliardy korun, tedy ani ne polovinu zmíněné sumy z roku 2013,“ pokračoval Kovanda.

Kombinace suchého a teplého počasí tak houbám nepřála. Češi si daný rok odnesli z lesů 16,5 tisíce tun hub v hodnotě 2,9 miliard korun. „Letos to na žádné katastrofické sucho nevypadá, na rozsáhlejší záplavy ovšem také ne. Češi by si z lesů mohli odnést houby za zhruba 3,5 až čtyři miliardy korun,“ dodal na závěr Kovanda.