povodeň

Zatímco vytopené domácnosti dostaly od státu okamžitý finanční příspěvek, živnostníci ostrouhali. „Do dnešního dne jsme žádnou pomoc nezaznamenali, stát se na nás vykašlal,“ bilancuje šest měsíců po ničivé záplavě majitel ostravského stolařství Tomáš Cibulka. Téměř dvoumetrová povodňová vlna jeho firmu zničila v pondělí 16. září 2024. Každá vytopená domácnost přitom mohla získat přes úřady práce státní pomoc až do výše 73 tisíc korun a posléze i další nevratnou dávku 40 tisíc korun. „Živnostníci nic. Stát vlastně pomohl jen tím, že nám půjčil vězně, kteří nám ulehčili nejhorší fázi úklidu,“ líčí Cibulka. Reportér CNN Prima NEWS příběh stolařství sleduje od chvíle, kdy opadla voda, ale zajímají ho i osudy dalších postižených živností, například utopené opravny autosoučástek.

Manželé Rábkovi jen s velkým štěstím a díky odvaze záchranářů přežili velkou vodu. Ta jim ale vzala všechno. Začali nový život u svých dětí a vnoučat, osudové vteřiny ale mají stále před očima. Jiní zůstali v místech, kde žili, odkázáni na dotace. Vládní programy sice běží, řešení pro lidi v exekucích nebo insolvenci ale dosud není na stole.

Výpadky mobilního signálu, chybějící satelitní telefony či nedostatečný počet evakuačních center. Ale i nefunkční systém varovných SMS zpráv, které často lidem přicházely s několikahodinovým zpožděním. Půl roku od ničivých povodní, které loni v září zasáhly Moravskoslezský kraj, krizové štáby měst a obce analyzují své zkušenosti. Hledají chyby, které je potřeba pro příští mimořádné situace zlepšit, řekli starosta Krnova na Bruntálsku Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) a primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).

Oprava sportovišť, které v Opavě loni v září poničila ničivá povodeň, si vyžádá náklady okolo 155 milionů korun. Týká se to krytého bazénu, fotbalového stadionu či basketbalové haly. Město nyní spěchá hlavně s obnovou historického koupaliště. Otevřít ho chce alespoň v provizorním režimu 1. června, uvedl mluvčí města Roman Konečný. Opava podle něj stále čeká na schválení pomoci od státu.

Už půl roku se lidé snaží zachránit nebo opravit své domovy, které zničily podzimní povodně. Jenomže ne každý se do rekonstrukce může pustit. Někteří čekají na konečný verdikt statiků, který přijde až na jaře. Do té doby jim nezbývá než přihlížet, jak se praskliny na jejich domech zvětšují.

Trasa lodní plavby v Punkevních jeskyních v Moravském krasu je bez vody. Kvůli následkům povodní byla nutná rekonstrukce stavidla. Během sezony trasu denně využije 1 300 lidí. Prohlédnout si je teď možné pouze suchou část nazývanou Přední dóm, ze které se dá dostat chodbami až na dno propasti Macocha.

Kozy před utopením zachránil, když je zahnal na půdu, u sousedů ale utonul přivázaný kůň. Na záplavy z poloviny září 2024 vzpomíná 60letý chovatel Jan Jelínek z Jeseníku velmi nerad. Příliš mu změnily život. I celému slezskému městu, v němž žije. Z oken svého domu měl třeba výhled na staleté vesnické usedlosti, povodeň je pobořila a ruiny posléze rozsápaly lžíce bagrů. „Sousedé zmizeli, to je smutné. Třeba s Kamilem jsme byli kamarádi odmalička,“ ukazuje přes silnici na pustou a sněhem pocukrovanou pláň, kde stál barák Kamila Böhma.

Nejen s povodněmi, ale i s rabováním v zaplavených domech se museli potýkat lidé v Bohumíně. Před soudem už stanul první z povodňových zlodějů. Jednatřicetiletý muž měl podle obžaloby ukrást tři jízdní kola. Přiznal se, vrátil je, a tak mu soud uložil jen podmínku. Hrozilo mu přitom osmileté vězení.

Obyvatelé Bohumína přišli v době zářijových povodní o své věci nejen kvůli velké vodě, ale také kvůli zlodějům, kteří v jejich domech rabovali. Soud se teď začíná zabývat prvním z těchto případů. Muži, který ze zaplaveného domu ukradl tři jízdní kola, hrozí dokonce až osmileté vězení.

Více než 120 podnikatelů ze severní Moravy a Slezska, které během loňského září zasáhly ničivé povodně, ve čtvrtek poslali otevřený dopis vládě s žádostí o jednání. Stát podle nich podnikatelům dostatečně nepomohl s obnovou po ničivém živlu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je prý připraven se s dotčenými podnikateli co nejdříve sejít.

Zatímco některé sjezdovky byly během víkendu plné lyžařů, jinde skiareály letošní sezónu ani nezahájily. A některá lyžařská střediska se už zřejmě nerozjedou nikdy. Podle provozovatelů za to mohou stále teplejší zimy, pandemie covidu, energetická krize nebo povodně.

Podle předsedkyně klubu hnutí ANO Aleny Schillerové pomohly povodně k dodržení schodku státního rozpočtu. Vláda Petra Fialy (ODS) totiž kvůli pomoci s obnovou území zasažených povodněmi vyčlenila peníze navíc. Bývalá ministryně financí také zkritizovala ministra financí Zbyňka Stanjuru, že provádí rozpočtové triky. Státní kasa loni skončila v deficitu 271,4 miliardy korun.