Hrad nebude poskytovat informace některým médiím. Chce tak bojovat proti dezinformacím

Tento krok zdůvodnil Mynář tím, že se některá média snaží „neseriózním a nestandardním způsobem získávat informace od pracovníků Kanceláře prezidenta republiky“.

„Kancelář prezidenta republiky (KPR) v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní,“ uvedl Mynář. „V případě poskytování součinnosti ve formě zodpovídání dotazů e-mailem či telefonicky by se pracovníci KPR mohli naopak podílet na poškození dobrého jména České republiky, což je v rozporu s jejich pracovní smlouvou,“ dodal.

KPR podle něj v minulosti poukazovala „na flagrantní pochybení a nepřesnosti“, která zmíněná média uváděla, jejich přístup se ale nezměnil. Uvedl, že svým krokem se KPR připojila ke snaze Evropské komise a české vlády bojovat proti dezinformacím.

Tabery: Je to pokus umlčet média

Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery není přístupem KPR překvapen, nekomunikativnost a snaha informace spíše zatajovat než zveřejňovat je podle něj na Hradě celkem velká. „Na druhou stranu, překvapuje mě to v té míře, že úřad by si něco takového dovolovat neměl,“ řekl. Podobný přístup je podle něj proti zákonům a proti tradici, protože by se úřad měl podrobit veřejné kontrole.

Zároveň se podle něj KPR dopouští nactiutrhání vůči Respektu a dalším médiím. Řekl, že Hrad nikdy žádný článek Respektu nenapadl u soudu ani redakci nekontaktoval s nějakou výhradou. „A to, co jsme publikovali, se ukázalo jako pravda,“ poznamenal. Rozhodnutí proto označil za pokus o umlčení médií, která se Hradu věnují. „Je pravda, že Respekt publikoval spoustu věcí, které se Hradu týkaly, ale holt nemají dělat nepravosti, pak bychom o nich nemuseli psát,“ doplnil.

K situaci se vyjádřil i šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Kubík. „Prezidentská kancelář na nic neodpovídala dosud a zdá se, že nebude odpovídat dál. Zajímat se o ně budeme stejně, otázky od nás dostávat budou,“ řekl Kubík.

Šéfredaktor webu Deník N Pavel Tomášek uvedl, že jejich web dosud stejně čelil informační blokádě ze strany Pražského hradu. „Dostává se nám zřídka odpovědí na naše otázky, které směřujeme oficiální cestou, takže v tomto smyslu se opravdu nic zásadního nemění,“ řekl.

Šéfredaktor reportážní publicistiky České televize Marek Wollner Českému rozhlasu Radiožurnál řekl, že rozhodnutí KPR pouze konstatuje stav, který už nějakou dobu existuje. „My míváme pravidelně problémy získat informace z Hradu na jakoukoli otázku, kterou pokládáme,“ řekl. Zároveň rozhodnutí vnímá jako ocenění práce zmíněných pořadů. „Je to seznam médií, kde je pro novináře lichotivé být a kde bych já nerad chyběl, protože to jsou média, která v dnešní době dělají kritickou žurnalistiku, které je v poslední době málo,“ dodal.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jde o o záležitost Hradu. „Za sebe mohu říci, že informace poskytujeme. Je potřeba, aby novináři informace ověřovali. My na otázky odpovídáme, jde o rozhodnutí Hradu a mně nepřísluší to komentovat,“ uvedl Babiš ve vysílání CNN Prima NEWS.

Hrad chce zabránit šíření dezinformací

Chyb se zmíněná média podle něj dopustila při informování o některých kauzách z poslední doby, například o dopisu čínské ambasády, kterým čínské velvyslanectví v Praze reagovalo na zamýšlenou cestu někdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan, nebo o těžbě kamene v Lánské oboře, kterou se zabývá policie.

Mynář média kritizuje, že se odvolávají na anonymní zdroje, označil to za způsob beztrestného lhaní. „Novinář má totiž před soudem právo na ochranu tohoto zdroje, a tak k šíření dezinformace stačí pouze odvolání se na anonymní zdroj,“ uvedl kancléř.

Mynář byl v centru zájmu médií už několikrát, a to například v souvislosti s tím, že nezískal bezpečnostní prověrky, kvůli přestavbě svého domu nebo dostavbě penzionu v Osvětimanech. V této kauze čelí obvinění z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie, vinu však odmítá.