Jakub Batfalský: Vémola byl pro mě největším vzorem
V profesionálním MMA je teprve tři roky, už stihl devět duelů, z toho osm vyhrál. O jeho talentu i velkém nasazení nelze pochybovat. K zápasení v kleci ho přitom přivedlo hraní na PlayStationu a velkým vzorem pro něj byl Karlos Vémola. Na turnaji Oktagon 72 přemohl Jakub Batfalský známého slovenského bojovníka Karola Ryšavého. A teď ho zajímá jediné. „Porazit dalšího soupeře naprosto dominantním způsobem,“ říká dvaadvacetiletý bijec v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
V Česku nemohl nastoupit na větší akci. Turnaj Oktagon 72 sledovalo přímo v na pražském stadionu Eden přes 25 tisíc diváků. Mladý bojovník však situaci zvládl skvěle a zkušeného slovenského rivala Karola Ryšavého suverénně porazil na body.
ČTĚTE TAKÉ: Všechno mě bolí, stěžuje si Vémola ve sportovním důchodu. Chtěl s MMA skončit mnohem dříve
„Na takovou příležitost jsem čekal, dá se říci, celý život. Až se dostanu na tak velké pódium a budu moct ukázat, co ve mně opravdu je. Možnost jsem dostal a myslím, že jsem ji využil. A teď začínám žít to, co jsem chtěl,“ komentuje Jakub Batfalský své poslední vítězství. „Všichni mi říkali, že je to moc velká akce, jestli se mi nestane něco s hlavou, ale já jsem čekal, že mě to akorát nakopne. A to se taky stalo. Vím teď, na jaké vlně jsem a kde mám nechávat svou mysl.“
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS talentovaný bojovník také přiznal, že velkým příkladem pro něj vždy byl český Terminátor Karlos Vémola. Proč?
Vémola ho uhranul zápasy i přednesem
„Na Karlosovi jsem vyrůstal, byl to můj velký vzor. Viděl jsem už jeho zápas s Tomášem Kuželou. Bylo mi asi třináct, čtrnáct… Od té doby ho sleduju, viděl jsem snad všechny jeho rozhovory, všechny jeho zápasy. Byl to asi opravdu můj největší vzor,“ přiznává na rovinu dvaadvacetiletý zápasník. „Kdysi se mi líbilo, jak přejížděl soupeře. Určitě se mi líbilo, jak mluvil, jeho přednes. Bral jsem ho jako vzor coby zápasníka i člověka. Teď už to není takové jako dříve, ale býval jsem opravdu nadšený z toho, jak dokázal všechny vyřídit v prvním kole.“
Vémolovi pořád jako člověku fandí, ale vzor už nyní nepotřebuje, jde vlastní cestou. „Teď už zkrátka nemám nikoho za vzor. Spíše se dívám na to, jak zápasníci bojují, nebo co dělají mimo klec, to sleduju. Pořád se dívám na Karlose Vémolu, ale ne stejně jako když mi bylo třeba šestnáct let,“ vysvětluje Batfalský. „Vždycky jsem mu to žral a líbilo se mi jeho sebevědomí. Nevím, proč to lidi nemají rádi. Vím, že když měl Karlos první zápas s Attilou Véghem, tak začali lidi víc fandit Véghovi, protože byl takový skromnější, ale já byl pořád na straně Vémoly. A ty jo, ta porážka mě hodně semlela. Asi jsem měl i slzy v očích. A když spadl na zem, tak jsem se chytal za hlavu a divil se, co se to stalo. Vůbec jsem to nechápal. Byl jsem z toho strašně smutný.“
K zápasení v kleci se Batfalský ale dostal díky hraní na PlayStationu. „Ano, poprvé jsem si MMA oblíbil při hraní UFC na Playstationu. Bylo mi asi devět let,“ vzpomíná.
Když však zkusil zápasení poprvé na vlastní kůži, byla to pořádná srážka s realitou. „Vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat, takže jsem nebyl vůbec nervózní, byla to dětská naivita. Vlétl jsem do toho zápasu, vyhrál, ale byl to celkem vyrovnaný souboj. Jel jsem úplně do vyčerpání,“ připomíná bojovník. „Pak mě čekaly asi tři hodiny pekla. Zvracel jsem, ležel, zatmění před očima… Do druhého zápasu už se mi nešlo tak lehce jako do prvního.“
O své budoucnosti má Batfalský přesnou představu. „Chci porazit dalšího soupeře naprosto dominantním způsobem,“ říká o nejbližších plánech. O hlavním cíli má také jasno. „Titul Oktagonu, to je to, co mám teď v hlavě,“ dodává odhodlaně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Moderní legenda i generační velikán. Svět boxu opěvuje triumf ukrajinského šampiona
