Jedlé květy na dortu a vitamínové výhonky na parapetu. Co všechno si můžete vypěstovat doma
Získala ocenění Biopotravina roku. Hana Neckářová radí, jak pěstovat bylinky a květy šetrně k přírodě. Zdroj: Se souhlasem Hana Neckářová
Nemusíte mít zahradu ani velké pěstitelské zkušenosti. Čerstvé bylinky, drobné zeleninové výhonky nebo dokonce jedlé květy si můžete vypěstovat i doma na okenním parapetu. Hana Neckářová se ekologickému pěstování věnuje už dvanáct let a za své microgreens letos získala ocenění Biopotravina roku. Jak se malé rostlinky využívají v kuchyni, proč záleží na jejich původu a na co si dát pozor, než je přidáte na talíř?
Na první pohled vypadají jako drobná zelená ozdoba na talíři. Microgreens, tedy mladé zeleninové výhonky, ale dokážou jídlu dodat výraznou chuť i zajímavý vzhled. Jejich výhodou je, že nepotřebují velkou plochu. Pěstovat je lze i v domácích podmínkách, třeba na parapetu.
„Jsou to vlastně takové vitaminové bomby, které si v podstatě může vypěstovat každý na malé ploše, za minimálních znalostí, u sebe doma, na parapetu třeba,“ říká Hana Neckářová, která se věnuje ekologickému pěstování bylin, koření a dalších rostlin.
Zájem o drobné výhonky, bylinky i jedlé květy podle ní souvisí mimo jiné s návratem k rostlinným produktům. Microgreens navíc nejsou jen dekorací. Každý druh má chuť podobnou své dospělé podobě. Hráškové výhonky chutnají jako hrášek, ředkvičkové zase připomínají ředkvičky. Mohou tak nejen ozdobit pokrm, ale také ho dochutit.
Od semínka až po hotový produkt
Hana Neckářová hospodaří na okraji Pelhřimova na ploše přibližně 2000 metrů čtverečních. Ekologickému pěstování bylin a koření se věnuje dvanáct let. Původně přitom šlo o projekt, který si chtěla připravit na dobu, až odejde do penze. „Byl to můj takový projekt na penzi, který jsem si tak chtěla vypěstovat, než do té penze půjdu. A ono se to tak nějak postupně rozrostlo,“ popisuje.
Na zahradě pěstuje kvetoucí byliny, koření, microgreens i jedlé květy. V nabídce má také řezané květiny v biokvalitě, například pro nevěsty. Pěstování je ale jen začátek. Rostliny je potřeba sklidit, usušit, zabalit a správně skladovat. I proto zůstává plocha farmy omezená.
Co dát na talíř místo obyčejné zeleniny? Jedlé květy i mladé výhonky dobývají české kuchyně. Zdroj: Se souhlasem Hana Neckářová
Její přístup stojí na ekologickém hospodaření, práci s půdou a šetrných postupech. Důležitou roli hraje také kompost, biouhel a ruční práce. Cílem je vypěstovat rostliny tak, aby jejich kvalita odpovídala tomu, že jsou určené k jídlu.
Bio není jen nálepka
Při ekologickém pěstování nestačí vynechat chemické postřiky. Důležité je kontrolovat celý proces – od semínka přes půdu až po sklizeň. I osivo totiž může být chemicky ošetřené. „My k tomu musíme přistupovat jako k potravině od začátku, od semínka až vlastně po výsledný produkt. Někdy i ta semena můžou být nějakým způsobem upravovaná, mořená nebo prostě chemicky ošetřovaná, a to právě nelze v biokvalitě,“ vysvětluje Neckářová.
Ekologický producent musí dodržovat pravidla pro používané vstupy a jejich certifikaci. Na farmě Hany Neckářové navíc každoročně testují také výsledné bylinky, aby ověřili jejich kvalitu.
Pěstitelka proto doporučuje podobně přemýšlet i při domácím pěstování. Nemusíte mít vlastní certifikaci bio, důležité je ale vědět, odkud pocházejí semena, jakou zeminu a hnojiva používáte a čím rostliny ošetřujete.
Stejná květina může být i ve svatební kytici
Zajímavou součástí nabídky farmy jsou také jedlé květy. Využívají se především jako dekorace dezertů, dortů nebo slavnostních pokrmů. Květiny, které má nevěsta ve svatební kytici, tak mohou zdobit i její svatební dort. „U nás se dá pro nevěstu sestavit květina nebo kytice svatební a přitom může mít stejné květiny, které má v té svatební kytici, i na dortu nebo na dezertech. Takže to je takový náš benefit, který nabízí naše květinová farma,“ říká Neckářová.
U jedlých květů je podle ní potřeba rozlišovat mezi estetickou a zdravotní funkcí. Jejich hlavní přínos na dezertu spočívá především ve vzhledu. Množství, které se běžně používá na ozdobu, navíc nepředstavuje významný zdroj živin.
Některé pokojové rostliny mohou překvapit
Jedlé květy přitom nemusí být výhradně záležitostí specializovaných farem. Některé rostliny, které lidé běžně pěstují doma, lze za určitých podmínek využít také v kuchyni. „I běžné orchideje, phalaenopsisy, které má doma každá druhá žena, se dají použít v případě, že byly pěstovány bez chemie a bez chemických postřiků, k nějaké přízdobě,“ vysvětluje pěstitelka.
Zajímavou možností je také begonie, které se v češtině říká kysala. Má totiž nakyslou až štiplavou chuť a může posloužit k dochucení nebo barevnému ozdobení dezertu.
Neznamená to ale, že lze bez rozmyslu ochutnávat všechny květiny z domácích květináčů. Rozhodující je bezpečná identifikace rostliny a jistota, že nebyla ošetřena přípravky, které nejsou určené pro rostliny konzumované člověkem.
Pařeniště jako návrat k tradici
Při pěstování microgreens se Hana Neckářová vrátila také k postupům, které využívali už naši předkové. Na farmě oprášili staré pařeniště. Důvodem je mimo jiné požadavek na ekologické pěstování v půdě. „My jsme se vrátili zpátky k pařeništi, protože specifikum výroby zrovna tady těch mikrobylinek je v tom, že v biokvalitě musí být spojené s půdou. To znamená, my jsme oprášili naše staré pařeniště a začali jsme s určitými postupy pěstovat microgreens v pařeništi,“ popisuje.
Doma na parapetu si ale můžete vypěstovat vlastní výhonky také. Jen je potřeba rozlišovat mezi domácím pěstováním a produkcí, která splňuje podmínky pro označení bio podle příslušných pravidel.
Na co si dát pozor, než rostliny skončí na talíři?
Základem bezpečného pěstování je podle Neckářové především znalost rostliny a jejího původu. To platí nejen pro výpěstky z domácího květináče, ale také pro rostliny nasbírané ve volné přírodě. „Musíme především mít tu znalost. Musíme vědět, že to, co pěstujeme, nebo to, co sbíráme z volného sběru v přírodě, je opravdu ta rostlina, o které si myslíme. Musíme taky znát zdroj té rostliny,“ upozorňuje.
Rizoto z červené řepy, mikrobylinky Zdroj: FTV Prima
Důležité je také správné zalévání, dostatek světla a vhodná zemina. Pěstitel musí vědět, jaká hnojiva používá a zda jsou vhodná pro rostliny určené ke konzumaci. Ani přírodní původ automaticky neznamená, že je daná látka pro takové pěstování vhodná. „Je třeba používat selský rozum a přemýšlet o tom, co všechno do té pusy prostě jsme ochotni dát,“ dodává Neckářová.
Ať už se rozhodnete pro microgreens, bylinky nebo jedlé květy, platí jedno pravidlo: na talíř patří jen rostliny, které bezpečně poznáte a u nichž znáte způsob pěstování i původ.
