rostliny

Bělostné pláže, průzračná voda, exotika a klid. Právě tím se vyznačuje Ostrov lorda Howa, který lidé najdou nedaleko Austrálie. Svou polohou a flórou by se z ostrova mohlo stát hojně vyhledávané dovolenkové letovisko – nebýt tvrdých a jasných pravidel, které zde panují. Již 40 let se na ostrově smí v jeden čas nacházet maximálně 400 turistů. Opatření slouží jako ochrana před davy i negativními dopady na životní prostředí. Pobyt zde navíc nabízí jedinečný zážitek.

Divoké byliny jsou hitem nejen u profesionálních kuchařů, ale také u příznivců zdravé kuchyně. Nasbírat je lze v lese nebo na loukách, jsou sezónní a zadarmo. Vykouzlit z nich lze chutné pokrmy za minimální cenu i léčivé sirupy.

Jedna z nebezpečných rostlin, náprstník červený, začíná kvést v červenci. Zrádná je především tím, že má desítky barevných květů a na první pohled vypadá neškodně. Rostlina je ale prudce jedovatá, varují odborníci. Podle expertů je nejúčinnější první pomocí rychle omýt postižené místo a vzít k lékaři i utrženou rostlinu.

V českých a polských horách začal kvést náprstník červený. Rostlina, která svými výrazně barevnými květy láká především děti, je však prudce jedovatá. Podle odborníků znamená jistou smrt už požití pouhých několika gramů rostliny, a to jakékoli její části.

Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity a popsal v odborném časopise. Vědci sledovali šimpanze, kteří vypadali zranění nebo nemocní, a zkoumali, jestli si sami ordinují léčivé rostliny.

Celkem 15 žáků školy v německém městě Idar-Oberstein se ve čtvrtek otrávilo zlatým deštěm. Informuje o tom web Südwestrundfunk (SWR). Záchranáři převezli děti do nemocnice, kde je lékaři umístili na jednotku intenzivní péče. Podle dostupných informací žádné z nich není v ohrožení života.

Z nové studie, publikované ve vědeckém časopise Proceedings, vás zamrazí. Odhaluje totiž jak nicotná je lidská populace v celku všeho živého a zároveň, jak velký negativní vliv na život má.

Parazitické rostlině, která má největší květy na světě a páchne jako hnijící maso, hrozí vyhynutí. O vzácnou raflézii se botanici zajímají po staletí, nyní se ale o budoucnost květiny obávají a vyzývají k její záchraně. Rostlinu s květy o průměru přes jeden metr a váze více než deset kilogramů se totiž nedaří rozmnožit a kvůli kácení lesů v jihovýchodní Asii zřejmě brzy nebude mít kde růst. Místní ji přitom využívají k výrobě léčiv nebo energetických nápojů. Píší o tom weby The Guardian či Sky News.

Liberecká botanická zahrada se pyšní největšími lekníny světa. Jejich listy mají v průměru i dva metry a říká se, že unesou i malé dítě. Prohlédnout si je můžete ve speciálním pavilonu zasvěceném výhradně leknínům. Anebo v archivu pořadu Prima Česko.

Meditujete rádi? Pokud ano, zveme vás na magické místo jako stvořené pro rozjímání, do plzeňské Meditační zahrady. Kromě relaxování v přírodě vás čeká i výprava do historie. Kdo se tam v nejbližší době nedostane, ten se může pokochat alespoň reportáží v pořadu Prima Česko. V té uvidí se navíc dozví i podrobnosti o životě jejího zakladatele Luboše Hrušky.

Vrátit české půdě její životadárnou sílu, vláhu a živiny a chránit ji pomocí rostlin před erozí. Takový je cíl mnoha pěstitelů v Česku. A totéž platí o projektu Kytky pro chmel. Ten má zajistit dostatek vyhlášeného žateckého chmele, který patří k národním chloubám, pro příští generace, a to za pomoci tradičních postupů a moderních technologií.