Ohrožují výsledky voleb velké pražské projekty? Stát má být důležitý partner, tvrdí exprimátor
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Hrozí kvůli nové koalici potíže s vládní podporou.
Vltavská filharmonie vyjde na 16 miliard korun.
Rezervy metropole nestačí na všechny plánované stavby.
Proč stát podle Kasla Praze s investicemi nepomáhá.
V Praze se rýsuje koalice složená ze stran, které ve Sněmovně sedí v opozičních lavicích. To může komplikovat dohadování s vládou Andreje Babiše (ANO), jehož hnutí nebude mít zřejmě na chod města vliv. Hlavní město je ale na spolupráci se státem závislé a v přípravě je hned několik velkých projektů, které samo neufinancuje. Exprimátor a architekt Jan Kasl pro CNN Prima NEWS řekl, že za něj žádná vláda hlavnímu městu nepomáhala. Spolupráce se státem je ale podle něj klíčová, protože Praha je výkladní skříní Česka.
Vítězné hnutí STAN si může v Praze mezi ostatními stranami vybírat hned z několika variant a koalice s ANO není vzhledem k povolební matematice zrovna pravděpodobná. Jeho šéf Andrej Babiš na sobotní tiskové konferenci po oznámení výsledků voleb výhružným tónem vypočítal, co všechno stát v Praze platí. „Praha nemá vyřešený vnitřní okruh. S ohledem na ostatní města je potřeba přemýšlet nad tím, že je potřeba stavět mnohem větší okruh, aby se doprava zásadně vylepšila. Máme také pozemky v Letňanech pro novou nemocnici v Praze. Chceme také oprášit projekt přemístění některých ministerstev. Takže my nejsme v pozici, abychom někomu něco doporučovali,“ poznamenal Babiš k rodící se koalici v hlavním městě.
ČTĚTE TAKÉ: Jak dopadli spojenci SPD? Vondráčka přeskočil Kuba, Rajchlův sen o Senátu se rozplynul
Babiš tím otevřel téma, nakolik stát pomáhá Praze s financemi a investicemi do klíčových projektů. Velké stavby si metropole financuje sama ze svého rozpočtu. Například plánovaná budova Vltavské filharmonie vyjde na 12 miliard a s úpravou okolí a přeložením dopravních tepen se částka vyšplhá na zhruba 16 miliard korun. Dostavba městského okruhu má stát přes 100 miliard korun. Bývalý radní pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) se s někdejším ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) domluvil na spolufinancování ze strany státu. Nová dohoda ale zatím není na stole.
Čtěte také
Pražská metropole má aktuálně na svých účtech nebývalé množství peněz. Kvůli nevyčerpanému rozpočtu leží v rezervách přibližně 200 miliard korun. Ačkoliv se na první pohled jedná o obrovskou sumu, zdaleka nepokryje všechny klíčové projekty. Kromě filharmonie a okruhu totiž hlavní město plánuje prodloužení železnice na ruzyňské letiště (50 miliard korun), vybudování metra D (odhadem přes 100 miliard korun) nebo další rozvoj tramvajových tratí. A to se jedná pouze o dopravní témata.
V minulosti se na klíčových stavbách stát nijak nepodílel. Tunelový komplex Blanka stál přes 43 miliard korun a dostavba metra A se financovala z rozpočtu Prahy a peněz od Evropské unie. Podle studie Institutu plánování a rozvoje Prahy však tento model není možné zopakovat, protože hlavní město se mezitím zařadilo mezi nejbohatší regiony Evropské unie a jeho HDP na obyvatele výrazně přesahuje průměr. Nemůže proto masivně žádat o evropské dotace.
„Stát by měl být důležitý partner Prahy, protože město je jeho výkladní skříní. Stát zde sídlí prostřednictvím ministerstev, vlády nebo parlamentu. Ze své osobní zkušenosti musím říct, že během mého působení se všechny vlády o Prahu nestaraly,“ řekl pro CNN Prima NEWS architekt Jan Kasl, který byl primátorem za ODS v letech 1998 až 2002. Během svého vládnutí dostal, jak říká, například od sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana slib 400 milionů ročně na stavbu metra. Nic z toho však nakonec podle jeho slov nebylo.
Čtěte také
A spolupráce nebyla podle Kasla ideální ani v případě, když vedení Prahy a státu třímala v rukou stejná strana. „V Poslanecké sněmovně jsou nápady všech pražských poslanců vnímány jako pragocentrismus. Stát dává peníze do Ostravy, do Brna či do regionů. Praze se ale nepomáhá,“ tvrdí Kasl a dodává, že velké projekty by neměly být ohroženy. Dostavba vnějšího okruhu podle něj musí proběhnout, protože se jedná o dálnici. Stát by měl ale, jak říká, přispívat rovněž na vnitřní okruh nebo na metro, které využívají tuzemští i zahraniční turisté. „Stát má s Prahou spolupracovat,“ říká Kasl.
Letos Praha hospodaří se schodkovým rozpočtem
Ve volebním roce vedení hlavního města operuje s téměř třímiliardovým schodkovým rozpočtem. Příjmy mají činit 116,35 miliardy korun a výdaje 119,05 miliardy. Jen 25 miliard korun ročně plyne na provoz městské hromadné dopravy. Mezi investicemi je nejvyšší částka tří miliard korun určena na stavbu metra D, 850 milionů korun spolkne rekonstrukce Průmyslového paláce na Výstavišti a na přestavbu Libeňského mostu má jít 453,3 milionu korun.
Čtěte také
Letos Praha dále plánuje vynaložit 400 milionů korun na stavbu P+R parkovacího domu na Opatově, 395 milionů korun na dokončení stavby Dvoreckého mostu, 450 milionů korun na výstavbu tramvajové trati do Malešic či 349 milionů korun na přípravu projektu Vltavské filharmonie.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Volby jsou zklamáním, ale Praze nabízíme silný tým, říká Nislerová. Kupka si neodpustil rýpanec.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
