Jugoslávie

Přesně před 45 roky vstoupil Antonín Panenka do fotbalové historie. Ten den, 20. června 1976 večer, proměnil v Bělehradě nečekaným obloučkem rozhodující pokutový kop v penaltovém rozstřelu mistrovství Evropy mezi Československem a Západním Německem.

Europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) s omluvou Miloše Zemana za bombardování Jugoslávie nesouhlasí. Neomlouval bych se, protože ta akce konečně donutila Srbsko sednout si k jednacímu stolu a dospět k míru na západním Balkáně, uvedl pro CNN Prima NEWS. K prohlášení hlavy státu se vyjadřují i další politici.

Prezident republiky Miloš Zeman se během návštěvy srbské hlavy státu Aleksandara Vučiče osobně a veřejně omluvil za bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ poprosil o odpuštění. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman tehdy stál v čele české vlády.

Ve věku 84 let zemřel bosenský generál Jovan Divjak, který za války v Bosně proslul jako architekt úspěšné obrany Sarajeva před srbskými obléhateli. Později se rodák z Bělehradu věnoval filantropii. V pátek o tom s odvoláním na sdělení jím vedené nadace, informovala agentura AFP.

Srbská metropole Bělehrad přejmenuje názvy ulic, které odkazují na místa v ostatních zemích vzešlých z bývalé Jugoslávie. Chce tak přestat vzdávat čest státům, které „potlačují všechno srbské“, napsal deník Večernje novosti. O nejvíce pojmenování bělehradských ulic přijde patrně Chorvatsko.

Začátkem roku 1972 se v Jugoslávii objevily neštovice, které byly tehdy mylně považovány za vymýcené. Média informovala o šíření této nemoci se zpožděním a neúplně. Událostí roku se tehdy v zemi staly oslavy 80. narozenin jugoslávského vůdce, maršála Josipa Broza Tita, a zahájení barevného vysílání státní televize.