Jugoslávie

Nejdéle sloužící poslanec v polistopadové historii Marek Benda (ODS) vzpomíná, jak s úlevou přijal, když československý parlament 25. listopadu 1992 schválil zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). „Báli jsme se vyvolání vzájemné nenávisti a jugoslávského vývoje,“ vzpomíná Benda třicet let poté pro CNN Prima NEWS. Vždyť rakouský list Die Presse v předvečer hlasování varoval: „Československu hrozí druhá Jugoslávie.“

Россия точно проиграет войну на Украине, вопрос только как. По словам военного аналитика Лукаша Визингра страна, территориально самая большая в мире, направляется к своему распаду. Однако это, вероятно, не станет хорошей новостью для западных государств по причине возникшей неопределенности. Например, увеличится количество микрогосударств с ядерным арсеналом, во главе которых бы могли оказаться непредсказуемые и авторитарные правители. Визингр приравнивает потенциальный распад России к Югославии, при этом обозначая его как „в сто раз хуже и с ядерным привкусом“.

Rusko válku na Ukrajině jistě prohraje, je ovšem otázkou jak. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra země, která je rozlohou největší na světě, směřuje ke svému rozpadu. Ten by však nejspíš nebyl dobrou zprávou pro západní mocnosti, a to kvůli nejistotě, která by nastala. Zvýšil by se třeba počet státečků s jaderným arsenálem, do jejichž čela by se navíc mohli dostat nepředvídatelní a autoritářští vládci. Visingr přirovnává potenciální rozpad Ruska k Jugoslávii, přičemž jej označuje jako „stokrát horší a s jadernou příchutí“.

Území nikoho, které si od rozpadu Jugoslávie v roce 1991 nenárokovalo ani Chorvatsko, ani Srbsko. Právě tam by měla podle Víta Jedličky vzniknout Svobodná republika Liberland. Samozvaný prezident o to bojuje už sedm let.

V tvrdý politický střet eskaluje pohled ministra dopravy německé spolkové země Bádensko-Württembersko Winfrieda Hermann na situaci kolem ruské okupace a agrese na Ukrajině. Porovnává ji s americkými vojenskými zásahy v Iráku, bývalé Jugoslávii či Afghánistánu. Sklidil za to kritiku od koaličních partnerů v zemské vládě.

Přestože Evropu i celý svět drtí nejvyšší inflace za posledních 40 let, stále jde o úsměvnou epizodu v porovnání s těmi, které (nejen) starý kontinent zažil ještě v poměrně nedávné minulosti. Řeč je o hyperinflaci, která se projevuje mnohem brutálněji, než si v současné době dovedeme představit. V porovnání s ní je 14procentní tempo růstu cen skutečně „čajíčkem pro děti“. Při hyperinflaci totiž ceny rostou o tisíce až biliardy procent měsíčně.

Západní mocnosti prokazují nebývalou jednotu, když podporují Ukrajinu v její obraně proti ruskému agresorovi. V exkluzivním rozhovoru v pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla moderátorka a válečná reportérka CNN Christiane Amanpourová. V případě jednání o příměří by podle ní Ukrajinci nikdy nepřijali požadavky ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zažila válku v Perském zálivu i v bývalé Jugoslávii. Jak vidí konflikt na Ukrajině uznávaná novinářka Christiane Amanpourová ze CNN International? Čekala tak krvavou válku v Evropě 21. století? Jak hodnotí situaci z pohledu západní novinářky? A jak těžká je práce válečného zpravodaje nebo zpravodajky? Sledujte pondělní 360° Michala Půra.

Počáteční euforie, kdy Češi bezmezně otevřeli svou náruč válečným uprchlíkům z Ukrajiny, začíná pomalu vyprchávat. Vypovídají o tom nejen výroky některých politiků, kteří měli odpor k imigraci jako své hlavní programové téma. Neměli bychom však na laciné populistické průpovídky lidí, kteří jen chtějí náš hlas ve volbách, naskakovat.

Polsko chce brzy navrhnout, aby na Ukrajině začaly působit mírové síly OSN, tzv. modré přilby. Podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je to ale možné až tehdy, pokud dojde na klid zbraní. „Umím si představit, že až konflikt dospěje k nějakému příměří, což si myslím, že bude v relativně krátké době – možná během týdne či dvou – tak by jeho součástí mohlo být vyslání modrých přileb, které by oddělily znepřátelené strany,“ podotkl. Mírové jednotky však podle něj neznamenají trvalý mír, upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Západ má dvojí metr a teď přišel o kousek evropského hřiště. Tak exposlanec za komunistickou stranu hájí postup Ruska, které v noci na úterý poslalo tanky přes východní hranici Ukrajiny. Stanislav Mackovík si také myslí, že východní velmoc sankce ze strany Západu ustojí a zaplatíme je my ve vyšší ceně plynu.

Rusko může proti Ukrajině využít taktiku úderu NATO v Jugoslávii z roku 1999. To si myslí britský novinář a historik Mark Urban. Podle něj lze v dosavadních krocích Kremlu sledovat jistou podobu. Odborník se navíc domnívá, že právě tento precedent může Putin později použít jako ospravedlnění pro své další kroky.