Devadesátky v českém showbyznysu byly plné přelomů, odvážných estrád a zábavných pořadů, které dnes považujeme za kultovní. V rozhovoru s Heidi Janků a Romanem Skamenem jsme se vrátili o 30 let zpět do doby, kdy moderátorky svlékaly kabáty na televizní obrazovce, zahraniční hitparády konečně pronikly na naše obrazovky a filmy jako Bony a klid lámal rekordy. Jaké to bylo tehdy být hvězdou? A v dalším díle bývalá elitní policistka Helena Kahnová a investigativní novinář Janek Kroupa prozradí, jak bojovali proti mafiím devadesátých let.
Vstup do devadesátek byl jako jízda na horské dráze. Jak vzpomíná Heidi Janků, zpěvačka a moderátorka, začátek této dekády nebyl jednoduchý. „Byli jsme trochu prašiví, moc jsme nehráli. Rozpustila jsem kapelu a začala zpívat na menších akcích. Postupně se to rozjelo a s devadesátkami přišly i větší koncerty, hlavně pro děti,“ vzpomíná Heidi. Zatímco v osmdesátkách na ni maminky a babičky příliš nechodily, v devadesátkách se situace změnila: „Na koncerty mě začali vodit tatínkové, takže jsem si vlastně získala novou cílovku,“ dodává s úsměvem.
Oblíbená zpěvačka si na devadesátky pamatuje jako na období, kdy musela děti bavit na 100 %. „Děti jsou nekompromisní. Když je něco nebaví, odejdou. Musíš je zaujmout hned od začátku,“ říká. Přestože nikdy neměla vlastní dětský televizní pořad, publikum si ji našlo. Dnes už se ale více soustředí na dospělé posluchače: „Dámy a pánové si přijdou poslechnout, už nejsem pro nikoho ‚nebezpečná‘,“ směje se.
Kultovní status díky filmům
Roman Skamene, známý z filmů jako Bony a klid nebo Tankový prapor, si na devadesátky vzpomíná jako na dobu, kdy byl doslova v obležení fanynek. „Ty dopisy, co mi chodily! Bylo jich tolik, že jsem jich 90 % ani nečetl,“ přiznává herec. Jeho popularita v té době rostla s každým novým filmem. „Holky po mně jely, a přiznám se, že jsem si to užíval,“ říká otevřeně.
Kromě filmů a hudby přinesly devadesátky i nové televizní formáty. Na obrazovkách se objevily zahraniční hitparády a estrády, které byly ostřejší a odvážnější než kdy dříve. „Byla to doba experimentů,“ dodává Skamene. Podívejte se na celý díl dalšího pořadu Devadesátky v Česku.
Krejčíř, Kožený, Berdych: Devadesátky psaly příběhy podsvětí
Devadesátá léta v Česku znamenala euforii, ale také chaos. Svoboda otevřela dveře nejen podnikatelům, ale i mafiím, které formovaly podsvětí země. Gangy z bývalé Jugoslávie, ruská mafie a domácí organizované skupiny, jako Berdychův gang, se pohybovaly v šedé zóně mezi zákonem a státní správou. Vyšetřovatelka Helena Kahnová a investigativní novinář Janek Kroupa přibližují, jaká byla realita boje proti zločinu v devadesátých letech.
„Po revoluci se všechno změnilo,“ vzpomíná Helena Kahnová, bývalá vyšetřovatelka organizovaného zločinu. „Kriminální živel k nám proudil ze všech stran, hranice byly otevřené a my jsme spadli rovnýma nohama do nové éry zločinu.“ Podle Kahnové byly devadesátky zlomovým obdobím, kdy se česká policie musela adaptovat na úplně nové formy zločinu, od vybírání výpalného po obchod s drogami, zbraněmi a lidmi.
Janek Kroupa, který se jako investigativní novinář tématu věnuje od roku 1994, dodává: „Organizovaný zločin se vždy zaměřuje tam, kde jsou peníze. V devadesátých letech to byla privatizace, podnikání a někdy i samotná státní správa.“ Podle něj byla spolupráce mezi zločinci a částí úředníků klíčová: „Zločinci potřebovali státní správu, aby mohli fungovat, ať už šlo o policii, soudy nebo politiky.“
Discoland Sylvie: Centrum podsvětí
Kultovní pražský noční klub Discoland Sylvie byl podle Kahnové místem, kde se protínaly světy zábavy a zločinu. „Scházela se tam pražská galerka a dohadovaly se věci, o kterých se nikdy nedozvíme,“ říká. V čele klubu stál Ivan Jonák, který měl pověst mafiána, ale jak Kahnová i Kroupa připouštějí, spíše se do této role stylizoval. „V angličtině bychom mu říkali wannabe mafián, chtěl být mafiánen, ale na opravdové zločince neměl,“ komentuje Kroupa.
Devadesátá léta v Česku nebyla jen o domácích mafiích. „V té době se tady pohybovaly gangy z bývalé Jugoslávie, ruská mafie a dokonce čínská organizace,“ vzpomíná Kahnová. Tyto skupiny se zaměřovaly na výpalné, obchod s drogami a další nelegální aktivity. „Boje o území byly běžné a kriminalita měla mezinárodní rozměr,“ dodává.
Kroupa uzavírá pohled na devadesátky s konstatováním, že násilí organizovaného zločinu dnes výrazně ubylo. „Lidé, kteří tehdy běhali s pistolemi, jsou dnes úspěšnými podnikateli. Ale vzpomínky na tu dobu stále ovlivňují současnou společnost,“ říká.
Devadesátky byly érou bezbřehé svobody, která dala prostor nejen podnikatelům, ale i mafiím. Organizovaný zločin se rychle adaptoval a vytvořil prostředí, kde se zábava a kriminalita často protínaly. „Byla to doba velkých změn a boj s mafiemi nebyl snadný,“ shodují se Kahnová a Kroupa. Celý díl najdete ve videu.
