Záhadně zrychlující objekt míří k Zemi. Vědci přišli s troufalou teorií o jeho původu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Záhadný objekt 1998 KY26 zrychluje směrem k Zemi.
Vědci vyloučili, že jde o kometu s tajícím ledem.
Může jít o ztracenou sovětskou sondu z roku 1988.
Hrozí nám od tohoto tělesa nějaké nebezpečí?
Nový výzkum vyvrátil teorii, že záhadné zrychlování objektu 1998 KY26 způsobuje plyn unikající z podpovrchového ledu. Těleso je podle vědců příliš teplé na to, aby bylo takzvanou temnou kometou. Do popředí se tak vrací hypotéza věhlasného astrofyzika, že sledujeme dávno ztraceného průzkumníka, kterého před skoro 40 lety vyslali k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos, sovětští vědci.
Tajemný objekt pojmenovaný 1998 KY26 zhruba o velikosti autobusu míří směrem k Zemi a vědci si nad ním už delší dobu lámou hlavu. Zrychluje totiž způsobem, pro který dosud nedokázali najít vysvětlení. Věhlasný harvardský astrofyzik Avi Loeb nyní přišel s přesvědčivou teorií, že jde o nečekaného navrátilce, jehož do kosmu vyslalo před takřka 40 lety lidstvo.
ČTĚTE TAKÉ: Chatboti ochotně radili s výrobou biologické zbraně. Jejich vynalézavost šokovala vědce
Astronomové na takzvané negravitační zrychlení objektu upozornili v roce 2023 po analýze dlouhodobých dat z teleskopů – tento vesmírný objekt navíc extrémně rychle rotuje, jednou za 5:35 minuty. V prvopočátku se předpokládalo, že jde o takzvanou temnou kometu, kterou pohání plyn unikající z podpovrchového tajícího ledu. Jenže výzkum vědců z Georgijského technologického institutu zveřejněný v časopise Icarus ukázal, že těleso je příliš teplé a led by roztál.
„Vypočítaná míra úbytku vody vylučuje, že by 1998 KY26 byl v současnosti temnou kometou. Dospěli jsme k závěru, že jde s největší pravděpodobností o dehydratovaný asteroid,“ uvedli vědci. Ke zrychlování asteroidu může podle nich přispívat souběh menších sil, jako třeba jeho asymetrický tvar ve spojení s rotací a slunečním zářením (takzvaný Jarkovského efekt).
Vyloučení přítomnosti ledu však nahrálo Loebovi a jeho kolegům, kteří ve studii zveřejněné na serveru arXiv tvrdí, že rychlá rotace a hlavně nezvykle vysoká odrazivost tělesa (odráží zhruba 52 procent slunečního světla) odpovídají umělému plavidlu. „Podobnost dráhy objektu 1998 KY26 s dráhou ztracené sondy Fobos 1 naznačuje, že jde o tentýž objekt,“ citoval Aviho Loeba deník Daily Mail. Podle harvardského astrofyzika popohání objekt tlak slunečního záření opírající se do lesklých kovových ploch a solárních panelů sovětské sondy ztracené v roce 1988.
Sonda Fobos 1 na dobové ilustraci Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Šéf vesmírné agentury NASA Jared Isaacman zároveň ve vysílání Fox News zchladil spekulace o mimozemském narušiteli mířícím k Zemi. „Nic se do nás nechystá narazit, aby v tom bylo naprosto jasno. Neviděl jsem žádné důkazy, které by naznačovaly, že tento objekt představuje hrozbu pro naši planetu,“ zdůraznil Isaacman. Nejblíže by se podle dosavadních propočtů měl objekt přiblížit Zemi v roce 2039, a to na vzdálenost 16 milionů kilometrů, což je více než čtyřicetinásobek průměrné vzdálenosti naší planety a Měsíce.
Definitivní rozuzlení hádanky přinese až léto roku 2031, kdy se k tělesu vydá japonská sonda Hayabusa2, která před šesti lety úspěšně dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Ryugu. „Předpokládáme, že místo ledovce odhalí kamery sondy štítek s nápisem Made in the U.S.S.R.,“ uzavřel s nadsázkou Loeb.
Sovětská sonda Fobos 1 odstartovala z kosmodromu Bajkonur 7. července 1988 jako první z dvojice průzkumných plavidel určených k průzkumu Marsu a jeho měsíce Phobos. Mise, na níž se podílela řada evropských zemí včetně tehdejšího Československa, však selhala už na konci srpna. Kvůli odstavenému sálovému počítači odeslalo řídicí středisko chybnou sadu příkazů a sonda si tak instrukci k zapnutí gama spektrometru vyložila jako rozkaz k úplnému vypnutí palubních systémů. Následně se odklonila od Slunce, a v důsledku toho jí došly baterie. Při dalším spojení 2. září už neodpověděla a 3. listopadu 1988 byla oficiálně prohlášena za ztracenou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Exploze rakety rozmetala Muskovy plány. Starship zvládla start, návrat Super Heavy byl příliš
