Kamery měly chránit zvířata. Na jatkách přesto natočili vláčení zraněných krav


Na jatkách jsou od letošního roku povinné kamery, které mají zaznamenávat zacházení se zvířaty v prostorách, kde jsou vykládána a přeháněna. Přestože jsou jatka Albeř pod kamerovým dohledem, podařilo se spolku Zvířata nejíme v rámci kampaně Chci znát pravdu zdokumentovat hrubé zacházení se zvířaty.

Záběry zachycují těžce zraněné a nemohoucí krávy vláčené po zemi. Zvířata, která se nedokážou sama pohybovat, pracovníci tahají za končetiny po zemi až do prostoru jatek. Během vykládky do nich zaměstnanci bezohledně bodají tyčí, aby je donutili opustit vůz. Na záběrech je patrné také bezcitné jednání zaměstnanců, jeden z nich si například z bezvládného těla zvířete dělá „motorku“ a předstírá jízdu.

„Tyto záběry ukazují, že samotná přítomnost kamer nestačí. Pokud mají kamerové záznamy skutečně přinést transparentnost, nemohou zůstat uzamčené před veřejností. Usilujeme proto o nepřetržitý online přenos dostupný veřejnosti na webových stránkách jednotlivých jatek. To, co se děje na jatkách, je totiž příliš děsivé na to, aby se to dělo potají,“ říká Michaela Vincourová, spoluzakladatelka organizace.

Povinné kamery veřejnosti realitu jatek neukážou

Česká legislativa od 1. dubna 2026 ukládá jatkám zabíjejícím krávy a prasata povinnost mít kamery v prostorách pro vykládku a přehánění zvířat. Záznamy mají být uchované po dobu jednoho měsíce a přístupné veterinární správě pouze na vyžádání.

Právě proto je podle spolku Zvířata nejíme případ jatek Albeř důležitý. Ani povinný kamerový systém neznamená, že někdo zvenčí skutečně ví, co se na jatkách děje.

„Domníváme se, že zákon má u veřejnosti vytvořit falešný pocit větší kontroly a menšího utrpení. My jsme ale na jatkách, kde jsou kamery povinné, přesto natočili zvířata vláčená po zemi a vystavená bezcitnému zacházení zaměstnanců. A to je pouze to, co se podařilo zdokumentovat ve venkovních prostorech. Představte si, co se se zvířaty děje uvnitř,“ říká Vincourová.

Kamery jsou povinné. Aktivisté ale upozorňují na mezery v zákoně

Povinnost instalovat kamerové systémy na jatkách zavedla novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která začala v této části platit 1. dubna 2026. Kamery musí monitorovat především prostory, kde dochází k vykládce a přehánění živých zvířat. Cílem opatření je posílit kontrolu zacházení se zvířaty a předcházet jejich týrání.

Záznamy musí provozovatelé uchovávat po dobu 30 dnů a na požádání je zpřístupnit krajské veterinární správě při kontrole. Zákon zároveň ukládá provozovatelům povinnost záznamy pravidelně sledovat, nestanovuje však jednotnou četnost jejich kontroly. Kamerový dohled se navíc nevztahuje na všechny prostory jatek.

Právě v nastavení kontrolního systému vidí organizace Zvířata nejíme zásadní problém. Podle aktivistů samotná instalace kamer nezaručuje, že se podaří špatnému zacházení se zvířaty zabránit. Kritizují především skutečnost, že záznamy zůstávají veřejnosti nepřístupné.

Spolek proto požaduje zavedení nepřetržitých online přenosů, díky kterým by mohla dění na jatkách sledovat také veřejnost. Podle organizace totiž současná právní úprava neposkytuje dostatečnou transparentnost a může vytvářet mylný dojem, že je zacházení se zvířaty pod důslednou kontrolou.

Kampaň Chci znát pravdu neusiluje o vytvoření iluze „humánních jatek“. Jejím cílem je zviditelnit realitu, která zůstává běžně skrytá před očima veřejnosti. „Nechceme veřejnost přesvědčovat, že problém vyřeší více kamer, lepší zacházení nebo přísnější dohled. Chceme, aby lidé měli možnost vidět, co se se zvířaty děje. Protože pokud je zabíjení zvířat běžnou součástí naší společnosti, proč bychom neměli mít možnost vidět, jak vypadá?“ dodává Vincourová.