Kandidatura na prezidenta? Zvažuji, ale je to otázka budoucnosti, říká Středula

„Když říkám, že zvažuji, tak zvažuji, ale jak se rozhodnu, to je otázka budoucnosti a rozhodně ne otázka současnosti,“ řekl Středula v pořadu K věci na dotaz, jak se staví k možnému zapojení do prezidentských voleb.

Aktuálně je prý „v dostatečné vzdálenosti od případného rozhodnutí“, zda bude kandidovat. Spíše než na prezidentskou volbu se podle svých slov míní soustředit na volbu předsedy ČMKOS, v jejímž čele stojí od roku 2014. V minulosti se rovněž hovořilo o tom, že by mohl na nějakou politickou funkci kandidovat v dresu ČSSD.

Pravidelné prezidentské volby se mají konat na začátku roku 2023. V té době vyprší druhý mandát současné hlavě státu Miloši Zemanovi. Právě ten označil Středulu za potenciálního dobrého kandidáta, společně s prezidentem Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým.

Kandidaturu zatím oznámili například senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, kteří kandidovali již v roce 2018. Možnost zapojit se do prezidentského klání nevyloučil například ani současný premiér Andrej Babiš (ANO), zakladatel TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek či bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel.

Testování ve firmách? Cesta je přes PCR testy

Středula v pořadu K věci hovořil i o strastech, které aktuálně zažívají zaměstnanci i zaměstnavatelé kvůli pandemii koronaviru a vládním opatřením. Současnou variantu povinného pravidelného testování ve firmách považuje za dobrou a stejně tak kladně hodnotí, že se povinnost rozšíří i na menší firmy.

Na místo antigenních testů by však chtěl, aby se výrazně rozšířila kapacita pro PCR testování. Antigenní testy totiž nemá za dostatečně průkazné. „Od počátku jsme říkali, že by bylo dobré PCR testování, ale kapacita zde není dostatečná. Za vzor by nám mohlo být Dánsko, které masivně zvýšilo kapacitu PCR testování,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Středula.

Návrh ministra průmyslu a obchodu a také dopravy Karla Havlíčka (za ANO) testovat ve firmách hned dvakrát týdně nevidí úplně reálně. Řada zaměstnavatelů by jej totiž prý nedokázala dvakrát týdně zvládnout, ať už kvůli finanční náročnosti testů, či vysokému počtu zaměstnanců. „Bylo by lepší dotáhnout proces do konce a posílit kapacitu PCR testování a postupně přejít na PCR testování,“ dodal předseda ČMKOS.

Růst nezaměstnanosti může být enormní, varuje Středula

Kvůli vládním opatřením podle Středuly také hrozí, že dojde na zmrazení platů zaměstnanců různých firem. Reálně prý může dojít ke scénáři, kdy zaměstnavatel sdělí svým pracovníkům, že jim nemůže přidat, protože peníze použili právě na antigenní testování. „Tím by se celá tíha přenesla až na zaměstnance,“ míní Středula s tím, že signály o zmrazení platů z firem zatím nemá, ale v případě zvýšení frekvence testování by k němu skutečně mohlo dojít.

I kvůli koronavirové pandemii může také dojít ke zvýšení nezaměstnanosti. Aktuálně podle Středuly zaměstnance a jejich místa dobře chrání vládní program Antivirus, jehož budoucnost je však nejistá. Skvěle by podle něj pomohlo zavedení kurzarbeitu. „Pokud by Česká republika neměla kurzarbeit a zároveň ani Antivirus, dalo by se očekávat, že dynamika růstu nezaměstnanosti by byla enormní, a Česká republika na to není připravena,“ vysvětlil Středula.

Zavedení kurzarbeitu ovšem podle šéfa ČMKOS brání poslanci vládního hnutí ANO. Právě jednání s nimi považuje Středula za velmi obtížné. „Byl bych rád, kdyby to byly věcné důvody, ale obávám se, že to jsou spíše důvody osobní,“ řekl šéf odborů s tím, že mezi členy vlády i poslanci jsou až příliš velké vztahové rozpory, které prosazení kurzarbeitu brání.

Kritický vůči hnutí ANO byl i kvůli jednání o bonusu k nemocenské. Během něj například zaznívalo, že nemocní lidé prý prostě nechtějí pracovat. „Byl jsem z toho znechucen,“ prohlásil Středula směrem k výrokům poslanců hnutí premiéra Andreje Babiše s tím, že styl jednání v ANO se za poslední dobu změnil.