kandidatura

Miliardář a matematik Karel Janeček v pátek 21. ledna oznámil svoji kandidaturu v prezidentských volbách, které se budou konat příští rok. Toto datum si nezvolil náhodou, číslo 21 ho provází celým jeho životem a má pro něj velkou symboliku.

Miliardář Karel Janeček v pátek oznámil, že bude v roce 2023 kandidovat na prezidenta. Prohlásil to na tiskové konferenci v holešovickém divadle La Fabrika při představování svého uskupení nazvaného Tohle jsme my. Janeček mimo jiné prohlásil, že má na kampaň v plánu vynaložit velké finanční prostředky.

Největším spojujícím prvkem vládní koalice je Andrej Babiš (ANO), řekl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor a novinář Petr Fischer. „A tím zůstane po celé volební období. Koalici nedrží nic jiného než strach z toho, že by se Babiš vrátil k moci,“ prohlásil. Politolog Lukáš Valeš k tomu dodal, že bývalému premiérovi začínají ve Sněmovně zlaté časy.

Pirátům ve volbách chyběl tah na bránu, ne všichni byli ztotožněni s tím, co a jakou formou prezentujeme. Některá klíčová témata strany ustoupila do pozadí, řekl místopředseda Mladého Pirátstva Vojtěch Lukavec, který v sobotu kandiduje také na post místopředsedy strany. Dezinformace ze strany politických oponentů sice sehrály svou roli, chybám ale strana šla naproti, dodal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Zatímco v době vlády hnutí ANO byl nejvíce slyšet předseda a tehdejší premiér Andrej Babiš, po neúspěšných volbách a pádu do opozice převzala jeho roli bývalá ministryně financí a nová předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Podle komentátora MF Dnes Petra Koláře a analytičky webu Echo24 Lenky Zlámalové to souvisí s Babišovou možnou kandidaturou na prezidenta.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) má všechny předpoklady k tomu být dobrým prezidentem. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl poslanec a někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO). V pořadu K věci navíc slíbil, že se šéf hnutí ANO již brzy začne více objevovat ve veřejném prostoru.

Americký prezident Joe Biden připustil možnost, že se bude ucházet o znovuzvolení v roce 2024. Podmínkou podle něj je, že se bude stejně jako dosud těšit dobrému zdraví. V rozhovoru se stanicí ABC devětasedmdesátiletý Biden také řekl, že by šance na jeho opětovnou kandidaturu zvýšila eventualita, kdy by se o Bílý dům rozhodl znovu ucházet bývalý prezident Donald Trump.

Piráty do komunálních voleb v Praze příští rok opět povede nynější primátor Zdeněk Hřib. V on-line hlasování o tom rozhodli členové pražské pirátské organizace. Ve druhém kole porazil místostarostku Prahy 10 Janu Komrskovou. Hřib dostal 116 z 212 hlasů, Komrskovou podpořilo 85 hlasujících. Piráti to uvedli na svém webu.

Nová vláda byla čerstvě jmenována, brzy se velkým, možná i hlavním tématem stanou prezidentské volby. Mnozí spekulují o tom, že by se bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) mohl o post hlavy státu ucházet a ve volbě uspět. Bývalý premiér a kandidát na prezidenta Jan Fischer si ale myslí, že Babiše ve druhém kole voleb porazí silnější kandidát. Řekl to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Novopečený předseda sociálních demokratů Michal Šmarda ​by byl rád, kdyby se o prezidentský post ucházel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Co se týče svého zvolení do čela ČSSD, už obdržel gratulace od bývalého předsedy Jana Hamáčka či šéfa hnutí STAN Víta Rakušana, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podotkl, že díky změně ve vedení strany se možná vrátí i bývalí členové.

Prezident Miloš Zeman ve svém prohlášení uvedl, že nejmenuje Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí. Šéf Pirátů Ivan Bartoš se však proti jeho postoji ohradil. „Za jeho nominací plně stojíme. Stejný postoj deklaroval i premiér Petr Fiala. Jde o kvalitního kandidáta a reprezentuje koaliční program vznikající vlády. Ta se opírá o hlasy lidí ve volbách,“ řekl Bartoš. Fiala uvedl, že otázku kompetencí musí vyřešit Ústavní soud.

Změňme běh dějin a vydejme se znovu dobýt Francii. Tak zní výzva dnes už oficiálního prezidentského kandidáta Érica Zemmoura, kterou vyslal směrem k Francouzům na svém prvním volebním shromáždění. Na pařížském předměstí se v obří výstavní hale sešlo na 15 000 Zemmourových příznivců. Bouřlivý mítink se nakonec neobešel bez výtržností a násilností, když se jeho fanoušci střetli s aktivisty, kteří přišli proti pravicovému politikovi protestovat.