Když nezbývá ani na obědy. Chudoba dětí není vždy vidět, může ale ovlivnit celý jejich život
Dětské kroužky se mohou prodražit Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Pro některé děti je školní výlet, kroužek nebo obyčejný oběd samozřejmostí. Pro jiné představují výdaj, na který jejich rodina jednoduše nemá. V Základní škole a mateřské škole v Líšnici proto před dvěma lety založili sociální fond. Pomohl už nejméně dvaceti dětem a jejich rodinám. Podle odborníků ale nejde o problém několika málo domácností. V Česku je podle dat projekt Neviditelní ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením až 300 tisíc dětí. A finanční znevýhodnění si mohou nést i do dospělosti.
Na první pohled nemusí být vůbec poznat, že rodina bojuje s penězi. Dítě chodí do školy, rodič pracuje a domácnost se snaží fungovat jako každá jiná. Jenže pak přijde účet za školu v přírodě, kroužek nebo obědy – a najednou není z čeho zaplatit.
Své o tom ví i samoživitelka, které budeme říkat Adéla. Její měsíční příjem se pohybuje kolem 32 tisíc korun. Přibližně 20 tisíc z něj spolknou nájem a poplatky spojené s bydlením. Po zaplacení dalších běžných výdajů, pojistek, telefonů a dalších plateb jí na každodenní život zůstává jen omezená částka.
„Toho bylo prostě moc najednou. Domluvily jsme se proto s paní ředitelkou, že mi pomůže s placením kroužků. Najednou se mi trochu ulevilo,“ popisuje. Právě podobné situace se snaží zachytit ještě dříve, než začnou dítě výrazně omezovat v běžném životě, v Základní škole Líšnice.
Pomoc začala jedním dítětem
Sociální fond založila ředitelka školy Alena Fialová před dvěma lety. Impulzem přitom nebyla statistika ani úřední rozhodnutí. Přišli za ní samotní žáci.
Jeden z jejich spolužáků nemohl jet na školu v přírodě, protože jeho maminka na výlet neměla peníze. „Byli to právě žáci, kteří přišli s tím, že jeden jejich spolužák nemůže na školu v přírodě, protože maminka na ni nemá. Tehdy jsme si řekli, že s tím musíme něco udělat,“ vysvětluje ředitelka Základní školy Líšnice Alena Fialová.
Z fondu se dnes nehradí jen školy v přírodě. Pomáhá také s kroužky, svačinami nebo školními obědy. K dispozici má v současnosti přibližně 200 tisíc korun a podle Fialové už pomohl nejméně dvaceti dětem. „Máme mnoho dětí, kterým pomáháme pravidelně, každý rok a s více platbami,“ říká Fialová.
Rodiče pracují, přesto peníze nestačí
Nejde přitom nutně o rodiny, které by se o své děti nedokázaly postarat. Často je situace právě opačná. Rodiče pracují, snaží se všechno zvládnout a žádné dluhy nemají. Jenže jejich rozpočet je natolik napjatý, že jakýkoli nečekaný výdaj může znamenat problém. „Jsou to většinou samoživitelky nebo samoživitelé, kteří žijí z jednoho příjmu. Fungují perfektně a nemají dluhy, ale všechno je na hraně. Některé maminky mají i dvě zaměstnání a jsou v práci od rána do večera. Snaží se dětem zajistit všechno, co považují za důležité, ale stojí je to obrovské úsilí. A někdy prostě peníze dojdou“, popisuje Fialová.
Právě tehdy může podle ní pomoci i relativně malá částka. Pro rodinu může znamenat rozdíl mezi tím, zda dítě na kroužek nebo školní výlet pojede, nebo zůstane doma.
Pomoc musí být nenápadná. Kvůli dětem i rodičům
Velkou roli hraje také anonymita. Rodiče se podle Fialové často stydí o pomoc požádat. A škola nechce, aby se kvůli finanční situaci rodiny cítilo dítě před spolužáky jinak. „Chce to od rodičů velkou odvahu přijít si o pomoc říct. Proto je důležitá anonymita. Všechno řeším pouze já a nikdo další nemusí vědět, komu fond pomáhá“, vysvětluje ředitelka.
Pokud rodič dítěti sám neřekne, že jeho školu v přírodě nebo obědy někdo zaplatil, nemusí se to dozvědět. „Nechceme, aby dítě jelo na školu v přírodě a vědělo, že tam jede proto, že mu ji zaplatil sociální fond. Stejně tak nechceme, aby vědělo, že má obědy hrazené z jiných zdrojů,“ dodává Fialová.
V Česku je podle dat projektu Neviditelní ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením až 300 tisíc dětí. Zdroj: Se souhlasem Neviditelní
V Česku může jít až o 300 tisíc dětí
Příběh z Líšnice ale podle Jany Austové Pikardové ukazuje problém, který je mnohem širší. Manažerka projekt Neviditelní a tisková mluvčí společnosti Provident Financial, která založení iniciovala, upozorňuje, že finanční znevýhodnění se netýká jen několika jednotlivých rodin.
Podle dat Centra ekonomických a tržních analýz, která projekt Neviditelní využívá, je v Česku ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 300 tisíc dětí. „Říkáme jim Neviditelní proto, že na první pohled nejsou vidět. Rodiče se často za své finanční problémy stydí a bojí se říct si o pomoc. Tím se ale problém může dál prohlubovat. Klíčové je začít ho řešit včas,“ říká Jana Austová Pikardová.
Právě školy podle ní mohou sehrát zásadní roli. Jsou totiž místem, kde si někdo může všimnout, že se dítě postupně začíná vyčleňovat z kolektivu.
V Česku je podle dat projektu Neviditelní ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením až 300 tisíc dětí. Zdroj: Se souhlasem Neviditelní
Nemá na lyžák, kroužek ani výlet a začíná se stydět
Finanční problémy přitom nemusí znamenat pouze nedostatek jídla nebo bydlení. Dítě může postupně přicházet o možnosti, které jeho vrstevníci považují za samozřejmé. Nemůže na lyžařský výcvik. Nechodí na kroužek. Nejede na výlet. Po prázdninách spolužáci vyprávějí, kde byli, zatímco ono nemá co říct.
A právě to může podle Žanety Slámové, spoluzakladatelky organizace Fandi mámám, ovlivnit jeho sebevědomí i vztahy s ostatními. „Když dítě nejezdí na lyžařský výcvik, nechodí na kroužky a po prázdninách se vrátí, ale nikde nebylo, může ho to sociálně vylučovat. Uvědomuje si, že na to rodina ekonomicky nemá, a nechce ji ještě víc zatěžovat,“ vysvětluje Slámová.
Dítě se podle ní může začít stahovat do sebe a postupně ztrácet i ambice. A právě tady se může rozběhnout začarovaný kruh.
Chudoba rodičů se může přenést i na děti
Ekonomicky složité dětství totiž podle odborníků může ovlivnit nejen současný život dítěte, ale také jeho budoucnost. Hovoří se o takzvaném mezigeneračním přenosu znevýhodnění. „Podmínky, do kterých se dítě narodí, mohou výrazně ovlivnit jeho šance. Statisticky to má dopad na vzdělání, možnost získat dobrou práci i na budoucí finanční stabilitu,“ říká Slámová.
Roli podle ní hraje celá řada faktorů. Nižší vzdělání rodičů může znamenat horší pracovní uplatnění a nižší příjem. Důležité je také prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, kvalita školy nebo dlouhodobý stres v rodině. „Nikdy nejde jen o jeden problém. Je to kombinace více faktorů. Dlouhodobý stres se pak přenáší i na děti a může ovlivnit jejich další vzdělávání,“ dodává Jana Austová Pikardová.
V Česku je podle dat projektu Neviditelní ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením až 300 tisíc dětí. Zdroj: Se souhlasem Neviditelní
Někdy stačí postel, aktovka nebo oblečení
S podobnými příběhy se setkávají také ve Fandi mámám, který pomáhá samoživitelům a rodinám v nouzi.
Podle Slámové často nejde o požadavky na velké částky. Rodiny potřebují věci, které mohou ostatní považovat za naprostou samozřejmost – nábytek, spotřebiče, oblečení nebo potraviny. „Maminky si často říkají třeba o vybavení do bytu nebo pro děti. Některé dítě ani nemá kvalitní postel a spí na matraci. Potřebují oblečení nebo základní vybavení,“ popisuje.
I zdánlivá maličkost přitom může podle ní ovlivnit postavení dítěte mezi vrstevníky. „Pokud dítě nemá oblečení jako ostatní nebo jede na lyžařský výcvik ve starém oblečení a se starými lyžemi, může ho to stigmatizovat. Začne se stahovat do sebe a jeho nadání se nemusí rozvinout tak, jak by mohlo,“ upozorňuje Slámová.
Pomoci může škola, stát i obyčejní lidé
Podle odbornic je nejdůležitější pomoc nabídnout dříve, než se problém naplno rozvine. Jednou z cest mohou být právě školní sociální fondy, ale také dostupnější kroužky, podpora vzdělávání nebo pomoc speciálních pedagogů. „Je potřeba včas podat pomocnou ruku. Sociální fond mohou vytvořit třeba i rodiče ve třídě a mohou z něj hradit obyčejné výlety. Zapojit se může podle mě každý,“ říká Slámová.
Důležitá je ale také dostupnost informací. Rodiny totiž často nevědí, na koho se obrátit. Podle Austové Pikardové mohou pomoci školy, neziskové organizace, sociální pracovníci nebo specializované poradny. Projekt Neviditelní proto nabízí rodičům jednoduchý formulář, prostřednictvím kterého mohou popsat svou situaci a následně získat nasměrování na vhodnou pomoc.
Projekt Neviditelní proto nabízí rodičům jednoduchý postup, jak požádat o pomoc. Zdroj: Se souhlasem Neviditelní
Někdy stačí věc, kterou už nepotřebujete
Pomoci přitom nemusí jen velké organizace. Podle Slámové se může zapojit i běžný člověk.
Organizace Fandi mámám umožňuje prostřednictvím webu a aplikace materiální pomoci FandiMat. Může jít například o aktovku, oblečení, vybavení domácnosti nebo jinou věc, kterou už člověk nepotřebuje, ale stále může dobře posloužit někomu jinému. „Mám třeba aktovku, která je ještě ve skvělém stavu a mohla by nějaké rodině a dítěti udělat radost. Tak ji nabídnu. Nebo se naopak můžu podívat, co rodiny potřebují, a podat pomocnou ruku,“ vysvětluje Slámová.
A právě v tom může být podle ní síla podobné pomoci. Nejde vždy o velké peníze. Někdy může dítěti pomoci obyčejná věc, díky které nebude mít pocit, že mezi své spolužáky nezapadá.
Více informací najdete v reportáži a na webu projektu Neviditelní.
