Výroba kol a aut má prý lecos společného. Zdroj: Profimedia.cz
Lidé propuštění z automobilek jsou prý ideálními pracovníky pro firmy vyrábějící jízdní kola. Zatímco se automobilový průmysl připravuje na ztrátu pracovních míst v důsledku zvýšené konkurence a konce spalovacích motorů, výrobci jízdních kol povzbuzují propuštěné dělníky, aby se stali součástí rostoucího cyklistického průmyslu.
Evropský automobilový průmysl čelí nejisté budoucnosti. Konkurence ze strany čínských výrobců se zintenzivňuje a evropským producentům začínají být desetiletí získaného know-how o spalovacích motorech k ničemu. Je naopak čím dá více zřejmé, že u vozidel s nulovými emisemi jsou jednoznačně napřed asijské firmy.
Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím cyklistiky jsou bezesporu elektrokola. Zdroj: Getty Images
Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím cyklistiky jsou bezesporu elektrokola. Zdroj: Getty Images
Pracovních míst ubyde
Automobilový průmysl zaměstnává v celé EU přímo i nepřímo přibližně 3,4 milionu lidí. Díky své přirozené komplikovanosti se spalovací motory skládají ze stovek součástek, které zase vyžadují široké portfolio dodavatelů.
Podle Evropského sdružení dodavatelů pro automobilový průmysl (CLEPA) by úplný přechod na elektrická vozidla mohl do roku 2040 v Evropě způsobit ztrátu pracovních míst více než půl milionu zaměstnanců, tedy přibližně 84 procent současné pracovní síly podílející se na výrobě spalovacích motorů.
Elektromobilita sice podle CLEPA vytvoří pracovní místa nová, ale vzhledem k jednodušší konstrukci pohonu elektromobilů bude pracovníků nutných k jejich výrobě zapotřebí mnohem méně. Sdružení očekává, že čistá ztráta do roku 2040 dosáhne 275 tisíc pracovních míst v celém autoprůmyslu.
V této situaci hází pracovníkům v autoprůmyslu záchranný kruh možná nejméně pravděpodobný dobrodinec.
Cyklistika na vzestupu
Výroba jízdních kol v Evropské unii je podle evropského informačního serveru EURACTIV na nejvyšší úrovni od začátku vedení záznamů v roce 2000, což v praxi znamená, že bylo vyrobeno 16,1 milionu jízdních kol a elektrokol. V roce 2021 se v EU a Spojeném království přitom prodalo přibližně 22 milionů jízdních kol v hodnotě 19,7 miliardy eur. Je tedy zřejmé, že jde o čím dál víc žádanou komoditu.
Philip Amaral z Evropské federace cyklistů řekl EURACTIVu, že ke zvýšení produkce evropských bicyklů jsou potřebné i dovednosti bývalých pracovníků v automobilkách: „Výroba jízdních kol v Evropě může absorbovat stovky tisíc nových pracovníků, kteří budou mít svářečské dovednosti, znalosti v oboru elektro, montážní dovednosti a všechny výrobní zkušenosti, které budeme potřebovat, abychom mohli toto odvětví rozvíjet,“ řekl.
Podle odhadů vyrábí jízdní kola a jejich součásti v EU a Spojeném království více než tisíc společností, které přímo zaměstnávají 87 400 lidí. Po započtení nepřímých pracovních míst u subdodavatelů se toto číslo zvyšuje na 170 tisíc lidí.
Amaralovy názory podpořil i Manuel Marsilio, generální ředitel Konfederace evropského cyklistického průmyslu: „Je evidentní, že počet prodaných aut vyrobených v Evropě klesá. Současně s tím roste počet elektromobilů dovážených z Číny. Toto je budoucí realita – méně aut vyrobených v EU a většina dovezených, zejména z Číny, což znamená méně pracovních míst v evropských automobilkách.
Kvalifikované zaměstnání v oboru elektro
Zvýšená poptávka po elektrokolech vede k větší potřebě pracovníků kvalifikovaných v oboru elektro v cyklistickém průmyslu. „Elektrokola zásadním způsobem přibližují cyklistický průmysl automobilovému, pokud jde o know-how a složitost určitých výrobních operací,“ vysvětlil Marsilio.
Vzestup high-tech robotiky a výroby baterií ostře kontrastuje s tradiční výrobou jízdních kol, řekl dále pro EURACTIV Kevin Mayne, generální ředitel Cycling Industries Europe. „Když se vrátíte o 10 let nazpět, nepotřebovali jsme lidi, kteří vědí, jak vyrábět velmi kvalitní robotiku a podobná zařízení,“ řekl.
Na otázku EURACTIV, zda by se cyklistický průmysl mohl vyrovnat platovým podmínkám poskytovaným v oblasti automotive, byl Mayne skeptický, na druhou stranu se ale domnívá, že je nepravděpodobné, že by jiná odvětví mohla nabídnout atraktivnější podmínky.
Podpora z EU
Plány Bruselu na dosažení klimatické neutrality do roku 2050 vyžadují transformaci řady průmyslových odvětví s vysokým obsahem uhlíku. V rámci „spravedlivého přechodu“ EU by tento odklon od výroby náročné na fosilní paliva neměl vést k vyšší nezaměstnanosti nebo poklesu životních podmínek.
Aby to bylo zajištěno, zavedla EU programy na podporu pracovníků postižených zelenou revolucí, jako je například rekvalifikace horníků, kteří by mohli vstoupit do odvětví obnovitelné energie. Na pomoc nejvíce postiženým regionům bylo přiděleno přibližně 55 miliard eur.
Takové schéma by mohlo být replikováno také pro automobilový průmysl, tvrdí Marsilio. „Pokud budeme mít podporu EU prostřednictvím speciálních programů a financování, které umožní cyklistickému průmyslu rekvalifikovat tyto pracovníky, byl by to dokonalý příběh.“
