Unikátní transplantace prasečí ledviny do těla umírající ženy
Během série unikátních zákroků se lékařům z New Yorku podařilo do těla pacientky nejdříve vložit srdeční pumpu a několik dnů poté i geneticky modifikovanou prasečí ledvinu s brzlíkem. Transplantace geneticky modifikovaných zvířecích orgánů do lidského těla dává naději tisícům lidem, kteří by jinak marně čekali na vhodného dárce. Odborníci ale varují i před možnými riziky. Píše o tom americká CNN.
Čtyřiapadesátileté Lise Pisanové z New Jersey byla podle CNN nejprve 4. dubna zavedena mechanická srdeční pumpa. Prasečí ledvinu spolu s brzlíkem jí lékaři transplantovali o osm dní později. Podle operujících lékařů je její případ první zaznamenanou transplantací modifikovaných prasečích orgánů u člověka s mechanickou srdeční pumpou. Zároveň je to druhá známá transplantace geneticky upravené prasečí ledviny žijícímu příjemci a první transplantace spolu s geneticky upraveným prasečím brzlíkem.
ČTĚTE DÁLE: Fanoušci mladého influencera truchlí. Angry Rantman zemřel po náročné operaci, píše rodina
Vlivem rizikových faktorů a nedostatku potenciálně vhodných dárců ledvin lékaři dlouho váhali s volbou vhodného medicínského postupu. Pisanová trpěla řadou vážných onemocnění a v důsledku téměř nefunkčních ledvin byla nucena pravidelně docházet na dialýzu. Poslední čtyři roky se léčila i s rakovinou tlustého střeva. Zároveň prodělala srdeční infarkt a dříve absolvovala několik katedrizací srdce.
Dnes již poměrně běžná transplantace srdce a ledviny byla odborníky vyhodnocena jako riziková. Lékařům také docházel čas. „Pacientka na tom byla stále hůře. Její naději dožití jsme opravdu mohli počítat na dny nebo týdny,“ poznamenal vedoucí chirurg Robert Montgomery, který je zároveň ředitelem NYU Langone Transplant Institute, kde se jedinečný zákrok uskutečnil.
Lékařům se v krátkém čase podařilo získat speciální povolení pro provedení zákroků od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. Úřad uděluje povolení pro realizaci dosud nevyzkoušených lékařských postupů a operací jen ve výjimečných případech.
Ledvina pocházela z geneticky upraveného prasete. Jeho genom byl upraven takovým způsobem, aby jej dokázalo přijmout lidské tělo. Brzlík, rovněž z geneticky modifikovaného prasete, byl do pacientčina těla transplantován jako svého druhu podpůrný asistent, který měl ulehčit imunitnímu procesu přijetí nového orgánu.
Z riskantní operace pacientka strach neměla. „Vyzkoušela jsem všechno možné a využila každé šance. Takže když se naskytla tato příležitost, řekla jsem si, že ji využiji,“ pronesla ve středu na pooperační tiskové konferenci Pisanová. Zároveň doufá, že odteď bude mít konečně možnost trávit čas se svými vnoučaty.
Pisanovou nyní čeká zhruba měsíc rehabilitace pod dohledem lékařů. Již několik dnů po zákroku si žena pochvalovala zlepšené dýchání. Před zákrokem nemohla ani vstát z postele. „Cítím se teď nejlépe za dlouhou dobu,“ dodala radostně pacientka.
Naděje i rizika geneticky upravených orgánů
Obdobné zákroky budou podle lékařů v budoucnu stále častější. „Budeme mít příležitost skutečně řešit problém, s kterým se potýkáme, a tím je nedostatek orgánů,“ domnívá se Montgomery. Díky geneticky modifikovaným zvířecím dárcům orgánů budou mít šanci na transplantaci srdce nebo ledvin i pacienti, kterým se dlouho nedařilo nalézt vhodné dárce.
Využití zvířecích orgánů pro lidské tělo s sebou však může nést i nebezpečí, upozornil dříve The New York Times. Někteří odborníci varují před zmutovanými zvířecími patogeny, které by se mohly dostat do lidského těla a způsobit například smrtelný virus. „Využívání prasat jako zdroje náhradních orgánů je nebezpečné pro lidské pacienty, smrtelné pro zvířata a může přinést další pandemii,“ varovala Kathy Guillermová, vedoucí organizace People for the Ethical Treatment of Animals. Podle ní je pro vědce nemožné odhalit všechny možné viry, které prasata přenášejí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Transplantace prasečího srdce
