Robot poprvé provedl operaci ve vesmíru
Malý chirurgický robot spaceMIRA, který pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, dokončil svou první ukázku operace ve stavu beztíže, uvedli pro CNN vývojáři této technologie. Podle expertů jde o pokrok, který může mít vliv na cestování do vesmíru, ale také na zřízení lékařské péče v odlehlých oblastech na Zemi. Chirurgům, kteří se spaceMIRA pracovali, ale komplikovala práci časová prodleva.
Robot známý jako spaceMIRA – což je zkratka pro Miniaturized In Vivo Robotic Assistant – provedl několik operací simulované tkáně v laboratoři na oběžné dráze, zatímco ho na dálku ovládali chirurgové z místa přibližně 400 kilometrů pod stanicí v Lincolnu ve státě Nebraska.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čínský satelit dokáže nonstop sledovat půlku planety. Jako by člověk viděl vlas z 800 metrů
Podle CNN jde o důležitý pokrok v technologii, která by mohla mít význam nejen pro cestování lidí do vesmíru, kde by mohlo dojít k naléhavým chirurgickým zákrokům, ale také pro vytvoření přístupu k lékařské péči v odlehlých oblastech na Zemi.
Malý chirurgický robot spaceMIRA poprvé provedl operaci ve vesmíru. Zdroj: CNN
Malý chirurgický robot spaceMIRA poprvé provedl operaci ve vesmíru. Zdroj: CNN
Malý chirurgický robot spaceMIRA poprvé provedl operaci ve vesmíru. Zdroj: CNN
Malý chirurgický robot spaceMIRA poprvé provedl operaci ve vesmíru. Zdroj: CNN
Robot váží pouhých 900 gramů a jeho kompaktní konstrukce o velikosti mikrovlnné trouby z něj činí lehký nástroj vhodný pro cesty do vesmíru. Přístroj používá dvě paže, které napodobují pohyby člověka. „Levou využívá k uchopení a pravou k řezání,“ uvedl spoluzakladatel a technologický ředitel společnosti Virtual Incision Shane Farritor, který spaceMIRA vytvořil.
Robot odstartoval na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX 30. ledna z floridské stanice Cape Canaveral a na vesmírnou stanici dorazil 1. února.
Problémem je časová prodleva
Při operaci provedlo testy s robotem šest chirurgů. Pomocí dálkově ovládané ruky museli napnout simulovanou tkáň vyrobenou z gumy a druhou rukou ji uříznout. Jedním z problémů při pokusech o ovládání robota ve vesmíru ze Země je ale latence neboli časová prodleva mezi vysláním příkazu a jeho přijetím robotem. „Zpoždění činilo asi 0,85 vteřiny,“ uvedl kolorektální chirurg Michael Jobst, který se účastnil testování.
„Pokud u živého pacienta dojde ke krvácení, je mým úkolem toto krvácení okamžitě zastavit. Ale mít 800 až 850 milisekundovou prodlevu mezi tím, kdy vidím ztrátu krve, a tím, kdy s tím něco udělám, to je jako říct: ‚OK, jednadvacet, dvaadvacet...‘ a pak teprve můžu jít dál,“ vysvětlil Jobst, který byl jedním z prvních chirurgů, kteří použili robota na lidech v klinických studiích.
Dodal, že provedl celkem 15 operací na lidských pacientech s pozemní verzí přístroje MIRA. „Pět sekund by v chirurgii byla věčnost, zlomek sekundy nebo půl sekundy bude mít význam. Takže to byla velká výzva,“ řekl Jobst. I přes znatelnou časovou prodlevu se podle něj chirurgům podařilo úkoly dokončit.
Telechirurgie umožňuje lepší přístup k lékařské péči
Podle tiskové zprávy Nebraské univerzity jsou poznatky z projektu MIRA cenné i pro rozšíření možností chirurgických zákroků na Zemi, například ve venkovských oblastech nebo na vojenských bojištích.
„V USA je mnoho míst, která nemají přístup ke specialistům, a pokud byste mohli provádět takovéto telechirurgické zákroky, při nichž by se odborník z většího města dovolal na venkov a pomohl by s nějakou chirurgickou péčí, myslím, že by to mělo obrovské výhody,“ popsal Farritor.
SpaceMIRA je o 7,6 centimetru kratší než verze určená pro použití na Zemi, aby se přizpůsobila omezením při vesmírných letech. „Má ale stejný tvar a funkci,“ dodal Farritor.
