Leyenová ustála obě hlasování o nedůvěře. Proč se pod ní opět zahoupala židle?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Předsedkyně Komise ustála dvě hlasování o nedůvěře.
Kritika zprava i zleva: Co vadí Patriotům a Levici?
Europoslanec Krutílek návrhy odmítl.
Europoslanci nepodpořili hlasování o nedůvěře Evropské komisi a její šéfka Ursula von der Leyenová si tak může opět oddychnout. V europarlamentu se ale kritika vůči vedení zvedá stále častěji, a to zejména z krajních táborů, které v instituci zasedají.
Předsedkyně Komise ustála další hlasování o nedůvěře, a to hned dvě najednou. Zatímco první vyvolala frakce Patriotů – do které patří čeští Motoristé a hnutí ANO, s tím druhým přišla Levice. V té z Čechů nezasedá nikdo.
ČTĚTE TAKÉ: Utne nová vláda pomoc Ukrajině? Obrat o 180 stupňů nepřijde, odhaduje bezpečnostní analytik
Od posledního pokusu o vyslovení nedůvěry přitom uplynuly pouze tři měsíce. Tehdy vyvolala neúspěšné hlasování pravicová frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), do které patří česká ODS. Právě její členové ale takový pokus zkritizovali a u hlasování nebyli přítomni.
Kritika z obou krajů spektra
Hlavní výtky, které část členů Patriotů vůči předsedkyni Komise mají, jsou nedostatečná transparentnost, ohrožení evropského průmyslu směřováním k ochraně klimatu i neúspěšná migrační politika. Jordan Bardella, francouzský předseda krajně pravicové skupiny Patriots for Europe, obvinil na úterní debatě na plénu Evropského parlamentu von der Leyenovou také z neúspěšného jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Celní dohodu s USA označil za katastrofu. „V podstatě jste podepsala kapitulaci Evropy,“ prohlásil před europoslanci.
Americký prezident Donald Trump se 23. září 2025 setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou Von der Leyenovou v rámci Valného shromáždění OSN v New Yorku. Zdroj: profimedia, AFP, Brendan SMIALOWSKI
Z druhé strany politického spektra, od Levice, zase zazněly výtky na konto postoje šéfky Komise ke konfliktu v Gaze.
Místopředsedkyně levicové skupiny, francouzská politička Manon Aubryová zkritizovala selhání von der Leyenové v jednání s Izraelem a válkou v Gaze, ale naopak také nedostatečné snahy naplňovat slibovanou klimatickou politiku EU. Evropské státy se nyní více soustředí na nákup zbraní než na snižování svého vlivu na klimatickou změnu, zkritizovala v úterý Levice.
Krutílek: Chtějí se jen zviditelnit
„Všechno tohle (oba návrhy) je v takové omáčce, že to nelze podpořit,“ říká ve videu, které zveřejnil na svých sociálních sítích, europoslanec ODS Ondřej Krutílek.
„Pokud chcete odvolat Evropskou komisi, musíte mít plán B. Ani jeden z těch návrhů, které jsou na stole, plán B nepředpokládá, takže jde jen o zviditelnění těchto dvou skupin,“ myslí si Krutílek.
Dnes nás ve Štrasburku čekají dvě hlasování o vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Jeden návrh předložili komunisti a druhý Patrioti pro Evropu.
— Ondřej Krutílek (@ondrejkrutilek) October 9, 2025
Co na to říkám? Mrkněte! 👇🏻 pic.twitter.com/BloBEd28xh
Z Čechů návrh naopak podpořila Klára Dostálová (ANO), která v lavicích Patriotů zasedá. „Hlavní argumenty jsou nedostatečný boj s migrací i laxní přístup k zelené politice,“ odůvodňuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS svou nespokojenost s prací Komise europoslankyně.
Malé naděje na úspěch
Přestože kritika vůči von der Leyenové sílí, naděje na úspěch jejího svržení byly od začátku malé.
Podporu totiž nachází téměř výhradně u europoslanců z frakcí na okrajích politického spektra, kteří společně nemají dostatek hlasů ke svržení von der Leyenové. Aby totiž Komise s von der Leyenovou v čele skutečně padla, bylo by třeba dvou třetin hlasů celého Evropského parlamentu, tedy 480 hlasů europoslanců z celkem 720.
V případě návrhu Patriotů z 594 přítomných zákonodárců podpořilo návrh 179 europoslanců, proti bylo 378 a 37 europoslanců se zdrželo. Návrh Levice našel podporu u 133 europoslanců, naopak 383 bylo proti a celkem 78 poslanců se zdrželo.
Na její straně stále stojí dvě nejsilnější frakce: Evropská lidová strana (EPP), do které patří české hnutí STAN spolu se stranami TOP 09 a KDU-ČSL, a evropští socialisté. K té žádný český europoslanec nezasedá. Von der Leyenovou podpořila také liberální frakce Obnova Evropy (RE).
Kritika ode zdi ke zdi
Přestože svržení Komise většina europoslanců nepodpořila, napříč Evropou se zvedá celá řada varovných ukazováčků.
Zatímco u Patriotů a Levice je podle serveru Politico hlavní motivací jednoduše protest, tedy vyjádření nesouhlasu s vedením bez ohledu na faktickou práci Komise, u dalších skupin vstupuje do hry zejména nenaplňování slibů, které nová Komise při nástupu k moci dávala, ale také některé její postoje.
Na rozdíl od Levice se tak z řad politické skupiny EPP, ze které současná předsedkyně Komise pochází, ozývá kritika příliš pro-palestinského postoje. Hlavním terčem se staly zejména sankce na některé izraelské ministry. Nyní se její strana bouří také proti dvěma jejím klíčovým legislativním návrhům: jejím plánům na příští sedmiletý rozpočet EU a předloženému klimatickému cíli pro rok 2040.
Ursula von der Leyen musí ve vedení Evropské komise skončit ‼️ To je názor nejen můj, ale i spousty dalších lidí. Dnes se budeme snažit o její odvolání. Jaké k tomu máme důvody, zjistíte ve videu 🙏‼️ pic.twitter.com/6QQYciwngK
— Klara Dostalova (@DostalovaK) October 9, 2025
Na druhé straně, Evropští socialisté, společně se Zelenými, kam patří čeští Piráti, kritizují naopak nedostatečně ambiciózní klimatickou politiku. Překážku pro ně představuje hlavně série zjednodušujících balíčků, takzvaných omnibusů. Přestože je jejich hlavní náplní zjednodušení regulačního prostředí – čímž by von der Leyenová ráda vyšla vstříc těm, kdo volají po posílení konkurenceschopnosti Evropy – druhá strana spektra v nich vidí především pokus o rozmělnění klimatické politiky EU.
Významný německý sociální demokrat René Repasi pro Politico řekl, že von der Leyenová „musí plnit své povinnosti – pokud se toho nedočkáme, v budoucnu by mohlo dojít k návrhu S&D,“ řekl.
I proto na úterní obhajobě von der Leyenová přistoupila k více smířlivému tónu, a zatímco v červenci obviňovala ty, kdo by proti ní chtěli hlasovat, za „proruské“, tentokrát se uchýlila pouze k výzvám k jednotě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak působí kouzlo derby ve světě? V Británii jde o život, v Jižní Americe je fotbal náboženstvím
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
