Barbora Pištorová

Amerika zvolila takovou celní politiku, která bude pro její podniky i občany velmi nákladná, popisuje v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který zasedá v nejsilnější frakci europarlamentu, Evropské lidové straně. Evropští představitelé proto nyní dělají maximum, aby obchodní dohodu s Donaldem Trumpem úspěšně vyjednali. K tomu, jestli se to podaří, je ale Niedermayer skeptický. „Neříkám, že dohoda je vyloučená – Evropská komise o ni zjevně velmi stojí –, ale velký optimismus v tuto chvíli necítím,“ popisuje.

Rusko záměrně cílí na ukrajinské hotely. Tvrdí, že cílem jeho raket byly vojenské cíle. Podle organizace Reportéři bez hranic je ale skutečným záměrem odstrašovat novináře a bránit jim v informování o válce.

Slováci jsou ze zemí východní Evropy nejméně ochotní bránit svou zemi. Ukazuje to nová studie think-tanku GLOBSEC. Bojovat za vlast by bylo ochotných pouze 49 procent oslovených Slováků. V Česku vyjádřilo ochotu chopit se zbraně 81 procent, mezi Poláky to bylo dokonce 84 procent.

Vladimir Putin možná získal víc, než si přál, když 11. května odmítl výzvy k 30dennímu bezpodmínečnému příměří a vyzval Ukrajinu k přímým rozhovorům. Píše o tom server The Kyiv Independent. Jednání má proběhnout ve čtvrtek v Istanbulu. Před Putinem ale nyní stojí dilema – zda se potká v Istanbulu se svým ukrajinským protějškem, nebo zda ukáže před Donaldem Trumpem neochotu zasednout k jednacímu stolu.

Evropa by měla během dalších několika let investovat stovky miliard do obrany. Důvodem je bezprostřední ohrožení ze strany Ruska. Země EU by se proto měly co nejvíce a co nejrychleji obrnit, aby byly schopné stát na vlastních nohou, a to prostřednictvím většího zadlužení a půjček, tvrdí Evropská komise. Vlády jednotlivých států, včetně Česka, s tímto plánem souhlasí.

Předseda Evropské rady António Costa v rozhovoru pro Euronews uvedl, že přijetí zemí západního Balkánu je jednou z priorit EU. V úterý zahajuje cestu po tomto regionu. Albánie a Černá Hora podle něj mají výrazný náskok, řekl.

Nikdo nemá právo paralyzovat celou Evropu, řekl na konferenci na Pražském hradě nazvané Evropa jako úkol prezident Petr Pavel.

V neděli vyšly do ulic tisíce lidí po celém Německu, aby demonstrovaly za zákaz Alternativy pro Německo (AfD) – navzdory tomu, že má podporu téměř čtvrtiny obyvatel, jak ukázal poslední průzkum. Stranu před necelým týdnem zařadil Spolkový úřad na ochranu ústavy do kategorie pravicově extremistických stran.

Rusko chce obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, konat by se měly v Istanbulu. Rusové tak chtějí navázat na rok 2022, kdy požadovali faktickou kapitulaci Kyjeva. Zatím se ale nezdá, že by byla Moskva ochotná ze svých někdejších požadavků výrazně ustoupit, vysvětluje aktuální stav jednání analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Chce být konstruktivní a neztratit USA,“ dodává.