V případu restituce Bečvářova statku soud nepravomocně potrestal bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou sedmi a šesti lety vězení. Zdroj: Wikipedie
Státní zástupce stíhá úředníky kvůli několika rozhodnutím z let 2009 až 2012. Emilie Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky ve Strašnicích a na Žižkově. V takzvaném případu restituce Bečvářova statku soud nepravomocně potrestal bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou sedmi a šesti lety vězení. Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil roční podmínku s dvouletým odkladem. Podle verdiktu mají Horák s Benešovou navíc každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800 000 korun.
Obžaloba trojici viní z toho, že nezákonně přiřkli Emilii Bednářové náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Podle státního zastupitelství způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Obžalovaní vinu odmítají. Dnešní rozsudek, ve kterém soud rozhodl i o zabrání některých pozemků, není pravomocný.
Restituční chyba za miliardy, nebo úmysl?
Úředníci se hájí tím, že jednali v dobré víře a nechybovali úmyslně. Podle svých advokátů vycházeli z čestných prohlášení předložených restituenty a o oprávněnosti restituce neměli pochyb.
Podle předsedkyně trestního senátu Jany Miklové ale Jan Horák zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti pro rozhodnutí, jeho nadřízení pak podle ní slepě důvěřovali konceptům, které Horák připravil.
Sestra, bratr, neteř aneb co mělo úředníky zmást
Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefu Bečvářovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. V několika případech nemovitosti původně vlastnili všichni tři sourozenci a dědicové tak měli dostat pouze dvě třetiny nároku. Někdy nemovitosti patřily pouze Janu Marii Bečvářovi a dědici je neměli obdržet vůbec.
Chybu odhalila až žádost o pozemky velké firmy
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali řadu pozemků v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Když žádali také pozemek na Žižkově, na kterém postavila bytový komplex firma Metrostav, zjistili právníci Metrostavu, že Bednářová není příbuznou původního majitele. Jejich zjištění v roce 2014 potvrdilo ministerstvo zemědělství. Metrostavu musí Horák s Benešovou nahradit za pozemky a zmařené stavební záměry zhruba 20 milionů korun.
Pozemkový úřad určil Bednářovou jako vlastnici sporných pozemků v roce 2012. Když se její nárok ukázal jako sporný, pokusil se úřad svá rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal letos v březnu za pravdu, rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení. Senát tehdy dospěl k závěru, že postup úřadu byl účelovým obcházením zákona, zároveň ale také uvedl, že Bednářová „s pravděpodobností hraničící s jistotou“ nebyla podle zákona o půdě oprávněna k získání pozemků. Nejvyšší správní soud (NSS) ale ve středu rozhodnutí zrušil, městský soud se tak bude žalobou zabývat znovu.
Stát se vrácení pozemků domáhá několika civilními žalobami. Pokud dnešní rozhodnutí nabude právní moci, mohl by o zrušení rozhodnutí o vlastnictví pozemků usilovat ještě další cestou – povolením obnovy řízení podle správního řádu.
Server Seznam Zprávy již dříve uvedl, že nejrozsáhlejší restituce v Česku využili například lobbista Roman Janoušek či podnikatel Tomáš Hrdlička, a dostali se tak k obrovskému majetku.
