restituce

Jorga Kotrbová, která v dubnu slaví 76. narozeniny, v osmdesátých letech patřila k velmi obsazovaným herečkám a dabérkám. Po revoluci ovšem pracovní aktivity začala postupně utlumovat, až s herectvím skončila úplně. Důvod? Vydělávat peníze už nemá zapotřebí.

Pád komunismu v listopadu 1989 přišel pro rodiny mnoha živnostníků příliš pozdě. „Navazovat na podnikání předků po více než čtyřicetileté pauze, to bylo velmi těžké,“ vzpomíná Pavel Šusta na restituce z počátku devadesátých let. Šustům se to podařilo, kavárna založená ještě za Rakousko-Uherska je stále v rukách jediné rodiny. „Únorový převrat komunistů v roce 1948 měl ale tak devastující následky, že se s nimi živnostenský stav potýká dodnes,“ přemítá Šusta.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Arcibiskupství olomouckého ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO tak zůstává ve vlastnictví státu. Arcibiskupství neúspěšně žádalo o její vrácení v církevních restitucích. Arcibiskupství podle mluvčího Jiřího Gračky nález soudu respektuje, i když roztržení dvou kroměřížských zahrad považuje za nešťastné. Podle ústavních soudců zahrada může fungovat samostatně, jelikož není příslušenstvím arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady.

Je praprapravnukem obrozeneckého historika Františka Palackého, prapravnukem dalšího vlasteneckého velikána F. L. Riegra. Právě po nich Václav Macháček-Rieger zdědil zámek v Malči na Vysočině, poznamenaný totalitním vyvlastněním. Zchátralou ruinu proměnil v nádhernou stavbu s expozicí o svých slavných předcích. Má být na co hrdý, přesto si zoufá: „Jak je možné, že nás teď vedou bezcharakterní lumpové, když jsme v národě mívali takové osobnosti?“

Příslušníci šlechtického rodu Salmů se znovu domáhají svých restitučních nároků před Ústavním soudem České republiky. Pomocí nového expertního posudku se snaží doložit, že Hugo Salm nikdy nepozbyl československé státní občanství, a tak mají nárok na vrácení majetku zabaveného na základě Benešových dekretů. Jde mimo jiné o zámek v Rájci nad Svitavou a šest tisíc hektarů pozemků v jeho okolí.

Státní zástupce stíhá úředníky kvůli několika rozhodnutím z let 2009 až 2012. Emilie Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky ve Strašnicích a na Žižkově. V takzvaném případu restituce Bečvářova statku soud nepravomocně potrestal bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou sedmi a šesti lety vězení. Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil roční podmínku s dvouletým odkladem. Podle verdiktu mají Horák s Benešovou navíc každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800 000 korun.

Myslím, že to není správná demokracie, nemáme nic společného s Benešovými dekrety, byli jsme česká rodina, cítím nespravedlnost, když to nevyhraji já, vyhrají to moje děti, zaznělo od Kristiny Colloredo-Mansfeldové na CNN Prima NEWS ke sporu její rodiny s českým státem o Opočno. Dcera posledního šlechtického majitele zámku se v Partii snažila hovořit především česky, občas si ale musela vypomoci angličtinou.