ministři

Politici odevzdali průběžné majetkové přiznání. Z nich vyplývá, kteří členové vlády za minulý rok nabyli nové nemovitosti, jak spláceli svou hypotéku nebo kolik peněz vydělali z pronájmu. Šéf resortu kultury Martin Baxa (ODS) si například podle zjištění webu Seznam Zprávy koupil dům za 15 milionů korun a opomněl zmínit, odkud vzal část peněz k uhrazení kupní ceny. Premiér Petr Fiala (ODS) si zase přišel na stovky tisíc díky pronájmu nemovitostí či dluhopisům. Jak jsou na tom další členové současné vlády na základě dat z dokumentů, které museli podle zákona odevzdat do konce června?

Schopnost vlády Petra Fialy (ODS) komunikovat složitá témata veřejnosti je asi jedním z jejích nejslabších míst, ohodnotil současný kabinet prezident Petr Pavel ve speciálním vysílání Partie Terezie Tománkové. Podle něj vláda například nedostatečně vysvětlovala politiku kolem emisních povolenek a Green Dealu. „Je to samozřejmě citlivé téma, proto asi bylo odsouváno. Možná i vymlčováno. Nemyslím si, že by se to do voleb podařilo vyřešit,“ konstatovala hlava státu v pořadu CNN Prima NEWS. Pavel se vyjádřil i k Andreji Babišovi (ANO), který odmítl pětiprocentní závazek vůči NATO, a nastínil, jaké názorové střety by mohly přijít po volbách s novou vládou.

Poté, co koncem roku 2021 tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval vládu premiéra Petra Fialy (ODS), měl tento kabinet 18 členů. Po několika výměnách – způsobených zdravotními problémy, mediálními kauzami i odchodem Pirátů – se vláda personálně značně proměnila. Z původní sestavy zůstalo ve funkci deset politiků. Jak si Fiala v tomto ohledu vede ve srovnání se svým předchůdcem Andrejem Babišem (ANO)? Lze konstatovat, že o kousek lépe.

Jednací řád Sněmovny byl psán pro lepší politické počasí. Dnes se vládní koalice snaží proválcovat maximum zákonů proti vůli opozice. Ta brzdí jednání obstrukcemi, které už zdaleka nemají takovou úroveň jako kdysi, když se předčítaly studie nebo analýzy. Teď je to často opravdu bohapusté blábolení. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl politolog Lukáš Jelínek.

Dva bývalí premiéři a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua, jejíž složení v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v rezortu vnitra Gérald Darmanin. Na svých postech zůstanou i ministr zahraničí Jean-Noël Barrot a obrany Sébastien Lecornu. Post ministra financí klíčový pro sestavení rozpočtu na příští rok, kvůli němuž padla předchozí vláda, získá bankéř Éric Lombard.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odvolal z vlády ministra obrany Joava Galanta. Do této funkce jmenoval dosavadního ministra zahraničí Jisraela Kace. Novým ministrem zahraničí se stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar. S odkazem na premiérovu kancelář o tom informovala agentura Reuters. Již v červnu z kabinetu odešli dva ministři, kteří kritizovali premiérovu politiku vůči Gaze.

Platy vrcholných politiků i soudců vzrostou o 6,95 procenta. Další peníze zahrnuté v rozpočtu půjdou administrativním pracovníkům v justici, rozhodla vláda. Informoval o tom ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová uvedla, že vzhledem k ekonomické situaci není pro zvyšování platů politiků vhodná doba. Vládě se to podle jejích slov opozice pokusí vysvětlit na mimořádné schůzi Sněmovny, o kterou někdejší ministryně financí ve středu požádala.

Ministři považují za problematické zmrazování platů politiků, do automatu by se nemělo sahat, míní. Ve středu budou jednat o návrhu na zvýšení o 6,9 procenta. Původní návrh se týkal skokového navýšení o 13,7 procenta, ten však ministři označili za nereálný. Podle premiéra se vláda snaží najít politicky únosné a lidem vysvětlitelné řešení tak, aby vyhovovalo zákonu, který spojuje odměny pro zástupce moci zákonodárné, exekutivní a soudní. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová vyzvala ke svolání mimořádné schůze ve Sněmovně.

Jakou známkou byste ohodnotili vládu a její jednotlivé členy? Právě na to se zaměřil průzkum společnosti Phoenix Research. A to v souvislosti s krokem premiéra Petra Fialy (ODS), který navrhne prezidentovi odvolání vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti).

Návrh státního rozpočtu na příští rok je obestřen nebývalými tajnostmi. Někteří ministři žádají pro své rezorty desítky miliard navíc. A to nehledě na skutečnost, že šéf státní kasy tvrdí, že je potřeba šetřit napříč všemi kapitolami. Výrazně vylepšit rozpočet svého resortu chce především ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který žádá 40 miliard korun navíc.

Evropská komise v pondělí oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl mluvčí šéfky Evropské komise Eric Mamer. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.

Výsledkem slavnostně oznamované digitalizace ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše je prodloužení lhůt stavebního řízení na dvojnásobek. Z třiceti na šedesát dnů. Jakkoliv je tedy možné pochopit, že dodání britských zástrček pro počítače využívající evropské standardy není vina pana ministra, neboť zakázky skutečně nekompletuje, lhůty mu nikdo neodpáře. Stejně jako kvalitní zákonnou přípravu. Oči navrch hlavy – bohužel nezpůsobené údivem nad kardinálním úspěchem – má leckdo, včetně koaličních partnerů Pirátů. A lépe na tom nejsou ani ostatní pirátští ministři.