Moderátor Vágner s partnerkou zdolali v extrémním závodu Beskydy. Životní výzva, shodli se

Extrémní maraton Beskydská sedmička, 101 kilometrů z Třince do Frenštátu pod Radhoštěm, přes sedm beskydských kopců s celkovou nastoupanou nadmořskou výškou 5 500 metrů, podstoupili o víkendu moderátor Petr Vágner a jeho partnerka Silvie Vlčková. Běželi v kuse 28 hodin a 15 minut a do cíle doběhli z 524 dvojic, které trasu zdolaly, jako 194. Třetina závodníků takto náročný závod nedokončila.

„Splnil se mi tím jeden z mých velkých snů. Byla to obrovská výzva postavit se na start takto extrémního trialového závodu. Přiznávám, že tentokrát jsem přípravě na závod moc nedal. Nechci se vymlouvat, ale stálo za tím zranění beder. Při jednom seběhu jsem upadl v desetikilové vestě a rozhodil si bedra. Snažil jsem se rychle zotavit, ale moc to nešlo. Spousta lidí se mě ptala, proč do takového závodu vůbec nastupuji, ale já jsem to jednoduše nechtěl vzdát bez boje,“ řekl bezprostředně po závodu moderátor CNN Prima NEWS Petr Vágner.

Moderátor už pár podobných výzev na kontě má, pro partnerku to byla první zkušenost s takto extrémním závodem. „Byla to pro ni velká životní výzva. Za sebou měla jen dva jednadvacetikilometrové traily. Ale věřil jsem jí, věděl jsem, že to zvládne, a to byl dobrý základ,“ prozradil Petr Vágner s tím, že to byla právě Silvie, která ho táhla kupředu.

„Třeba při výšlapu na Lysou horu 1 323 m. n. m. jsem v kopci několikrát odpočíval, ale Silvie vyběhla až nahoru a ještě cestou nasbírala maliny,“ směje se při vzpomínce na závod Vágner. „Nakonec ty poslední kopce to byla ona, kdo mě ,tlačil‘ nahoru. Bez ní bych tam ještě teď seděl někde v lese,“ dodává s uznáním. Závod dal partnerce k narozeninám. „Myslím, že Silvie na můj narozeninový dárek nezapomene až do smrti. Já jsem rád, že od ní dostanu k narozeninám cestu do Říma. Naštěstí je to letecky,“ těší se Vágner.

Silvie měla z Petrova dárku před startem velký respekt, o to větší z něj má dnes radost. „Běželi jsme více než jeden celý den v kuse, ale moc jsme si toho s Petrem neřekli. Třeba jenom: Chceš napít, nechceš tyčinku? Taková tichá domácnost v lese,“ říká s úsměvem Silvie. „Je to pro mě obrovský zážitek. Teprve až po závodě mi to všechno začalo docházet. Neskutečný adrenalin to byl. Jsem ráda, že jsme si nakonec vybrali tu delší, oficiální cestu Beskydské B7, někteří závodníci kvůli času totiž využili možné zkratky, my ne. Ale myslím, že teď nás dlouho nikdo v lese a na horách neuvidí,“ dodává Silvie. V letošním ročníku Beskydské sedmičky startovalo na tři tisíce závodníků, z toho 524 dvojic. Petr se Silvií přiběhli jako 194. dvojice. Ve své kategorii obsadili v čase 28 hodin a 15 minut 26. místo. Závod pro jeho náročnost nedokončilo okolo 900 závodníků.

„Hlavně musíme poděkovat našemu kamarádovi Ondřeji Roznětínskému, který byl součástí našeho Harmomizing Run teamu. Hlídal nám čas v průběhu závodu, abychom stihli proběhnout časové brány, a zajišťoval nám občerstvení a doplňky. Bez jeho pomoci bychom se na některých zastávkách vůbec nedostali k jídlu a pití kvůli dlouhým frontám,“ uznává Petr Vágner.

Co zkonzumovali?

Každý spálil 10 775 kalorií.

Jak trénovali?

Na závod Beskydská sedmička se Petr se Silvií připravovali cvičením, ve fitku prakticky nesundali zátěžovou desetikilovou vestu, v nohách mají za poslední dva měsíce i stovky kilometrů v terénu. Během jednoho z tréninků si ale Petr přivodil bolestivé zranění. „Při seběhu z kopce jsem uklouzl a s desetikilovou vestou upadl na záda. Hnul jsem si s bederní páteří. Takže nemocnice, fyzioterapie, odpočinek… Bude to určitě handicap, doufám, že kvůli zádům nebudu muset předčasně skončit. Určitě to nechci vzdát,“ doufal před závodem Vágner.

„Snad ho nebudu muset nést na zádech já, toho se bojím nejvíc. Ale snad ne, už vypadá dobře,“ smála se sympatická Silvie, pro niž byla Beskydská sedmička prvním extrémním závodem. „Je to šílené, naštěstí nevím, do čeho jdu, a to je možná lepší. Běhali jsme už spolu několikrát Krkonošskou padesátku, tam jsem si také nejdřív říkala, že to nedám, ale docela to šlo. Tohle bude asi náročnější. No ale po závodě si řekneme, jestli jsme pořád spolu,“ zavtipkovala Silvia, která je podle svých slov velmi soutěživá, a to ji žene dopředu.

„Strach nemám, nevadí mi, že nebudu spát, spánek zas až tak moc nepotřebuju. Máme respekt, budou to hory, kopce. Ale těšíme se a já jsem zvědavá, co to bude obnášet. Adrenalin nás určitě docela dost nakopne. Jsem sice hodně soutěživá, ale nejdeme si pro vítězství, chceme to dokončit v časovém limitu, doběhnout a přežít. To je náš cíl,“ říkala pár dní před závodem Silvie, která má díky tvrdým tréninkům dokonalou postavu, s níž se bude brzy snažit zabodovat v dalším klání Bikini fitness.

„Jsem vegetariánka, musím mít svoji specifickou stravu. Petr naopak při závodě jí masné věci, takže musíme mít každý své jídlo. Já si musím připravit sladké tyčinky, slanou variantu,“ prozradila Silvie další aspekt jejich přípravy s tím, že zásadní je fyzická příprava. „Chodíme cvičit, máme silové tréninky. Běháme čtyři, pět dní v týdnu. Ráno dvě hoďky ve fitku a večer jdeme běhat. Běháme kolem deseti kilometrů a šlapeme kopce.“