Kyjev chce jednat o příměří
Američtí a ukrajinští vyjednavači se dohodli na podobě dohody o 30denním příměří mezi Kyjevem a Moskvou, kterou však nyní musí odsouhlasit Rusové. Co je ale zatím známo o obsahu dohody? To částečně prozradil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohoda iniciovaná americkou administrativou šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v sobě například obsahuje obnovení vojenské pomoci Ukrajině, a to i „podél fronty“, stejně tak návrat unesených ukrajinských dětí z Ruska či to, že slovo ve vyjednávání o míru bude mít i Evropa. Naproti tomu dohoda nijak nespecifikuje, co se stane s okupovaným územím Ukrajiny.
- Obnovení vojenské pomoci USA (a něco navíc?)
Důležitým bodem pro Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi byla podpora ze strany USA. Washington zásobil Kyjev municí a moderními zbraněmi, které pomohly Ukrajincům v bojích s ruským agresorem. Podpora však Spojené státy ukončily poté, co se Trump se Zelenským pohádali v Bílém domě.
ČTĚTE TAKÉ: Dohody budou za podmínek Ruska, zní z Moskvy. Skutečnost se píše na frontě, hřímal Kosačov
Nyní se však pomoc z USA vrací na stůl. Její obnovení je totiž součástí dohody o příměří vypracované v Saúdské Arábii v situaci, kdy Ukrajinci jasně hlásí, že chtějí konec války. Zelenskyj podle britské televize Sky News prohlásil, že se americká podpora „nebude týkat pouze raket, dronů či bomb, ale také (podpory) celé frontové linie“. Stejně tak má Washington znovu začít poskytovat Kyjevu informace svých zpravodajců.
- Návrat ukrajinských dětí a výměna zajatců
Součástí dohody má být i dojednání výměny ruských a ukrajinských válečných zajatců, stejně tak i běžných civilistů, kteří se ocitli na nesprávné straně barikády.
Kapitolou vyjednané dohody, která však čeká na schválení Rusy, je také „návrat násilně přesunutých ukrajinských dětí“. Rusové totiž řadu těch nejmenších unesli na své území a posléze dávali na vychování do ruských rodin. Některé ukrajinské děti tak již několik let žijí v ruských domácnostech.
- Zapojení Evropanů
Dohoda má obsahovat i bod, podle něhož se do pozdějšího vyjednávání o míru má zapojit také Evropa. Není však přesně specifikováno, zda se jedná o státy Evropské unie, nebo ty v nově vzniklé „koalici ochotných“, která obsahuje i státy mimo EU, například Velkou Británii.
Takový posun by však znamenal zvýšení prestiže pro evropské státy, které po hádce v Bílém domě začínají nabývat na důležitosti. Bez americké podpory se však zatím neobejdou.
- Dohoda o minerálech zpět na stole
Trump chtěl už před dvěma týdny podepsat dohodu se Zelenským o těžbě vzácných nerostů na území Ukrajiny, ale po roztržce v Oválné pracovně Bílého domu šel podpis smlouvy stranou.
Nynějším ujednáním v Saúdské Arábii se však dohoda vrací na stůl. Američané mají stále eminentní zájem o ukrajinské minerály a Kyjev je ochoten obchod uskutečnit. Podle dohody o příměří, „jak jen to bude možné“. Pokud se tak stane, Američané získají na Ukrajině cenné suroviny a zároveň tam budou posílat své lidi. V případě dalších bojů Ukrajiny s Ruskem by tak do konfliktu byli více zapojeni i na místě, což se Kyjevu hodí.
- Jak to bude s okupovaným územím?
Co naopak dohoda o příměří vůbec nespecifikuje, je naložení s územím, které de iure náleží Ukrajině, ale okupují jej Rusové. Jde o Doněckou a Luhanskou oblast, části Záporožské a Chersonské oblasti, a také poloostrov Krym držený Rusy už od roku 2014. Všechny tyto regiony Putin začlenil do Ruské federace, ačkoliv to Západ neuznává.
Ukrajinská pozice je stále jasná – své území chce zpět. Trump Zelenskému říkal, že se pro mír bude muset části svého území vzdát, což hraje do karet Rusům. Žádný územní požadavek se však v nynější podobě dohody nemá nacházet.
Na tahu je nyní Moskva. Záleží jen na ní, zda nabídku na 30denní příměří vyslyší.
PODÍVEJTE SE: Mír na Ukrajině? Evropa si hraje u stolu pro děti. Macronův krok je úplně bizarní, míní Landovský
