Německý kancléř Scholz si volal s Putinem. Podle Zelenského to pomůže Rusku dostat se z izolace
Německý kancléř Olaf Scholz v pátek odpoledne v telefonickém rozhovoru vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. V tiskovém prohlášení to oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. O telefonátu mezi Putinem a Scholzem, který byl první po zhruba dvou letech, předtím informovaly deník Süddeutsche Zeitung a agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před takovým počínáním varoval. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat a třetím rokem se brání ruské agresi.
„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhnul,“ sdělil Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednání s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému prezidentovi rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude nutné.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko o telefonátu Putina s Trumpem lže, řekl Just. Nadšení z jeho vítězství opadlo, Kreml mu nevěří
„Možné dohody (o Ukrajině) musí přihlížet k zájmům Ruské federace v oblasti bezpečnosti, vycházet z nových územních reálií a hlavně odstranit prvotní příčiny konfliktu,“ uvedl Kreml podle ruské státní agentury TASS. Rusko v současnosti okupuje asi pětinu rozlohy Ukrajiny, včetně Krymu, anektovaného na jaře 2014. Putin předloni na podzim také ohlásil připojení čtyř částečně okupovaných ukrajinských regionů k Rusku. Většina světa tyto anexe neuznává. Moskva rovněž požaduje, aby se Ukrajina zřekla ambicí stát se součástí Západu, včetně členství v NATO.
Čtěte také
Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví. Podle informací agentury Reuters Zelenskyj nebyl telefonátu mezi Scholzem a Putinem nakloněn a kancléřovi řekl, že to jen Putinovi pomůže dostat se z izolace, a tak v konečném důsledku pokračovat ve válce.
Podle informací ČTK z německých vládních zdrojů Scholz při jednání s Putinem odsoudil především ruské vzdušné údery na civilní infrastrukturu. Zdůraznil také, že vyslání severokorejských vojáků do Ruska na bojové mise proti Ukrajině je vážnou eskalací a rozšířením konfliktu. Ruskému prezidentovi řekl, že Moskva na Ukrajině nedosáhla žádného ze svých válečných cílů. Pokud jde o německou podporu Ukrajiny, označil ji kancléř za dlouhodobou a neochvějnou, takže Rusko nemůže počítat s tím, že by čas byl na jeho straně.
Putin: Krize je důsledkem agresivní politiky NATO
Putin, který svým rozkazem ke vpádu do sousední země rozpoutal nejkrvavější válku v Evropě od druhé světové války, v telefonátu se Scholzem podle Kremlu opět tvrdil, že „nynější krize je přímým důsledkem mnohaleté agresivní politiky NATO zaměřené na vytvoření protiruského předmostí na ukrajinském území při ignorování zájmů naší země a popírání práv ruskojazyčných obyvatel“. Putin rovněž přičetl Berlínu vinu za „bezprecedentní zhoršení rusko-německých vztahů“.
Čtěte také
Putin se Scholzem se domluvili, že spolu zůstanou v kontaktu; podle Kremlu si to mají vzít na starosti poradci obou vůdců. Berlín mezitím o podrobnostech telefonátu informoval spojence a také představitele Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Německá média v posledních týdnech informovala o zvýšené otevřenosti Scholze mluvit s Putinem o ukončení války na Ukrajině, kterou šéf Kremlu rozpoutal v únoru 2022 vpádem na ukrajinské území. Přímý rozhovor Scholz s Putinem nevedli od prosince 2022.
Na konci letošního října řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, že Moskva vítá Scholzovu připravenost k jednání s ruským prezidentem. Uvedl také, že otevřen dialogu je také Putin.
Německý kancléř v říjnu ve Spolkovém sněmu prohlásil, že Berlín bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, která se brání ruské vojenské agresi. Zdůraznil také ochotu jednat o spravedlivé podobě míru na Ukrajině i s Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska do sousední země 24. února 2022 vtrhla a rozpoutala tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Německý kancléř zdůraznil, že se ale nikdy nebude rozhodovat o Ukrajincích za jejich zády a bez koordinace s nejbližšími partnery.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladík plánoval teroristický útok na vánoční trhy. Němečtí policisté ho zadrželi
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
