Neskočte na špek: Prodám štěně bez PP po rodičích s PP aneb co vše může být množírna
Při pořízení psa jsou správné jen dvě varianty: adopce nebo koupě s průkazem původu Zdroj: Vygenerováno pomocí ChatGPT
Slovo množírna se za poslední roky skloňuje ve všech pádech a dočtete se o ní nebo doslechnete snad ze všech médií i webů. Proč tedy stále lidé nerozumí tomu, že správná varianta je jedině pes a kočka s průkazem původu (PP) anebo z adopce?
„Koukala jsem na jeden bazar a tam paní prodává štěně trpasličího jezevčíka za 6 tisíc, prý se jim omylem spustili jejich dva psi. Určitě to byl jen omyl, bydlí v normálním čistém rodinném domě,“ tuto větu jsem slyšela o víkendu od své kamarádky, a tak jsem se snažila vysvětlovat. Ano, mohou se sice lidem spustit psi, většinou ale výsledkem nebývá populární plemeno na trhu – trpasličí jezevčík a pochopitelné řešení je pak darování do dobrých rukou s podmínkou kastrace v budoucnu a maximální poplatek ve výši dosavadních nákladů, což je okolo 1 000/1 500 korun. A hlavně, by se to nemělo opakovat! Nezbývá tedy něž dále šířit osvětu.
Pokud nemám psa s PP, nemnožím
Pokud má člověk psa/kočku bez průkazu původu (což není očkovací průkaz, toto jsou dva odlišné dokumenty) neměl by ho/ji v žádném případě připouštět! Výmluva, že fena musí mít alespoň jednou za život štěňata, je podle veterinářky Martiny Načeradské ze zdravotních důvodů zcela neopodstatněná. Neměly by se ani zavírat oči nad tím, že někdo chce připustit svého milovaného psa z důvodu toho, aby si nechal štěně a měl památku. Štěňat se narodí víc a pak se hledá, komu se udají. V době přeplněných útulků je to čistá nerozvážnost. Proč?
Svého voříška běžně netestujete na genetická onemocnění a to, že je zdánlivě zdravý, neznamená, že některé z těchto dědičných onemocnění nedostane štěně. Proto se rodiče u uchovněných psů s PP pečlivě vybírají a proto jsou štěňata a koťata s takzvanými „papíry“ dražší. Ušetří vám to peníze do budoucna, jelikož by se jakékoli přenosy nemocí a zdravotních komplikací měly tímto omezit. Nemluvě o tom, že dostanete štěně, které bude vzhledově i povahově jednou odpovídat danému plemeni a ze štěněte čivavy vám nevyroste jack russel.
Zvíře je živá bytost a musí se počítat, že to něco stojí Zdroj: Fotografie: Pexels.com
Nemají PP, protože…
Průkaz původu není ocenění ani známka kvality konkrétního štěněte. Jedná se o oficiální doklad o jeho původu, který vychází z evidovaného chovu.
V praxi to funguje tak, že:
pes a fena s průkazem původu musí splnit chovné podmínky daného plemene (zdravotní, exteriérové i povahové),
po jejich uchovnění mohou být zařazeni do chovu,
následně vzniká vrh, který je oficiálně zapsán v chovatelském systému.
Všechna štěňata z takového vrhu mají nárok na průkaz původu (i pokud by mělo nějakou vadu).
Průkaz původu ≠ automaticky chovný jedinec
Je důležité rozlišovat mezi tím, že štěně má průkaz původu, a tím, zda bude vhodné pro další chov.
Štěně s PP může být v budoucnu uchovněno pouze tehdy, pokud projde bonitací (chovnou zkouškou), kterou organizuje chovatelský klub. Při ní se hodnotí zejména:
exteriér (soulad se standardem plemene),
zdravotní stav,
povahové vlastnosti.
Pokud jedinec tyto podmínky nesplní, není uchovněn a nesmí být dále využíván v chovu. To však nijak nesouvisí s tím, zda PP má či nemá — průkaz původu zůstává platným dokladem o jeho původu.
Proč je tvrzení „po rodičích s PP, ale bez PP“ podezřelé
V inzerátech se často objevuje formulace typu:
Rodiče s průkazem původu, štěňata bez PP.
Toto tvrzení je minimálně varovné, protože standardně platí, že:
pokud jsou oba rodiče uchovnění a vrh je řádně registrován,
všechna štěňata z vrhu mají nárok na průkaz původu.
Pokud štěňata PP nemají, může to znamenat například:
že vrh nebyl řádně nahlášen,
že rodiče nesplňují chovné podmínky (třeba pokud by fena měla tento vrh moc brzy po předchozím - povoleny jsou 3 vrhy za 24 měsíců),
nebo že chov probíhá mimo oficiální systém chovatelských organizací.
Stejně tak je nesmyslná výmluva, že nemají PP, protože nechtěli jezdit po výstavách. Většina plemen nemá v podmínkách uchovnění návštěvy výstav a pokud ano, jedná se o jednu návštěvu výstavy.
Neskočte ani na výmluvu, že papíry štěně zatím nemá, ale přijdou a nebo je nechají dodělat.
Průkaz původu není „bonus navíc“ ani odměna za vzhled štěněte. Je to doklad o jeho původu a o tom, že chov proběhl v rámci pravidel chovatelského systému. Tvrzení, že štěně PP nemá kvůli své velikosti, pořadí narození nebo „nedostatku místa v rodokmenu“, je ve většině případů jen výmluva.
V reportáži se dozvíte, jak má PP vypadat.
Dovezu, nesmíte ho vidět, protože by mohlo onemocnět
To je další nesmyslná výmluva množitelů. Je pravda, že štěně by se nemělo do očkování stýkat s cizími psy a nemělo by být venčeno na prostorech, kde se cizí psi často vyskytují. Pokud se chovatel bojí přenosu nějaké nemoci od vás, protože již máte doma jiné zvíře, často přistoupí na to, že si přivezete čisté vyprané oblečení, do kterého se převlíknete u chovatelky, a štěně nebude cucat tkaničky od vašich bot. Ale většina chovatelů má v tomto zdravý rozum a takové podmínky si neklade.
Vy musíte vidět, v jakém prostředí štěně žije, jak se chová v přítomnosti lidí, zda se příliš nebojí. Měli byste vidět alespoň jednoho z rodičů. Nenechte se obalamutit přílišnou ochotou, že je to pro vás daleká cesta a štěně vám dovezou. Správný chovatel vás vždy chce nejdříve vidět, než vám své „dítě“ svěří. Bude se vyptávat, zda máte zkušenosti se zvířaty, jak bydlíte, kde pracujete a kdo bude psa hlídat, až pojedete na dovolenou.
Potřebují matku
Štěně se může odebrat ve věku 7 týdnů, kdy je 3× odčerveno a 1× očkováno a nově i očipováno, to vše je uvedeno v očkovacím průkazu, což je ten „druhý“ dokument, který byste k psovi/kočce s PP měli dostat (očkovací průkaz vám musí dát i při adopci psa, například v útulku nebo azylu). Kotě se může odebrat ve věku 12 týdnů. Někteří chovatelé čekají i déle a nehledejte v tom žádný problém.
Nejedná se pouze o to, že matka své mladé kojí, ale předává jim i dovednosti, které následně utváří jedince. Pokud se zvíře odebere moc brzy, může se potýkat třeba se separační úzkostí. To však množitele nezajímá, ti se chtějí zvířat zbavit co nejdříve, aby mohli množit další, a s tím se váže asi největší problém s množírnami…
OSBN nebo-li OS Buldočí naděje zachránil za dobu své existence stovky psů. Zdroj: OSBN
Je mi ho líto, proto jsem ho koupila
Když už totiž někdo množírnu odhalí tak, že si u množitele vybral štěně, často zvíře i přesto koupí, protože mu je ho líto. Bohužel jste tak ale udělali prostor pro dalšího chudáka a množitele podpořili. Jediná správná varianta je okamžitě množírnu nahlásit na Krajské veterinární správě (nebojte se sdělit svůj kontakt, aby vás mohli informovat o výsledku šetření) a na odboru životního prostředí na obci.
Je speciální
Pokud vám někdo nabízí psa, který je speciální, je jasné, že je to špatně. K uchovnění je potřeba, aby pes splňoval určitě znaky daného plemene (byl běžným zástupcem plemene), ať už je to velikost čumáku, barva očí, postavení uší a barva srsti. To, že je nabízený pes výjimečný, znamená, že je to kříženec nejčastěji jiných plemen. Pozor i na šedou/modrou barvu a merle zbarvení, jsou to nositelé genetických onemocnění a u většiny plemen jsou i zakázané. Nejčastěji se s tím setkáváme u tak oblíbených buldočků. Šedí (často se říká modří) psi plemen, která toto zbarvení nemají ve svém plemenném standardu (má ho třeba výmarský ohař), by neměli být k dostání. Právě kvůli velkému riziku dědičných chorob (hluchota, slepota, ...) se nesmí mezi sebou křížit dva jedinci zbarvení blue-merle.
Ben má velké zdravotní komplikace právě kvůli svému zbarvení Zdroj: Gabriela Zvonková
Informujete se
Tereza Peřinová z organizace Destiny Pet, mi jednou při rozhovoru řekla velmi pravdivou věc: „Když si lidé chtějí koupit telefon nebo tablet, tráví hodiny a dny čtením recenzí, když si chtějí pořídit zvíře, nic takového je nezajímá a čím levnější, tím lepší.“
Pokud si nejste jisti, že je průkaz původu pravý, informujte se na chovatele na klubu chovatelů daného plemene. Také doporučujeme zajít se podívat na výstavu plemene, které si chcete pořídit. Dozvíte se nejen informace o chovatelích, ale i o plemeni a třeba zjistíte, že se pro vás nehodí (povahově).
Pokud nechcete investovat do psa s PP, jděte do útulku, azylu, neziskové organizace a adoptujte. Jiná správná varianta neexistuje.
Čtěte také
Novinařině se věnuji více než devět let. Vystudovala jsem diplomacii a během své novinářské praxe se věnuji širokému spektru témat, od společenských a lifestylových až po odbornější. Baví mě hledat souvislosti a složitější témata převádět do srozumitelné podoby pro čtenáře. Mou srdeční záležitostí ale vždy byla a zůstávají zvířata. Jsem redaktorka a moderátorka Prima Mazlíčka a právě o zvířatech také nejraději píšu. Miluji je od malička, a přestože mě studium diplomacie původně zavedlo jiným směrem, nakonec si mě moje největší vášeň stejně našla. V naší rodině máme tři psy a já sama ještě dvě kočky. Všechna naše zvířata jsou adoptovaná, a tak z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je pomáhat těm, která svůj domov teprve hledají. (barbara.sykorova@iprima.cz)
