množírna

Krásné levné štěňátko bez průkazu původu (PP) nebo snad „značkového“ psa za pár desítek tisíc a s potřebnou dokumentací? Pokud přemýšlíte nad pořízením psa či kočky, ale nemůžete se zorientovat v moři nabídek na internetových bazarech nebo stránkách chovatelských stanic, máme pro vás několik užitečných rad, které vám mohou ušetřit starosti i peníze.

Policisté vyšetřují střelbu na novinářky, kterým se podařilo odhalit možnou množírnu psů v jihomoravských Odrovicích. Partner majitelky na ně pak vytáhl zbraň a zmáčkl spoušť.

Za prodej vyhladovělých a nemocných psů z množíren v úterý Obvodní soud pro Prahu 4 uložil Ivetě Brixové a Sandře Peštové podmíněné tresty. Oběma také zakázal na několik let chovat zvířata. Ženy se k trestné činnosti přiznaly. Za týrání zvířat, podvod a neoprávněné podnikání jim hrozí až šestiletý trest. Rozsudek není pravomocný.

Mrtvá štěňata a zubožení psi, kteří slouží jako hračky romských dětí. V osadě, která se podobá skladišti odpadků, se navíc šíří svrab. Během pandemie se vše ještě zhoršilo, neboť do rizikových oblastí se chodí minimálně nebo vůbec. Do slovenského města Sečovce dorazil štáb televize Markíza.

Drobná a nenápadná fenka křížence pražského krysaříka jménem Fidorka brzy oslaví své deváté narozeniny. Kdy se však přesně narodila, nikdo neví. Je totiž malý zázrak, že je ještě pořád na světě. Kdyby se o ní včas nedozvěděla Veronika Hájková s Filipem Rožkem z organizace Se psem mě baví svět, žádný zázrak by se nekonal.

I malé věci mohou pohnout světem – a ne jen jedním. Třeba takové převyprávění psích příběhů s tisícovkami sdílení už pomohlo stovkám psů najít si nový domov. Nebyla to však roztomilá štěňata ani žádaná módní plemena v nejlepším stavu. Šlo o staré, týrané nebo hendikepované psy, kteří v útulcích a azylech běžně zůstávají do konce života. Díky organizaci Se psem mě baví svět se však dočkali svých vlastních domovů i milujících majitelů.

„Nic horšího jsme nikdy neviděli,“ potvrdili svědci události i záchranáři zvířat. V domě a na zahradě bylo několik mrtvých psů, další byli podvyživení, nemocní nebo vážně zranění. To vše v domě dříve uznávané chovatelky německých ovčáků z Plzně. Podařilo se to odhalit až díky muži z Malesic, který jako první viděl to, co otřáslo i těmi nejotrlejšími zvířecími záchranáři.

„Ač nám tvrdili, že jde o čistou linii, nejde! Po týdnu od koupě nám obě holky umřely bolestivou smrtí (jedna po silném krvácení, druhou jsme po bolestech nechali na doporučení veterinářky uspat). Vet nám řekla, že je to dědičné a způsobené křížením mezi sebou.“ Jedna z mnoha výpovědí lidí, kteří naletěli množitelům potkanů. Ti totiž zjistili, že už i na drobných hlodavcích se dá slušně vydělat.

Do Evropy se dostali v 18. století, a to díky lodní dopravě. Pro obyvatelstvo představovali značný problém, ze kterého se však rychle stala módní záležitost v podobě ochočených mazlíčků. Už o sto let dříve začali s jejich chovem Japonci a následovali je právě Angličané. Mezi první chovatele potkanů měli patřit krysaři, kteří se na likvidaci hlodavců specializovali. A nejlepším z nejlepších nebyl nikdo jiný než Jack Black – královský krysař, který choval potkany i pro samotnou královnu.

Na začátku všeho byla množírna. Případy, kdy inspektoři veterinární správy, policisté a úředníci odboru životního prostředí odhalí nevyhovující chovy čítající desítky zvířat, vždy budí pozornost. Stejně tomu bylo i na Královéhradecku, kde se sedm desítek psů dostalo od množitele do městského útulku. Následovalo jednání s majitelem zvířat, dychtivými zájemci o módní plemena a zvířecími organizacemi, které chtěly městu s péčí o zvířata pomoci. Jak se říká, kde je vůle, je cesta. Ta ale vždycky nevede tam, kam bychom si představovali.

V posledních týdnech lidé tráví nadmíru času ve svých domovech, a tak hledají možnosti, jak se zabavit. Kvůli pocitu samoty se proto někteří rozhodli pořídit si psa. Poptávka po nich je v současné době velmi vysoká, a tak se stává, že budoucí majitelé za domácího mazlíčka zaplatí i dvojnásobek obvyklé ceny.

Ježčí množírny nejsou žádnou raritou – a to i přesto, že o nich velká část lidí ještě neslyšela. Je však pravděpodobné, že zájemci o ježka bělobřichého coby domácího mazlíčka si ho pořídili právě od množitele. Toho totiž nezajímá, kde a jak bude zvíře žít. Stejně, jako v případě psů a koček, i tady jde pouze o zisk.