Fast food Five Guys otevřel první pobočku v Česku. Poručili jsme si tam nejdražší menu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
V Praze se otevřel nový fastfoodový řetězec
První zákazník čekal před vstupem 6 hodin
Cena burgeru šokuje, ale... stojí za to?
Jak se liší od konkurence
V pondělí dopoledne otevřela v Praze první pobočka restauračního řetězce Five Guys. Oproti ostatním fastfoodům se chlubí čerstvými surovinami a poctivými americkými burgery. Oproti dalším americkým franšízám má ale znatelně vyšší ceny. Redakce CNN Prima News nemohla na slavnostním otevření chybět a nabídku Five Guys otestovat.
Burger za bezmála tři sta korun, menu s hranolky a nápojem za pět set třicet. To jsou ceny, které by člověka u rychlého občerstvení ještě nedávno vyděsily. Když se ale podíváte na nabídku různých řetězců v obchodním domě Máj na pražské Národní třídě, kde Five Guys otevírají první pobočku, podobné ceny tu nejsou ani zdaleka neobvyklé. A nejen tady. Nás tak přirozeně zajímá, co za takové peníze zákazník dostane. Stejně tak jako několik desítek lidí, kteří trpělivě čekají ve frontě, než se restaurace konečně otevře veřejnosti.
Ve frontě od pěti ráno
Míříme tedy k prvnímu z čekajících. „Čekám tu od pěti od rána. Nejdřív venku, ale v půl sedmé otevřeli obchodní centrum a už to bylo lepší,“ říká asi třicetiletý muž, který si na otevření restaurace neváhal počkat šest hodin, aby byl prvním platícím zákazníkem řetězce. Je to jeho první podobná akce, řetězec zná ze zahraničí a jeho jídlo si oblíbil. Jsou tu ale i známé tváře lidí, které autor článku potkal třeba už při otevření první restaurace z řetězce Popeyes, kde neváhali kempovat i desítky hodin předem. Tam ale přišli s vidinou odměny - roční zásoby sendvičů zdarma. Five Guys nic takového nenabízejí, jejich jméno je totiž předchází.
V restauraci je mezitím rušno. Jsou tu američtí manažeři i čeští provozovatelé restaurace a i mezi obsluhou je vidět, že české nováčky zaškolují američtí profesionálové. Kuchyně je otevřená a zákazník tak celou přípravu může sledovat. Po krátkém úvodu se slavnostně stříhá páska, zákazníci se hrnou k objednávkám a my s nimi. Objednáváme si bacon cheeseburger, porci hranolků a pití a netrpělivě čekáme, co dostaneme.
ČTĚTE TAKÉ: V Praze otevřel pobočku americký fastfood Popeyes. Na burgery lidé čekali ve frontě 26 hodin.
Překvapivý první dojem
Asi po deseti minutách konečně zazní naše číslo a obsluha nám podává papírový sáček. Když nahlédneme dovnitř, v sáčku je na první pohled pouze obrovská kopa hranolek, daleko převyšující to, co jsme očekávali. Jde o známou strategii značky - pořádnou porcí hranolek navíc chtějí dát svému zákazníkovi pocit, že dostal něco navíc. Doslova přes závěje hranolek se prokopáváme k burgeru zabalenému v alobalu, který je na dně sáčku.
Po jeho vybalení jsme poměrně v šoku. Kdo za tři stovky čekal úhledný, vzdušný a načančaný hamburger, bude zklamán. To, co vybalujeme, má totiž mnohem blíže k americkému fast foodu než k restauracím, které se z burgerů snaží udělat fine dining. O co méně vábně ale náš cheeseburger vypadá vizuálně, o to lépe chutná. Důraz na čerstvost surovin je oproti dalším zámořským konkurentům skutečně znát - maso chutná skvěle, slanina je křupavá a i na dalších ingrediencích je znát, že nepochází z mrazáků ani polotovarů.
Verdikt
Ačkoli burger vypadá poměrně malý, je neuvěřitelně sytý a pro jednoho člověka naprosto dostačující. K tomu připojte opravdu neuvěřitelnou porci hranolků a dostanete kombinaci, kterou málokdo spořádá na posezení. Zážitek je ale diametrálně odlišný od dalších fastfoodových řetězců s podobným zaměřením. Podobné pocity mají i další lidé, kteří na slavnostní otevření dorazili.
„Určitě to není nic levného, ale když to člověk srovná s jinými fast foody, tak příplatek za kvalitu mi přijde odpovídající,“ říká asi čtyřicetiletá žena, která na otevíračku dorazila s manželem. Ten jí přitakává: „Určitě sem nebudu chodit každý den, ale jednou za čas mi vůbec nevadí si za takové jídlo připlatit,“ dodává muž a my mu dáváme za pravdu. Jak si však Five Guys oblíbí čeští zákazníci a zda se dokážou přenést přes vyšší cenu, ukáže až čas.
V médiích působí od roku 2012, specializuje se na reportáže z terénu všeho druhu a na zahraniční zpravodajství zejména o Ukrajině. Má rád kočky, opuštěná místa, počítačové hry a vaření.
