Nový pokus o mír PŘEHLEDNĚ: Evropa se obává Trumpovy hry. V čem jsou jednání tentokrát jiná?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
V Abú Dhabí začíná další kolo mírových rozhovorů.
USA, Ukrajina a Rusko hledají cestu k ukončení války.
Evropští zástupci budou jednat v oddělených skupinách.
Jaká je reálná šance na průlom v tomto konfliktu?
V úterý v Abú Dhabí začíná nové kolo mírových rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Ruskem. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tak obnovuje své úsilí o ukončení téměř pětiletého konfliktu, a to i přesto, že již dříve oznámila významné ústupky vůči Moskvě, píše CNN. Kdo se jednání účastní a jaký lze čekat výsledek?
Rusko dalo jasně najevo, že si přeje, aby tato jednání – první svého druhu od února – byla čistě třístranná. Do hlavního města Spojených arabských emirátů však mají dorazit také poradci pro národní bezpečnost z několika evropských zemí a zástupci NATO i Evropské unie, kteří zde absolvují oddělená jednání, píše CNN. „Intenzivně pracujeme na nalezení řešení prostřednictvím vyjednávání, které by mohlo přinést trvalý mír a vytvořit podmínky pro suverénní, bezpečnou a prosperující Ukrajinu,“ pronesl v pondělí Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa a vyjednavač za USA.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Válka skončí díky mně, Ukrajina je neuctivá a zaplatí to Evropa. Trump šokoval novými výroky
Američtí představitelé v pondělí svůj postoj zopakovali s tím, že nadcházející jednání představují nový výchozí bod pro stanovení konce války, včetně diskusí o bezpečnostních zárukách a „poválečné bezpečnostní architektuře“. „Musíme najít způsob, jak zajistit, aby konec této války byl skutečně definitivní. Věříme, že právě to si přeje Ukrajina, že to chce Evropa a že to chce i Rusko,“ uvedl jeden z představitelů.
Mnozí – zejména v Evropě – však vyjadřují pochybnosti o úmyslech Moskvy. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že nevidí téměř žádné známky toho, že by Rusko bylo ochotno jednat v dobré víře. Americký představitel mezitím konstatoval, že záleží na Trumpovi, zda v rámci mírových rozhovorů nabídne americké bezpečnostní záruky.
Kdo vede vyjednávání?
Podle činitele obeznámeného s průběhem jednání budou Spojené státy zastupovat Kushner a zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. Ukrajinskou delegaci povede šéf ukrajinské zahraniční rozvědky a hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Rusko podle státní tiskové agentury TASS vysílá jako své zástupce náměstky ministra zahraničí Sergeje Rjabkova a Michaila Galuzina, dále poradce Kremlu Vladimira Medinského, šéfa vojenské rozvědky Igora Kosťukova a člena generálního štábu Jurije Žigarlovského. V Abú Dhabí budou přítomni také zástupci skupiny E4 – tedy Spojeného království, Francie, Německa a Itálie – a rovněž představitelé NATO a Evropské komise. „S našimi evropskými partnery povedeme samostatná koordinační jednání,“ uvedl Umerov.
Čtěte také
Na dotaz ohledně přítomnosti evropských představitelů v Abú Dhabí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí pronesl, že Evropa má své vlastní komunikační kanály s Kyjevem i Washingtonem. Zároveň zdůraznil, že jde o „trojstranné vyjednávání – zahrnující Rusko a Ukrajinu –, v němž Spojené státy vystupují jako prostředník.“
V čem jsou tato jednání jiná?
Nová jednání přicházejí v době, kdy evropské země znovu usilují o aktivnější roli v rozhovorech o budoucnosti Ukrajiny i o bezpečnosti celého bloku. Děje se tak poté, co Trump nastínil myšlenku nové bezpečnostní dohody pro Ukrajinu, která by „mohla zahrnovat celou Evropu“. „Evropané budou mít silné zastoupení,“ pravil v neděli francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. „V posledních týdnech dali Evropané jasně najevo svůj postoj. Americkému prostředníkovi sdělili, že žádná diskuse týkající se budoucnosti kontinentu nemůže opomíjet jejich očekávání a požadavky,“ dodal.
Evropa se dlouhodobě staví obezřetně k jakékoli mírové dohodě zprostředkované USA, která by byla vyjednána bez její účasti. Ukrajinský ministr obrany Umerov v pondělí prohlásil, že Ukrajina „dělá vše pro to, aby zajistila, že Evropa bude součástí diplomatického procesu“.
Ačkoli jednání zůstanou třístranná, Kushner uvedl, že se spolu s Witkoffem setkají i s evropskými partnery. Cílem je pokračovat v „úzkých konzultacích a koordinaci ohledně evropské bezpečnosti a poválečné budoucnosti Ukrajiny, které probíhaly již v posledních několika týdnech“. „Dosažení komplexního a trvalého urovnání bude nakonec vyžadovat i přímé zapojení Ruska a našich evropských partnerů do širších bezpečnostních uspořádání, která se jich týkají,“ napsal Kushner na síti X.
Jaká je pravděpodobnost průlomu?
Půjde o čtvrté kolo třístranných rozhovorů. Všechna předchozí skončila bez výraznějšího průlomu.
Čtěte také
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve v letošním roce konstatoval, že únorové třístranné rozhovory ve švýcarské Ženevě nenaplnily cíle Ukrajiny. Poznamenal, že „citlivé politické otázky, možnosti případných kompromisů a nezbytné setkání lídrů zatím nebyly dostatečně projednány“. Spojené státy později odložily kolo třístranných rozhovorů, které se mělo uskutečnit v březnu – a to kvůli válce v Íránu. Putin nadále vznáší maximalistické požadavky, které Kyjev již dříve odmítl. Patří mezi ně ruská kontrola nad východoukrajinským regionem Donbas, snížení početních stavů ukrajinské armády a vzdání se ambicí Kyjeva vstoupit do NATO.
John Herbst, vrchní ředitel Centra pro Eurasii při organizaci Atlantic Council a bývalý velvyslanec USA na Ukrajině, zdůraznil, že očekávání od jednání v Abú Dhabí by měla být „velmi skromná“. „Konají se pouze proto, že Putin chce dát Trumpovi důvod, aby se od Ukrajiny i nadále distancoval,“ uvedl Herbst.
Jaká je situace na Ukrajině?
Rusko vstupuje do pátého roku plnohodnotné invaze na Ukrajinu a na bojišti jen obtížně získává další území. Proto zesiluje vzdušné útoky, které mají pro Ukrajince tragické následky.
Minulé pondělí zahynulo nejméně 55 lidí, když Rusko svrhlo několik bomb na školní budovu v Záporoží, která sloužila jako úkryt a centrum pomoci. Jedná se o jeden z nejtragičtějších jednotlivých incidentů války doposud. Podle organizace ACLED, která celosvětově monitoruje konflikty, dosahuje počet civilních obětí na Ukrajině nejvyšší úrovně od začátku války – jen v letošním roce zemřelo při ruských úderech již více než 2 700 lidí.
Analytici upozorňují, že se opakuje scénář z předchozích let a ruské drony a rakety opět cílí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tentokrát jsou však útoky intenzivnější a přicházejí dříve než až v zimních obdobích. Podle slov prezidenta Zelenského připravily ruské útoky na elektrickou síť v noci na neděli o dodávky elektřiny více než 600 tisíc lidí v Dněpropetrovské oblasti, a to v době, kdy prudce klesají teploty a blíží se zima.
Čtěte také
V posledních měsících Rusko nasadilo rychlejší drony typu Šáhed s proudovým pohonem, které je obtížnější sestřelit. Ukrajinskou protivzdušnou obranou zároveň proniká stále více raket, jelikož Kyjev se potýká s chronickým nedostatkem střel pro systémy Patriot americké výroby – jedněch z mála obranných prostředků schopných sestřelovat balistické rakety.
Jaký je postoj USA k válce – a mohou něco změnit volby?
Za prezidenta Joea Bidena byly USA největším samostatným poskytovatelem pomoci Ukrajině a jejím hlavním spojencem. Za Donalda Trumpa je ale americká podpora méně výrazná. Na začátku roku 2025 Washington zastavil finanční pomoc a v posledních týdnech se začalo mluvit i o omezení zpravodajské a technologické pomoci.
V říjnu Zelenskyj obvinil své západní spojence, že jej na základě zpravodajských informací nevarovali před sérií útoků balistickými raketami. Trumpova administrativa ale toto tvrzení popřela. V říjnu byla rovněž omezena schopnost Ukrajiny využívat systém Starshield – vojenskou verzi služby Starlink Elona Muska, která je pro ukrajinské vojenské operace klíčová –, a to zavedením rychlostních limitů pro satelitní terminály. Trump popřel, že by toto rozhodnutí schválil, zatímco Musk v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že za tímto omezením stála Trumpova administrativa.
Za napětím stojí také Trumpovy obavy z rostoucích cen pohonných hmot. Ty prudce vzrostly kvůli válce s Íránem a přispěly k výrazné porážce republikánů v nedávných volbách v polovině funkčního období. Trump zároveň projevil ochotu uzavírat s Moskvou obchodní dohody – včetně dodávek ruské nafty na trh –, což představuje zásadní odklon od sankcí, jejichž cílem je potrestat a izolovat ruskou ekonomiku. Zároveň tlačil na Zelenského, aby přistoupil na krátkodobé „energetické příměří“.
Vzhledem k tomu, že se demokraté chystají převzít kontrolu nad Kongresem, Zelenskyj vyjádřil naději, že „modrá vlna“ posílí americkou podporu Ukrajině, jelikož tato strana „hovoří velmi jasně o podpoře a poskytování pomoci Ukrajině“. Trump ale v neděli odmítl odpovědět na otázku, zda více důvěřuje Zelenskému, či Putinovi, a naznačil, že Ukrajina možná bude muset postoupit část svého území. „Ukrajina bude mít nakonec trochu jinou podobu,“ sdělil Trump, přičemž nastínil scénář, který Zelenskyj opakovaně odmítl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Je za tím Rusko, míní Joch o vyhrožování bombami. Můžeme vám ublížit, vzkazuje podle něj Kreml
vaclav.cerny@iprima.cz
