Část škol, průmyslu i dopravy. To všechno by se mělo příští pondělí zastavit
Odbory podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun, což byla nejvyšší možná nabídka. Nabídl jim také růst platových tarifů o pět procent, řekl novinářům po úterním jednání s protestujícími lékaři. Od prosince část lékařů odmítla sloužit přesčasy, čímž chtějí podpořit své požadavky na změny v odměňování a přesčasové práci. V nemocnicích proto může být omezená plánovaná péče, na akutní ošetření se podle České lékařské komory (ČLK) může déle čekat.
Znovu se zástupci odborů a ČLK se zástupci ministerstva sejdou v pondělí odpoledne. „Oproti minulému týdnu jsme se prakticky neposunuli vůbec. Byla to téměř stejná nabídka jako minulý týden,“ řekl vůdce protestů ze Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) a viceprezident komory Jan Přáda. Slibovaný pětiprocentní nárůst se podle něj nedotkne všech zdravotníků.
ČTĚTE TAKÉ: Seznam škol zapojených do stávky se plní. Podívejte se, jak to bude v pondělí u vás
ČLK podle prezidenta Milana Kubka trvá na sjednocení odměňování napříč nemocnicemi bez ohledu na to, zda je zřizuje stát, či kraje. Základní odměna lékaře bez přesčasů by měla podle něj být 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. „Netrváme na tom, aby to bylo už od ledna 2024, souhlasíme s postupným navyšováním,“ řekl Kubek. Ministerstvo ale podle něj nedalo dostatečné garance, že to tak bude. Za nedostatečnou považuje nabídku také předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Ostrá slova ekonoma: Na důchod nemá být nárok. Ať si Češi víc spoří, peníze nerostou na stromě
Z české mentality je podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy třeba odstranit představu, že důchod je něco, na co máme všichni nárok, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Stát se podle něj má postarat o to, aby lidé neupadli do chudoby nebo neskončili pod mostem, ale za zbytek své budoucnosti musí převzít odpovědnost každý sám. Investovat bychom se podle něj měli učit už od mládí jako například Američani. Současně vysvětluje, proč si myslí, že Češi reformu důchodů vlastně nechtějí a proč jsou OSVČ černými pasažéry důchodového systému.
„Součástí (...) dnešní nabídky, která znamená přiblížení ke splnění Hegerova memoranda o 50 procent, bylo nově i o diskusi o plošném navýšení tarifních tabulkových platů o pět procent,“ napsal ministr na síti X. Někdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) v roce 2011 slíbil lékařů v reakci na protestní akci Děkujeme, odcházíme právě 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. MZd podle Válka připraví příští rok zákon o odměňování ve zdravotnictví, který v roce 2025 tento požadavek naplní.
Válek řekl, že udělal při snaze o dosažení dohody maximum. „Náš partner požadavky stupňoval a neměl ochotu ke kompromisu,“ sdělil. Lékařům platy vzrostou podle něj i bez dohody, z veřejného zdravotního pojištění je na růst platů a mezd vyhrazeno příští rok 6,8 miliardy korun.
Ministerstvo podle Válka zvýší tarifní tabulky pro lékaře v jednotlivých platových třídách o pět procent. „Náš návrh garantoval platy lékařů v přímo řízených nemocnicích u čerstvých absolventů lékařské fakulty na minimálně 44 578 Kč, po zkoušce po kmeni na minimálně 52 444 Kč a po atestaci na minimálně 65 061 Kč,“ uvedl na síti X ministr. Platy podle tabulek ale dostávají jen zaměstnanci státu, v krajských, městských či soukromých nemocnicích nejsou závazné. „Bude to v rámci kolektivních vyjednávání,“ řekl předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Průměrná měsíční odměna lékaře ve státních nemocnicích je při započítání přesčasů a odměn, které tvoří téměř polovinu, 104 tisíc korun, v soukromých zařízeních asi o 20 tisíc korun nižší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kde jsou vládou slibované peníze? Tři důvody, proč selhal výběr speciální windfall tax
Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla nemocnice s omezením provozu od prosince počítají. Odhaduje, že by mohl být omezen asi o 20 procent. Podobný podíl bude podle Čarvaše i v krajských nemocnicích. ČLK v pondělí odhadovala, že odloženy budou tisíce ambulantních vyšetření a stovky operací. Některá oddělení nemocnic mají podle nich i 100 procent lékařů, kteří vypověděli přesčasy.
Na dalších požadavcích na úpravy zákoníku práce, organizace provozu v nemocnicích nebo vzdělávání lékařů je podle ministerstva shoda. Od ledna se tak na původních 416 hodin vrátí maximální objem přesčasové práce z 832, které mohou lékaři maximálně odpracovat od letošního října. Zákoník také umožní ve výjimečných případech 24hodinový pobyt na pracovišti jako kombinaci směny a přesčasu, následovat ale musí nepřerušený den volna.
Státní nemocnice také zavedou funkce koordinátora vzdělávání, zákonem dané bude také volno před zkouškou lékaře po základním kmeni a atestační zkouškou a do konce roku vznikne kontaktní místo pro stížnosti lékařů na průběh jejich specializačního vzdělávání. Někteří si totiž stěžují na to, že hladký průběh jejich stáží či postupu vzděláváním je v nemocnicích podmiňovaný právě prací přesčas.
