Ohrožení havrani a kavky budou ještě ve větším nebezpečí, ornitologové bijí na poplach

Havran polní i kavka obecná jsou na Červeném seznamu

Poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě se nachází přímo v trase plánované lanovky. Počty těchto společenských krkavcovitých ptáků se tady v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. „Havrani polní na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i prakticky celá brněnská populace silně ohrožených kavek obecných. Společné nocování jejich velkých hejn je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. To ukazuje, jak významný je tento lesní porost v blízkosti centra Brna, který díky své zachovalosti poskytuje nocujícím ptákům dostatek klidu. Máme vážné obavy, že kácení lesa kvůli stavbě lanovky, její následný intenzivní provoz a překážky v podobě drátů, by byl konec pro toto významné nocoviště,“ upozorňuje předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra.

Nevratné poškození

Na svazích nad Riviérou na pravém břehu Svratky, které jsou záměrem přímo ohroženy, rostou nejrozsáhlejší lesy v blízkosti centra města, včetně starších stromů, a i řeka zde má přírodě blízký charakter. „Toto území si proto Brňané oblíbili, především díky jeho klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i vycházky. Už nyní je pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů – kácením pobřežních porostů v rámci protipovodňových opatření na Svratce počínaje a záměrem budování intenzivních sportovišť a dalších výškových budov v jejím těsném okolí konče. Další kácení lesa, které by bylo pro budování lanovky nevyhnutelné, by toto cenné území významně a nevratně poškodilo,“ říká Sychra.

Vyskytují se tu i ledňáčci, morčáci velcí a ostříži

Z ornitologického pohledu patří lokalita mezi nejvýznamnější v rámci celého Brna, vyskytuje se tu víc než 80 ptačích druhů. „Jde přitom i o druhy zvláště chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť v Brně. Lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní.

Kromě likvidace jejich biotopu kácením a zemními úpravami by po výstavbě lanovky docházelo k masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky a do skleněných ploch, kterými návrh nešetří.

Skleněné plochy jsou největšími zabijáky ptáků

Právě křížení příčných překážek, jako jsou dráty, s vodními toky je z pohledu kolizí velmi rizikové. Kvůli nárazům ptáků do skel v Česku zbytečně hynou stovky tisíc ptáků ročně. Provoz lanovky spolu s fragmentací biotopů by pak způsobil rušení všech lesních živočichů,“ sděluje Sychra.

Spojení již existuje

Záměr výstavby miliardové lanovky v Brně ornitologové považují za mrhání penězi. „Tvrzení, že plánovaná lanovka má za hodinu přemístit 2000 osob, navozuje spíše záměr udělat z ní atrakci pro turisty, než prostředek hromadné dopravy. Navíc, spojení do kampusu již existuje. Nedávno sem byla protažena tramvajová trasa linky č. 8. Zároveň funguje několik trolejbusových a autobusových linek z Pisárek, které je jistě možné v případě potřeby posílit, aniž by došlo k rozsáhlé likvidaci lesa a okolních biotopů,“ zdůrazňuje Sychra.

Dodává, že v oblasti je celá řada problémů, které by mělo Brno řešit a na které nezbývají peníze. „Za všechny lze zmínit nedostatečnou stabilitu svahů Červeného kopce ohrožující místní obytnou zástavbu. Navíc se Brno aktuálně zadluží stavbou multifunkční haly Arena Brno a další investice v řádu miliard město na dlouhou dobu uvrhne do dalších dluhů. Z tohoto důvodu považujeme výstavbu lanovky v tomto území za zcela nekoncepční, finančně neúčelnou a nesmyslnou,“ vyzdvihuje Sychra.

Jihomoravská pobočka ČSO se bude podílet na přípravě petice proti plánované lanovce

Ornitologové požadují, aby město Brno zastavilo záměr výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. „Místo toho by vedení města mělo lépe pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty a zároveň investovat do smysluplných projektů, čímž by skutečně přispělo ke kvalitnímu životu svých obyvatel,“ uzavírá Sychra.