ptáci

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji jsou vyčerpaná a dehydrovaná. V posledních dnech se do stanice dostalo například více rorýsích mláďat, která kvůli horku vyskakují z rozpálených hnízd. ČTK to řekla vedoucí ošetřovatelka stanice Zuzana Pokorná. Lidem pracovníci doporučují pokládat na zahrady mělké misky s vodou, aby se zvířata mohla napít a osvěžit.

Bělostné pláže, průzračná voda, exotika a klid. Právě tím se vyznačuje Ostrov lorda Howa, který lidé najdou nedaleko Austrálie. Svou polohou a flórou by se z ostrova mohlo stát hojně vyhledávané dovolenkové letovisko – nebýt tvrdých a jasných pravidel, které zde panují. Již 40 let se na ostrově smí v jeden čas nacházet maximálně 400 turistů. Opatření slouží jako ochrana před davy i negativními dopady na životní prostředí. Pobyt zde navíc nabízí jedinečný zážitek.

Může se to zdát jako střet Davida s Goliášem, pokud však do letadla na obloze vrazí pták, může incident skončit i katastrofou. To demonstruje i případ z roku 2009, který znají miliony lidí: zázrak na řece Hudson, kdy kapitán Chesley „Sully“ Sullenberger po srážce s hejnem migrujících kanadských hus dokázal stroj s poškozenými motory navést na vodní plochu a bezpečně přistát. Jak běžné jsou střety s ptáky, čím mohou piloti strážce předejít a co se po nárazu děje?

Letos opustilo hnízda v chráněné krajinné oblasti Broumovsko nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Zahnízdilo tu sedm párů sokolů, z hnízd vylétlo 14 mladých ptáků. Dvě hnízdění úspěšná nebyla, skončila pravděpodobně predací už v době zahřívání vajec.

Ptáky na našem území můžeme pozorovat celoročně. V lidských sídlech a v okolí vod se s nějakými ptáky setkáme téměř vždy. Většina lokalit ale má svá specifika a nejvíce ptáků na nich uvidíme pouze v určitou roční dobu.

Od května do srpna je období hnízdění jiřiček a vlaštovek. Jiřičky hnízdí v blízkosti lidí. Hnízda mají často u oken nebo dveří. S tím se pojí jedna nepříjemnost, v jejich hnízdech se objevují štěnice. Ale není důvod k panice.

Stovky havranů už několik let terorizují obyvatele jednoho z největších sídlišť v Táboře. Zákonem chránění ptáci si vystavěli nová hnízda a vyvedli mladé. Jejich křik ale budí lidi ze spánku a i výuka v tamní základní škole je kvůli tomu každým rokem náročnější, sdělila pro CNN Prima NEWS zástupkyně ředitele Pavlína Černá. Snahy radnice snížit počet havranů zatím vycházejí vniveč.

Zákazy pod hrozbou milionové pokuty. I to může potkat pořadatele, kteří se rozhodnou odpalovat ohňostroj v blízkosti hnízdišť chráněných ptáků. Inspekce životního prostředí jim může akci zakázat, a pokud ji nezruší, mohou přijít i finanční postihy. Takto o svůj ohňostroj přišel nedávno třeba východočeský Miletín.

Orli změnili své migrační trasy vedoucí přes Ukrajinu, aby se vyhnuli oblastem bojů. Některá místa jejich výskytu byla pravděpodobně válkou zničena, uvedla stanice BBC s odvoláním na studii britských a estonských vědců.

Náročné začátky života má za sebou čtveřice čápat z Vrchlabí. Samici zasáhl elektrický proud. Díky záchranářům ze tří českých stanic se je podařilo zachránit. Jejich domovem se stala záchranná stanice živočichů Makov na Písecku. Tam se jich ujal handicapovaný čapí pár.

Až miliarda ptáků ročně zemře na srážku se skleněnou plochou. Rychlost letu drobných pěvců je okolo 30 km/h, holubů až 70 km/h, a to zdaleka nejsou těmi nejrychlejšími. Doslova tryskáčem je sokol stěhovavý, který během střemhlavého letu může bez problémů dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. Nejvyšší naměřená rychlost dosahuje u tohoto dravce 389 km/h a je tak nejrychlejším tvorem planety.