Osvobození Krymu od Rusů? Ukrajinské údery vycházejí z úspěšné strategie v Chersonu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Útoky na poloostrov vrací do hry otázku jeho osvobození
- Kyjev uplatňuje taktiku použitou při znovuzískání Chersonu
- Cílem je izolovat okupanty a vytvořit z území slepou uličku
- Experti se přou, zda je udržení oblasti vůbec proveditelné
Čerstvé údery Ukrajinců na okupovaný poloostrov Krym, kde ruským vojákům i civilistům následné výpadky elektřiny značně ztěžují život, vracejí do hry již zapomenutou otázku – Mohou Ukrajinci osvobodit Krym? Názory expertů se různí. Zatímco z Ukrajiny zní, že je to proveditelné, ze Západu přichází naopak skeptičtější pohled. Analytici se však shodují, že Ukrajinci aktuálně uplatňují stejnou taktiku, jakou úspěšně použili při osvobozování Chersonu.
Západní svět bedlivě sleduje, jak Ukrajinci po Moskvě za svůj další cíl ostřelují okupovaný Krym – symbol ruské dobyvačné politiky. Kreml na poloostrov vybudoval Kerčský most z ruské pevniny a učinil z něj dovolenkovou destinaci. Dlouhodobé údery Ukrajinců, které nyní ještě zintenzivnily, ale tento splněný sen autoritářského prezidenta Vladimira Putina hatí.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina „vypnula“ Krym: Sevastopol je bez proudu, elektrárny hlásí exploze
Do hry se tak může vracet otázka, zda-li Kyjev může své území, které neovládá už od roku 2014, osvobodit. Přímý pozemní útok na Krym přes silně opevněnou Perekopskou šíji by byl pro Ukrajinu z hlediska lidských ztrát naprostou šíleností. Místo toho Kyjev aplikuje jinou strategii, která v minulosti nesla své ovoce.
Čtěte také
Kyjev podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) svými údery na Krymu systematicky škrtí logistické trasy. Stejný způsob v minulosti již aplikoval na okolí přístavního města Cherson. To Rusové dobyli zkraje války, ale už na začátku podzimu roku 2022 jej Ukrajinci získali zpět do svých rukou.
Ukrajinský deník Kyiv Post doslova píše o tom, že snahou je učinit z Krymu „slepou uličku“, kam se nevyplatí posílat zásoby či jednotky. Ideálním scénářem pro Kyjev je poloostrov a ruskou okupační posádku na něm zcela odříznout, jak pro ukrajinský portál United24 řekl krymskotatarský expert Eskender Barijev. Ten hovoří o proměně poloostrova doslova v „kotel“, který by byl v milosti i nemilosti Ukrajinců.
Ukrajinci se především snaží o útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, logistiku a místní protivzdušnou obranu. Už po několik let se terčem čas od času stane i zmíněný most přes Kerčskou úžinu a také železniční uzly. Podle ISW to vypadá, že snahou Ukrajinců je donutit Rusy evakuovat poloostrov přesně tak, jako to učinili právě v Chersonu.
Problém je Krym udržet
Realita však pro Ukrajinu může být podstatně složitější. Podle vojenských analytiků je sice možné, že by se jí podařilo ruské síly z poloostrova vyštvat, ale podstatně tvrdším oříškem by pak bylo exponovaný Krym udržet.
Britský pedagog Michael Clarke podle americké stanice NBC News řekl, že Ukrajinci sami dobře vědí, že Krym nezvládnou v brzké době dobýt a ani by to neměl být jejich hlavní cíl, „ale je i nadále důležité zde udržet strategický tlak“.
Zmíněná stanice cituje i nejmenovaného ruského válečného blogera, který si stěžuje, že „probíhající izolace Krymu se nesetkává s žádnou odpovědí.“ „Ruské nejvyšší velení se tváří, že se nic neděje,“ cituje NBC blogera. Ruská média typu agentury TASS, listu Komsomolskaja Pravda či portálu RBC se pak o útocích na Krymu nevyjadřují buď vůbec, nebo jen velmi lehce.
Ukrajinský plukovník v záloze a vojenský expert Roman Svitan podle portálu Unian nicméně má za to, že osvobození Krymu je nejen možné, ale operace už se rozbíhá. „Tohle je začátek třetího období osvobození Krymu. První část byla umlčet ruskou protivzdušnou obranu a získat kontrolu ve vzduchu, druhá pak odříznout ruskou logistiku vedoucí na Krym a zpět,“ cituje Unian ukrajinského experta s tím, že třetí část má podle jeho slov být „zničení vojenských struktur přímo na Krymu“.
PODÍVEJTE SE: Trump je nadšený z úderů na Moskvu. Chce podpořit Kyjev, Kreml mluví o zradě
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
