Lilia Khousnoutdinová se snaží zbořit tabu kolem kojení. (Autor: Instagram Lilie Khousnoutdinové) Zdroj: CNN Prima NEWS
Kojení nejen na veřejnosti je v dnešní době stále ošemetné téma. Ač se kojících maminek spousta lidí zastává, pro některé je pohled či fotka miminka přitisknutého na matčino prso vulgární. Tabu se v současnosti snaží bořit i mnoho známých osobností. Jednou z nejvýraznějších je kněžka a budoucí manželka matematika a miliardáře Karla Janečka Lilia Khousnoutdinová.
Před světovým týdnem kojení, který se každoročně koná první srpnový týden, se kněžka Lilia Khousnoutdinová rozepsala na toto téma na webu Kalíšek.cz, kam pravidelně přispívá. Ve svém článku se obrací na veřejnost s žádostí ho detabuizovat.
„Je třeba, abychom jej (kojení) měli na očích, obzvlášť děti a mladí lidé. Díky tomu pak mohou vyrůstat s tím, že kojení je normální a do jejich představy světa se bude moci propsat jako obyčejná a naprosto přirozená záležitost. Ve chvíli, kdy kojení nevidíme, je pochopitelně méně pravděpodobné, že ho budeme automaticky volit jako svou cestu,“ napsala kněžka.
Ženy musí mít vhodné podmínky
Právě díky zkušenosti z mládí, kdy pozorovala vlastní matku, jak kojí, jí podle jejích slov v současnosti krmení dítěte z prsu nedělá problém. „Naopak, pokud bych znala jen obrázky krmení miminek z lahvičky, zcela logicky bych považovala tuto variantu za primární a předpokládám, že by moje péče o děti vypadala jinak,“ doplnila Khousnoutdinová.
Sama však přiznává, že kojení může být jak splynutím a harmonií matky a dítěte, tak i utrpením. Záleží podle ní především na „vhodných podmínkách“.
„Což znamená pocit bezpečí, přítmí, teplo, uvolnění a pokud možno lidi, kterým věříme a kteří v nás vyvolávají pocity lásky a důvěry. Pokud kojení nejde samo, je určitě dobré zkoušet a kojit nahé tak, aby kontakt kůže na kůži stimuloval naše hormonální procesy,“ doporučila kněžka.
Jenže právě v současnosti podle ní spousta žen tyto podmínky postrádá a potom kojení vzdává. Khousnoutdinová míní, že za to může hektická doba. „Pokud chceme, aby víc žen úspěšně kojilo do šesti měsíců po porodu, je zřejmě třeba, abychom se jako společnost kojícím matkám více otevřeli. Nyní je kvůli hektickému způsobu života často třeba ulevit si od kojení a raději si zvolit mnohem jednodušší variantu umělé výživy,“ mínila kněžka.
Kojení není sexuální, shodují se influencerky
„Svou roli hraje i to, že pokud potřebujeme své dítě nakojit na veřejnosti, musíme se neustále konfrontovat s pocitem určité nepatřičnosti. Je paradoxní, že sexualizace prsou umožňující pohoršení určité části (nejspíš mužské?) veřejnosti, se stala důležitější než základní biologické potřeby matky a dítěte, které mají dobře zdokumentovaný dlouhý seznam zásadních zdravotních benefitů,“ uvažovala Khousnoutdinová.
Ta propaguje kojení i na svých sociálních sítích, kam pravidelně zveřejňuje fotky z intimní chvíle mezi ní a jejími dětmi. Khousnoutdinová totiž sdílí i starší fotografie, kde kojí například na zemi v kuchyni, v restauraci či v divadle.
Proti stigmatu kojení bojují i mnohé další známé matky. Mezi nimi třeba modelka Jitka Nováčková nebo moderátorka a influencerka Zorka Hejdová. Na sociálních sítích sdílejí fotografie, na kterých kojí, nebo o tématu otevřeně mluví se svými sledujícími.
„Jsou tu dvě úrovně nepochopení. Jeden je, že se matky snaží vystavovat svoje prsa na Instagramu, to o tom vůbec není. Věřím, že když sdílíte fotku, kde kojíte, většina maminek to nemá o prsu, jde vám o spojení maminky a dítěte,“ rozpovídala se formou instagramových příběhů na téma kojení Nováčková.
Ta dodala, že kojení nemá vůbec vyvolávat sexuální podtext. Druhá rovina nepochopení ve společnosti je podle ní samotné vnímání kojení. „Pro někoho je to hodně osobní, opravdu chtějí být jen maminka a miminko, což je krásné. Někdo to tak vůbec mít nemusí. Za mě je kojení pořád krmení dítěte a nevnímám ho tak intimně, přijde mi to přirozené,“ dodala Nováčková.
Kojila i Panna Marie
Khousnoutdinová zase vyzdvihla, že kojení je vyobrazováno i v dávném umění. „Kojí Madona, kojí královna i žena na poli. Často mě při pohledu na všudypřítomné kojení v umění zaráží, jak je možné, že najednou se z tak rozšířeného, přirozeného a ctěného jevu stalo cosi nepatřičného, co by se na veřejnosti mělo schovávat pomalu na záchod. Je to velmi zvláštní, nelogické, a hlavně neprospěšné pro matku i dítě,“ upozornila.
Zároveň doplnila, že není ani správné, když jsou matky shazovány a uráženy proto, že se z jakýchkoliv důvodů rozhodnou nekojit. „Samozřejmě by svobodná volba, úcta k různorodosti našich životních cest, měla vždy zůstávat primární hodnotou všech našich konverzací o mateřství,“ uzavřela Khousnoutdinová.
